1 Tofílu rɔnrɔntɔ́ le tiin wémà jeŋkɔàtɔ́ à un ŋrɔn nú có enuke ́yésu wɔ kiɖé enuke ikprà gakǝ́mǝ́ keé itɔ. 2 I và séŋdó gbekiké wokɔɛ yi jiŋkó ŋú kéŋ gbɔò né woàcéyi kékéɔ yé ŋúsɛn wé inú ŋnúkǝbǝ́ à méké icàn sigbǝ́ àmédɔdɔwò ǝnǝ àwɔ̀à dɛ̀néwò. 3 Lé yé fukpékpéwò ŋgbéà ŋ̀dé dǝǝ̀kià ditsà nǝ̀ wò agbéagbǝ ʒǝ nénédé le ŋkékéé hoòkà gbràmǝ̀ le xònù̀̀ cómawu yé fié dudú . 4 Ké ikppc̀ lé wégbc̀̀̀̀̀̀ déà édé esé nɛ̀ wò̀bé: mi énùnà ké yousalem o, mixosɔ̀ kpɔ́ énunà ké yé zé fofoà dé , kéŋù ŋxònu cò némi à. 5 Yohana dé ci tà nǝ̀àmé kidé éci ganŋné kɔkɔ a lé màdiŋdi mǝ̀. 6 Ménǝi ké àmǝ̀dɔ̀dɔ̀ àwò gbé bɔ̀à , wokà yesu sǝ̀ be:axòtɔ̀ éfic duxòù mé israel xòtɔ̀n a? 7 Yesu doŋu wé bé: miàwuyàà,unhiàn ké mià nyàn ganǝ̀mǝ̀ alò̀ ŋtà ɖò ɖɛ̀ lé yé gusɛ̀n nu à ò. 8 Nǝ̀, miésxɔ̀̀ ŋusɛ̀n, imiànyi tig kunudɔ̀wò wò lé yerwsalem kidé yuda seé kidé samaria ivà séŋ sɛndé xindé xixéà yé sɛn xò. Nyidɔ latrɔzù̀ zùbrù i wreti latrɔzù hù kez gbɔxòi axotɔà ye ŋkeke gaygan,ke nyi ac̀ɔ ye ŋkekeà nà dó. I awamǝ bǝ, amǝsiamǝ ke ayɔ̀ a 12 Tfia wòtrɔ̀cò amitòaà ji và yeruslem età ji diŋʋdi kide yerusalen si gbe kpəti dekà? 13 Ke wò dò eduaməà, wòyi jiŋkui xə kemə wonɔn amǝ amǝdɔ̀awo nyi:petro, kidé yoyanes, yakobo kidé andré, filipo,kide toma, bartolomeo, kide simon, amǝde kisinɔnɔ ye habɔbɔmetɔ wo kide yuda yakoboye vi. 14 Amə dekàwo cawò inyi: Maria,yesu ye nana kide yesu ye novù ŋùcìwò amǝlawò séé xonǝnu kide susu deké i na le xo véxéɖé. 15 Le ŋkeke ŋnawò mǝà, xɔsetɔ ke wò hǝhrǝmǝ anɔn sigbe anǝ kàtɔ̀ enǝa, wòbɔ i pétro cò jete le wòmə i nù nǝ̀ wòbe. 16 Noviuwò̀ ǝ̀lǝ̀bǝ̀ mawunyɔn ke gbɔngbɔn kɔkɔ a nù ɖɛ̀ tò fiɔ daviol ji,cò yuda, à nànà mǝ. 17 Yuɖa nyi miamǝ tɔdeka, i wɔ yétɔ le subɔ sùbɔ̀dɔ̀la mə. 18 Ifia, yuda cɔ enuwɔn ke iwaye ho sey xre anyigban dékà, anyiba ŋnaji i va gejɛndò ikù nǝ.Ye xodawò, i ye xodamǝnùwò kaxrɛn. 19 Amə ke le yerusalema wo see va se enye la, enəa wòcɔ ŋkɔ nǝ anygba ŋna be:"Hunyigba" ke woyɔnə le wo gbemǝ be "Akeldama". 20 Dobe wogrɔɛn ɖɛ le psalnowò mǝ be:yexo nadi mateletɔ i amǝ dekin ŋka nɔ mǝ o! wogbe yrɔɛn ɖɛ cà be ame bulɔmǝ naxɔ ye dɔ! 21 Tadoa,ŋùcù ke ʒɔnǝ kide mi ga ke axoitɔ yesu iyinɔ igbɔnɔa wole mia mə. 22 Ca yohanes mawucide tanamətɔà ye gɔmǝje je va sɛn de gbekike wo cɔɛ ju le miagbɔa,ŋùcù itawodomətɔ deki nazu kunudetɔ ne ye fɔnfɔn a kpede mia ŋu. 23 Enei wocan amǝ amǝve ɖe wo ŋkur mǝ: woinyi yose ke woyɔnə be barsaba, igbe yonǝ be yusto kiɖe matia. 24 I wo xɔde nu be;"Axotɔ,ewo inyà amǝgbeyo wò sée wò jimǝ. De amé ké ecan le amé ameve ilwò m̀ǝa disà. 25 Nanǝ àwa nɔn subc subcdci ilamǝ sigbe amobébé enɔ de yùɖa tohò yùda gbe edɔ ila iyi de tahò ke yeʒtà jia. 26 Le ŋna yé ŋna yé ŋgbea, wo jrenu de amǝ amǝwea wo ŋù.Enu a je matiaji,iwɔcɔɛ kpe de amedɔ dɔwride kawo ŋ̀
1 Ke woɖu ŋidilamǝŋuʒan ye ŋkeke jeŋkɔ tɔa gbea wosée wovabɔ̀ de oxò ɖékaàmǝ. 2 Zedekà erudekà dilò jiŋkui sigtenx ayaxoxo enǝ ixɔ axo kemǝ wole à sée. 3 I wokpɔ̀ eruɖekà, sigbenǝ ezo ye de enǝ, ji de wò domǝtɔ̀ ɖesiadeji. 4 Gbɔgbɔ kɔkɔa ɖò wòsee mǝi wotɔ egbe vovovowò dòdò. 5 Le ganamǝa, yuɖatɔ̀ vɔn mawu ke cò xieamǝdukɔn ɖesiaɖe mǝawo nɔ yerusalem gànàmǝ. 6 Ke enu ɖià, amǝhà gaŋgan ɖekà tɔzin ivà bɔ.Enyɔ vɔ tewò ɖòbe wo seé ke amǝ siamɔ le dò egbe vovoawò . 7 Wòci yoa i la nú be: kanǝ ŋnyi gale liatɔwò inyi amǝke le xonua wò a? 8 Ne inyi mɔ i amǝsiamǝ le se ye nyɔawò gɔmǝ leyeytà ye gbemǝ kòo? 9 Amǝke và,wò cò partia,media kiɖe elam, mesopotamia, yudeo kiɖe kapaɖokia, pontio kide asia. 10 Frigia kide pam fila, egypte kiɖe libia ye kpaɖeka ke le kirene ŋua. 11 Amǝɖowo cowo co roma. kreta kiɖe arabia. miawo ke va wo see a, etegnyi yudatɔ, etgnyi trɔtci va trɔgu yudatɔ ca miawo see mile see ke wo le nù mauri ye nu jiŋun wò le miaŋtytàwo gbemǝ. 12 Enei wò còkà,iciya, ile ka wò ɖekiwò sebe,cc enulá gɔmǝ ɖee? 13 Amǝɖekawò tɔwò wɛwɛ dodo wo be: anà ile mu wò. 14 Pero kidé amǝuri dekààwò cé jete i ikɔgbeyiji inù nǝwòbe: yuda -ŋicuwo kide miawò ke nɔnǝ yeruɔalɛm awò, minà nǝ tiŋnɔwo ná yi tò mǝ nǝmi. 15 Dabe ŋnji áhai amǝawò numù sigbenǝ milebu enǝo; dabe ŋkeke ye gaxoxo amǝtɔ̀atɔ̀ ùnyi. 16 I la nyi enyɔ ke wònudɛ̀ tò enyɔnù dɛ̀tò yoel ji be: 17 Avamǝ i le ŋkeke kpɛtiawò mǝ à, mawu inui, le màtrɔ tiŋ gbɔgbɔ kɔde jtira an see ji, i miàwri ŋucuwò kiɖe nyaruvi wòanu enŋɔdɛ̀, dekɛ jiɛ̀viwò akpɔ ŋtegàwò, i amǝganxòwó à kù edrowo. 18 I le ŋʋkeke ŋnawomǝa, matvɔ tiŋ gbɔgba kɔde tiz dɔ̀dɔ̀ŋ ùcnyɔ ɖɛ. 19 I maànà i nukunu wò là do le jiŋkui ideswo le anyigban ji, ehù kiɖe eŋo kide azɔbabra kpitii. 20 Nyidɔ latrɔzù̀ zùbrù i wreti latrɔzù hù kez gbɔxòi axotɔà ye ŋkeke gaygan,ke nyi ac̀ɔ ye ŋkekeà nà dó. 21 I awamǝ bǝ, amǝsiamǝ ke ayɔ̀ axotɔà ye ŋkɔaa, woaɖee. 22 Israɛt ŋucuwo, miɖoto enyɔlawo! yesu nazaretetɔa, ŋucu ke ŋu maurna kpeɖoji mi le to enujɔaauwo kide nukunuwò kide desiwò ke mawr wɔ toji le miamǝ minyaɛ ye en. 23 Aməke,wò c̀ɔ deasi le maur ye daŋudòdòdɛ kidé nyànyàdɛ à nu ke mità enu majɔmajɔ wɔtɔ̀wò lɔji ikrɛn de atiŋù iurù. 24 Ye ke i mawu fɔ̀ jete, ke ici eku ye veve wò nu, ke ŋteyù gan oa ta. 25 Dobe david nù̀ cò ŋù ɖɛ́ be ... ŋkpɔnǝ axotɔ̀à le tiŋkuri mǝ daa, dabe ele tiŋʋ dusinǝ be ekò ŋkadù le agɔmǝŋʋ o. 26 Ye idɔ i tuŋji kpɔ jyɔ, i tiŋ de cò aseye, ẽn tiŋ ŋtiran cà là gbɔndemǝ le mɔ̀kpɔ̀kpɔ mə. 27 Dobo ŋka gbe tuŋkpɔri de ekùtamǝ o, i ŋkanà be ye mawumǝ moa nanyinyɔo. 28 Ewo ina i ŋnya agbemɔǝ wò ewo inà i ŋɖɔ́ kide jyɔ le tò ypeuir mə. 29 Ŋùcuwo kide nɔviwò, emɔ̀ jigbɔɖɛ, kide nɔwiwo, emɔ̀ lɛ be, be mà nunyɔ nə mi kiɖe jigbɔdɛ co tɔgbi david ju be éku i wodii i ye yɔdo lɛdɛ egbaegba. 30 Ke inyi enyɔ nudɛtɔ, inyaɛ be mawu do ŋgbe kide atàbu kàkà be ye rintamǝvi deka la nɔ ye fiɔ zinkpin ji. 31 Ke inyaɖɛ enǝa, exo nu co yesuye fɔ̀fɔ̀ a ŋù dɛ̀ be, wò ŋgbe de yɔmə o i ye ŋtinan ŋnyiyɔn o. 32 Yesu ŋnaa mawu fɔɛn jete, enu keyù miawo see miniyi ɖaseɖitɔ wò le. 33 Hatɔn ke wò doc de eji le mawu ye ke lɔdùnù mɛ,i ixɔ gbɔgbɔ kɔkɔa ye ŋgbedòdò cò ye dadoa gbɔa edɔ enuke mile kpɔ kide enuke mi le sea kɔdɛ̀. 34 Dòbe david ŋyi juŋ kui o, gaŋke enube : 35 Bubɔ karɛr de tiŋ lɔ dù nú mǝ keke wà seg sɛn de gakemɛ af̀ɔ tutunù nə wo. 36 Ye idɔ̀ israɛl xò mə see nànyae be, yesu ŋna ke miàwo mi kran de atiyù mawu wɔɛ axòtɔ̀ kide kristo. 37 Ke wo see enyɔaà nǝ wò ,i wò le kà petro kiɖe apòstòlò kpɛtiawò sebe: nukei mawu ɔ? 38 Petrs nu nə wò be mitr̀ɔ le mi à jiwò mə ,i mia damɛ tɔ ɖesiade nà nà woa de mawu ci tanɛ le yesu kristo ye ŋkɔà ji nə mià nuvɔnùr escɔ nǝ ànyi enunànà. ɍ 39 Dobe mia kiɖe miaɖr wò kiɖe amǝ azcgeawo;i oxòtɔ̀ mià mawu ̀ayɔawo à tɔ inyi ŋgbe dòdò á. 40 Eɖe kunu kiɖe enyɔ bulɔ mǝ wò cawò, ikpra enuwo be: mina nǝ woaɖe mi cò jijimǝ groboɔ ila mǝ! 41 Hotɔn amǝ kə xɔ ye ye nyɔa woa, woɖe mawu ci ta nǝ wo, i le ŋkeke ŋna ji wòɖe kpɔri sijbe amǝ braɔ̀ amǝtɔ̀n enǝ kpe de wòŋù. 42 I wònɔ apostòlòwò nukpàkpà kiɖe habɔbɔ, kpɔmaman kiɖe ɖexoxo ji. 43 I vɔ̀vɔ̀ gaŋgan ɖekà ɖo amǝwo i aposta lòwo wɔ nujiŋù kiɖe desiwòle yerusaden. 44 I amǝkǝ kadejiawò see nɔ taho ɖekà , iwɔ enuwò see dédu. 45 I woco wo nyigbawo kidi wo nunɔamǝamə siwò sa imɛn nǝ anǝwò de amǝsiamǝ ye hiàhià nu. 46 Tɛgbɛɛà, wò nɔnǝ dexoxɔmǝ kiɖe sùsù ɖekà ,i wo lé man enuɖuɖu le axò desiade mə,i wò ɖunǝ nù kidé jijɔ kidé jimǝ kɔkɔ. 47 Ile ka fù mawu, i wòkpɔ amǝ nuǝ vévé le edu briboa see gbɔ.I axotɔà cɔnǝ amǝkǝ kpɔ agbexɔxɔ awo kpenǝ ehamǝa tɛ̀gbɛɛ.
1 Gbeɖeka, Petro kiɖe yohanes woyi Mawuxɔ mǝ le ɖexoxo gamǝ , ke lenyi gaxoxo asiɖekɛa tɔa ji. 2 I wò cɔ̀ ŋúcu ɖekà kenyi tòkùnɔ cɔ̀ ye nana ye xodomǝa và amǝke wòcɔ̀nǝ ɖe Mawuxɔ ye hɔn ke woyɔmǝ be enyɔɛn a nu tɛgbɛɛ be nabiǝ enule amǝ kǝ vayinǝ exɔ a mǝawò si. 3 Yaa, ke ikpɔ Petro kiɖe yohanes iwɔyikɔ Mawuxɔa mǝa ebiɔ enunana wò. 4 Petro kiɖe yohanes ya kpɔɛ dɔnŋ i nu nǝ be: kpɔ mi ! 5 Ilé ŋkuvi de wòŋu nyɔŋgbin ibu be ye ka xo enu gaygan ɖe le wò si. 6 Gaŋke Petro nù nɛ be ǝhò kiɖe cikà ŋle asinye o, ga ŋke enukz le asinyea mà nà wò le yésu kristo Narazɛtetɔ à ye ŋkɔ mǝa, cò nǝ nà zɔ̀n azɔnrin. 7 I ke ilé ye lɔɖunua efɔ̀ɛn jete, i zeɖekaà, ŋusɛn ɖo ye fo kiɖe ye fɔkɔɛwò mǝ . 8 I izokpé izɔn azɔnrin , i kprɔwò dò ɖo Mawu aɔ mǝ i le zokpo dàn tò afisiafi, ilé kà fù Mawu . 9 I edu briboa kpɔe ilé zɔn azɔnrin ilé ka fu Mawu. 10 I wó kpɔɛ desi be ye i nɔ nǝ Mawuxɔa ye xɔxɔ̀nu cagbe enubiɔ̀biɔ tɔ , ekpácá wó i eranmǝ kuwò de enuke jɔa ta 11 Li ke ikprɔ petro kiɖe yohanes de ɖɛ ɛ enǝa , edu briboa séé bɔvà gbe dòxɔ, ke woyɔ̀nǝ̀ bǝ salomo tɔ a mǝ i wò nu ku . 12 Ke petro kpɔ̀ enǝa enu nǝ dukɔn a be: Israel ŋùcuwò nùke yɔ i enù kpàcà mi ɖɛ enǝ ko? Alò nùkeyɔ i mi tin ŋkuvi de miàji ɖɛ kpaan sigbenǝ mia ŋtawo ŋsen alo vɔvɔ̀ nǝ Mawu ji i mitò i amǝ la le zɔn azɔɔnrin enǝ? . 13 Abraham kiɖe yakobo kiɖe Isak Mawu à miàdadà wò Mawu à kɔ ye dɔtɔ̀ yesu ŋù amǝke miawò mi sa igbe enù le gbɔ̀ le pilato ye ŋkuvi mǝ ke amǝna ɖe kojo be yeagbe ɖɛ. 14 Gaŋke miawo ya mi gbe nu le kɔkɔtɔ kide jɔjɔtɔ a gbɔ i mi ɖe kùkù be woagbe amǝwutɔa ɖe nǝ yewò. 15 I miwu agbefiɔa, amǝke Mawu fɔn je te co kukùawò mǝ ke ye ɖaseɖitɔwo miàwo minyi. 16 I ye ŋkɔa do ŋusɛn amǝ la ke mi le kpɔ i desiɖɛ cagbemǝ waaxɔ ye ŋkɔa ji se i xɔse ke to ya ji a ma ràmǝsɛn bribo la le miawo séé ye ŋkuvi mǝ. 17 Hotɔ̀a nɔviŋùcuwo ŋnya be miwɔɛ le manjanya mǝ sigbenǝ mià fiɔwò enǝ. 18 I nǝnǝi Mawu wi ye nyɔ̀n ke i nù ɖɛ to ye nyɔ̀nùɖɛ̀tɔ̀wò sei ji be kristo à akpe fùa nu nǝ. 19 Ye idɔà mitrɔ̀ le mia ji wò mǝ i mi gbɔjǝ be wɔatùtù mia nuvɔ̀nwo. 20 Be nǝ gbɔ̀demǝ gamǝ nà và cò axotɔ gbɔ̀ nǝ àdɔ kristo yesu ke i gradé ɖɛ nǝ mia ɖiɖà. 21 Amǝke ilé nǝ jiŋkui be naxɔ keke iseŋ va enauwa gagrado gamǝ enuke ŋù Mawu xonu le to ye nyɔnuɖɛtɔ kɔkɔawo see ji cò xixeamǝ ye gɔmǝ jejea mǝ. 22 Mose nu nǝ fofoawo be Mose Axotɔ mia Mawu ana be enyɔnùɖɛtɔ̀ ɖekà ado co miàmǝ sigbe enye enǝ mi àdò to ya le enù ke inù nǝ miawò sée mǝ . 23 I ava mǝ be, kpori deku kuiɖe ke ŋna ɖoto enyɔnuɖɛ tɔ̀ ŋna oa woacrɔɛ ji lz dukɔ a mǝ 24 I enyɔnu ɖɛtɔ̀awò seé co Samuel ji i và sedé amǝ kǝ kprɔɛdo awò ji amǝ sugbɔ le wo mǝ , wo xonu cò ŋkeke ilawò ŋù. 25 Miawo inyi enyɔ nuɖɛtɔ awo kiɖe nu bàbrà ke Mawu brà kiɖe mià dadawò wò viwo ke inu nǝ Abraham be i le tɔ̀ɔ homǝa mǝ woàyrá a nyi gbanyi homǝ wo sée le . 26 Miawo i Mawu fɔ̀ ye dɔtɔa nǝ jeŋkɔ idɔɛ didé be nànyrà̀.
1 Ke ile xonu nǝ dukɔa kprolawoa Mawuxɔ ji kpɔtɔwò kide zaɖukitɔwò va do de wo ji. 2 Ke ive woŋu be wole kpranu dukɔa có yesu fɔ̀fɔ̀ cò kukua wo domǝa ta. 3 I wo lé wò itùwo kéké ŋuke ɖobe fienyi wɔ gbɔxo iwòle wò. 4 Amǝkǝ se enyɔawòà amǝ sugbɔ le wòmǝ i kadeji i ŋucuwò hinhrin mǝ awɔɖɛ sigbe amǝ bratɔ̀̀ amatɔ enǝ . 5 Ke eŋukeà wò fiɔwò kiɖǝ wò mǝcincinwò seŋkpǝ wo wemakpratɔwò va bɔ̀ de yerusale. 6 Kide hana, Mawuemǝ kayafa kide yohanes kide alesksandro kide amǝ ke cò Mawuemǝa ye homǝa mǝawo. 7 I ke cɔ wo de agudomǝ à wo biɔwò se be ŋusɛn kz nu alo eŋsɛn ke nu alo eŋkɔ̀ ke ji miwɔ enulale? 8 Leɖekaà Pɔlu, amǝkǝ ji gbɔgbɔ kɔkɔa lǝ ɖɛ taŋtaŋ a, un nǝ wo be : Miawo éfiɔwò kiɖe Israɛl mǝcincinwó . 9 Nǝ wò ɖo kojò nǝ,mi egba de edɔ nyɔɛn, ke wówɔ nǝ dɔnɔà be, to mǝkee ji i ikpɔ ràmǝsɛn mà . 10 Ehun miawò seé kiɖe Israɛldu briboa, mi nyaɛ be le yesu kristo nazarethetɔa, ye ŋkɔ jii, amǝke Mawu fɔ̀ co kukuawò domǝa, ye idɔ̀ i amǝkǝ jete de ŋkɔ dɛ nǝ mi ila ye rà̀mǝsɛn. 11 Kila inyi ekpe ke miàwo exɔtutɔwò mi gbe, i trɔ zu zogojikpe. 12 I ŋnyi amǝ bulɔmǝ ɖe mǝ i xɔxɔa le o ɖobe eŋkɔ̀ bulɔmǝ ɖékin inlé jiŋkuia gomǝ lela ke woma agbǝtǝwo ke mǝ miateŋu kpɔ xɔxɔa lǝ o. 13 Ke wo kpɔ Pɔlu kiɖe yohanes wo jidodo, i wóse be, amǝ makpranuwo kiɖe amǝ manyanuwò i wònyi à ekpacawò, i wòdesi wò ca be wò nɔdɔu kiɖe yesu vayi. 14 I ke wòkpɔ amǝke wò yɔdɔ nɔà, je te de wogbɔ ɖɛ a, enyɔn vɔ tewò. 15 Ke woɖewo do le exɔamǝa wole ɖe susu be : ne miawɔ nǝ amǝlawó mɔ̀? 16 Do be enyɔ dodomǝtɔa, desi ke wòwɔa amǝwò nyaɛ, i yemǝ kɔ nǝ amǝke le yerusalema wòseé mi ŋkateyu gbe mɔ̀ o. 17 Gaŋke Gagbe nǝ enyɔa ŋkagbe gbã wu enǝ o a, mia do vɔ̃vɔ̃ nǝwò kòŋ be wò ŋkagbe xɔnu nǝ amǝɖe co eŋkɔ̀ ŋnaŋu o . 18 I ke wo yɔ wo vaa, wo dese nǝwo be wo ŋkagbe yikɔ kéké i nunyɔ ɖe alo ikpranu cà le yesu ye ŋkɔ̀ ji kpɔ̀kpɔ̀ gbede o. ɔ 19 Pɔlu kiɖe yohanes xɔ nyɔa i le nu nǝ wò be: nǝ inyi be ejɔ le Mawu ye ŋkɔ be miàɖo to miàwo wu Mawu a mibui kpɔ! . 20 Dobe mi ŋkateŋu gbɔjɛn nuxo xoxo kɔ le enuke mikpɔ kiɖe enuke mise a ŋù o. 21 Ke wò gbe yiji ido vɔ̃vɔ̃ nǝwò kpée a wò tàciwò ɖɛ wò ŋkpɔ enù ke ye gɔ wabe wòjea o, cagbe dukɔ̃ a tɔ ɖobe amǝawo seé le kafùmawu de enùke jɔa ta. 22 Do be amǝke wòyɔdɔa nɔa wu exo hooka . 23 I ke wò gbe wò ɖɛ a, wòva wòtɔ̀ wò gbɔ̀ i xrɛn ese ke amǝgan wò de nǝ wò a nǝ wòtɔwò . 24 I ke wò see a wokɔgbe yiji ixoɖe ɖa nǝ Mawu be: Axòtɔ̀ ewò inyi Mawu ke wɔ jiŋkui kiɖe anyigba kide axu kiɖe wònuwò seé. 25 Ewò ke nù to gbɔ̃gbɔ̃ kɔkɔa mǝ le mia doda david tɔ̀ɔ̀ dɔla ye numǝ be: nukeijɔ i etrɔ̃subo lawo lewɔ xomǝfiɛn i dumǝviwò le butamǝ gbàle màà? 26 Anyigbaji fiɔwò co i amǝgãwò wɔ bɔbɔ cagbe kristo tɔ. 27 Dobe le nyɔ̀dodòmǝa, wòwɔ bɔbɔ de yesu amǝkǝ esi aminɔ̃a ŋù. herodes kiɖe Pontio Pilato kpe de trɔsubulawò kiɖe Israɛlduwò ŋù . 28 Be wòawɔ enuke tɔlɔ kiɖe tɔɔɖaŋu ɖoɖɛa be navamǝ. 29 Xotɔ̃a , Axotɔ, kpɔ wò vɔ̃vɔ̃dòdòwò ɖoé i nana be tɔ̀ ɖɔlawò nanu tɔnyɔ̃a kiɖe jidodo. 30 Navru tɔɔ̀lɔ ɖiɖa nǝ edɔyɔyɔ, i ɖesi kiɖe enujiŋuwo nava mǝ to tɔ dola kɔkɔ yesu ye ŋkɔ ji. 31 I ke ivòxoɖe jrɔà, toho ke wobɔ̀oà hũhũ i gbɔ̀gbɔ̀ kɔ̀kɔ̀ ɖɔ̀wò taŋtaŋ i wò nù maurinŋɔ̀ a kiɖe tukpakpa. 32 Ixɔsetɔwò haa ye ji kiɖe ye se wɔ ɖeka i le wò domǝ a, amǝɖǝkin in yɔnǝ enuke le si be ye tɔ ye o, i enuawo see nyi ehaatɔ nǝ wo. 33 I apostolowo ɖi ɖase kiɖe ŋusɛn gã le axotɔ yesu kristo ye fɔ̃fɔ̃ a ŋu i amǝnuveve le wo see ji. 34 Dobe Ayamǝnɔ ɖe inle womǝ icɔ wo nyiba kiɖe wonu nɔamǝsiwò sa icɔ ehoa wò va. 35 Iwocɔ ehoawò kɔ̀de apoktoloawo kɔ mǝ iwomɛn nǝ amǝwò le kunuku ye hiãhiã nu. 36 I yosef amǝke apostolowò gbe yɔ nǝ be barnaba ke gɔmǝ wo ɖe be akɔ fafavi ke nyi lewitɔ amǝ ke wòji le kipro a, ebo lesi. 37 I ke isɛɛa cɔ ehòà và nǝ apostòlòàwò.
1 Nucu ɖeka ke woɔnǝ be anania kiɖe asia safira wó sa anyigbã. 2 Icɔ̀ ehoa ye kpáɖékàxò seŋwrà asia ca nya, i wòcɔ̀̀ kpɛtia seŋ va nǝ apostoloawò . 3 Pɔlu nu nǝ be: Arania, nǝ iwɔmɔ i satana xɔ tɔjimǝ sée keke be, ele xovi nǝ gbɔgbɔ kɔkɔa i cɔ anyigbãhoa ɖoò wra mà?. 4 Ke anyigbãa lɛɖɛa nyi tɔ wo ia ? i ke ecɔɛ raa ɖeé nyi tɔ ŋusɛn nu ia? nukey ɔ i ejrɔ susù ŋna de tɔ ɔ jimǝ kòo? inyi amewo i ebre o vɔ a mawri . 5 Ke anania seé enyɔ ilawoa égeji ye gbenu co. I vɔ̃vɔ̃ gãggã ɖeke ji amǝke se enyɔ̃awò . 6 Zeɖeka a ɖekǝ awò cò ijrɛdò i vɛ ɖii . 7 Ke iwɔ sigbe gaxoxo anǝtɔ ensa asia ke ŋsee enukejɔa oa va. 8 I Pɔlu kɛɛ se be: Axonɔ nuŋ nǝnsi misa anyi gbã ko? i yeca nu be: ɛn nǝnǝi mi sɛɛ nǝ. 9 I Pɔlu le kɛɛ see be ne iwǝmɔ i enusɔ nǝ mi enǝ keke i mi le te axotɔa ye gbɔgbɔa kpɔ ma ? kpɔ, amǝke ɖi acuwoawò igbɔnɔnǝ wàcɔ̀ wooà do. 10 Zedekaa egejɛn de ye fɔnu ɔiku. ke ɖekɛjɛauò vaa wokpɔ be eku i wò cɔɛ ivɛɖii de acua gbɔ. 11 I vɔ̃vɔ̃ ji ehanǝ briboa kiɖe amǝke se enyɔawo see gãŋgã . 12 I desi kiɖe enyiŋu sugbɔ jɔ to apostoloawò ji. I wò seé wòwɔ deka le salomo yé mawuxɔa m. 13 Amǝke kpɔtɔawoa deki indɔnǝji itenǝbɔwò o cagbenatɔ wò bunǝ wo keŋ 14 Amǝ sugbɔ hũ wà kpe wò amǝke xɔ axotɔa ji see ŋùcu kiɖe nyɔrun sugbɔ . 15 Kekei i wo kprɔ dɔ̃nɔ̃wò cawò va exɔamǝ icɔ wo mrɛn de kiɖe abatiwò ji cagbe nǝ Pɔlu gbɔnɔ̃ a, ye kpɔru na to dɔ̃nɔ̃̃awò ji. 16 Ameewo cò edu ke xixràdo yerusalemàwo mǝ i và bɔ̀ i wò cɔ dɔ̃nɔ̃ ̃ kiɖe amǝ ke gbɔ̃gbɔ̃ màkɔwò le ɖe fũ nɔ̃ a wò và i wò dadɔ nǝ wò seé. 17 Etatɔà kiɖe yeŋù mǝ kenyi zadukitɔawò hùà ŋù amǝ dɔ̀dɔ̀àwò. 18 Wo lǝ am̀dɔ awò i kprɔ̀wò yi édua ye gakpàmǝ. 19 Le ezàmǝ a axotɔ̀à ye ŋɛdòtɔ̀ ɖeka va hù hɔ̀à nǝ wò ikprɔ̀wò dò inù nǝ wò bǝ̀. 20 Miyi Mawuxɔ̀amǝ nǝ̀ mià nù agbényɔ̀ ilà nǝ̀ àmǝ̀wò seé. 21 Ké amǝdɔ̀dɔ̀àwò sé ǝnǝ̀̀̀a wo yi ɖexoxɔ̀nǝ fɔ̀fɔ̀mǝ ikpranù amǝwo hòtɔ ke ǝtàtɔ̀a kiɖe yé ŋùmǝwò vàà wò yɔ̀ àɖàŋùɖétɔ̀wò kiɖe amǝcici ké lé isaɛl awo và wòdɔ̀ amǝ̀wò bé wawɛkpɔ̀ amǝdɔ̀dɔ̀ awò va cò gàkpàmǝ. 22 Ke àmǝàwò vɛ̀ dòà wo ŋkpɔ amǝɖǝ̀ lè gàkpamǝ̀ o. wo trɔ̀ va i va nù bé. 23 Ké miwɛ ɖoà gá́kpàmǝ̀hɔ̀àwo ̀ gbe le tùtù ɖɛ pɛpɛpɛ jɔlàwò cà wó gbé le xɔxɔ̀ awònùɖɛ gaŋke ke mihùehɔ́á miŋkpɔ̀ amǝ̀ ɖekɛn o. 24 Ke amǝgààwo sé enyɔ̀ là wò càkà sù gbɔ̀ i le bù enuke kàvà jɔ̀ à kpɔ̀ . 25 Amǝɖékàwò và nu nǝ wò bé amǝ ke mi létuàwò ilé kpranù amǝwò le gbe ɖoxɔ̀mǝ̀ kǝ. 26 Zéɖékàà àmǝ̀gà kiɖe ye gɔ̀mǝ nɔtɔ̀wo ̀ yi ivɛ kprɔwò và woŋkprɔ wò kiɖe ŋusɛ po ɖobé wolé vɔ̀vɔ̀ be amǝhàwò axù ǝkpǝ̀ yéwò . 27 Ké wò kprɔ̀wò váá wò nà i wò jǝtǝ dé cojoɖotɔ̀a yé ŋkɔ̀ i àmǝ gàà nù nǝ wò be: 28 Mide ésé nǝ mi kòŋ be mi ŋkagbe kpranù le amǝŋnà yé ŋkɔ̀ mǝ o gaŋké mina i miànùkpákprà kaka de yerusalem ɖua seé mǝ i mi ɖoe be yewo ahɛ fipodé kélé yé kù mǝ a va miaji. 29 Pɔlu kiɖe àmǝ̀dɔ̀dɔawò ɖoŋ be Mawu ijé bé miàɖotò nyi agbétɔwò o. 30 Yesu amǝ ke mikrà de àtiŋù iwù àà miàkuku wo mǝ . 31 Mawu doé de eji i cɔɛ̀ de ye ɖusi mǝ be nanyi kprɔ là kiɖe xɔnamǝtɔ̀ nǝ ànà bé israɛl dùwò nà trɔ̀ jimǝ cagbe nǝ wà cɔ̀ wò nuvɔ̀wò kéwò. 32 Miawò inyi ɖaséɖitǝ̀ co ̀ énùŋna wò ŋu, gbɔ̀gbɔ kɔkɔa kǝ Mawu na nǝ amǝkǝ ɖòtoéawo à cà denǝ gbefà. 33 Ke wòsè enyɔilawò xomǝfiɛ lé wò i wò ji bé yéwòawu . 34 Ifia farisitɔ̀ ɖékà ké wo nǝ bé gamaliel ke nyi ésé kpratɔ̀ i amǝsiamǝ bubuŋua co iɖégbe be woakprɔ ŋùcùà wò do gbɔ̀xò . 35 I inù nǝ yétɔwò be: Israɛl ŋùcùwò mikpɔ mia ɖeki wò ji le enu ke miɖò̀ be yé wò kàkà wò kiɖe amea wòà ŋù. 36 Le kpɔ dǝ ŋù me ke ŋ gbɔxo nǝ ŋkeke mawò na ɖò a teuda va le nube ye nyi ame dékà i amǝ sugbɔ sigbe nǝ kàwò le ye ŋye wpo wui i ame ke kprɔdo ɖɛ a wo gbando i wo tɔ vɔ. 37 Le amehina ŋgbe a yuda galileatɔ aca va do le ŋkeke ke ji wo le ŋwrɔ ŋkɔle a ji i kprɔ amewo de de kia ŋu. ŋuciu na ca ku i ame ke kprɔ do ɖea wo gbando. 38 Ye i dɔ i si gbé né enu a wo le dɛ a ŋ le nu nǝ mi be mi ŋka ta ci wo do be ne enyi be agbe tɔwo gbɔ i ɖoɖo alo eɖɔ la to a a va dahɛn. 39 Vɔ a ne i nyi be Mawu gbɔi i icò a mi ŋ ka téŋ dahɛn o mi a nya be Mawu i mi le wɔ ahɔa kiɖo >> 40 Seŋ yi ji a wòyɔ Apostolo awò xo wo i ɖé sé né wo be woŋ ka gbé xo nu le ye su ŋkɔa me o i wo ta ci wo ɖɛ i wo yi. 41 I le bɔbɔ ame i kpɔ ji jɔ be ejé be woa do ehɛn yowo de ŋkɔ ata. 42 I le ŋke ke nawo jia, le gbe bo xɔ me kiɖe le oxowo wea wo le kpr a enu i le xo eɖɛ be yesu i nyi kristo.
1 Le ŋke ke na ji ke dekpɔviawo le sugbɔ kea yudatɔ he la gbe tɔa wo le cɔ enyɔn de hebrigbe towo ŋ do be enuɖuɖu ke wo ma nɔ ŋke ke a wo ŋ le na wo nyɔru woo. 2 Apostolo wuivɛawo yɔ Ade kprɔvi gede geɖe awo va i le nu nǝ wo be ŋ nyɔn nɛ mi be gbe Mawu ny ne wo be ŋ nyɔn ɖɛ la le man énu dudu le tavu too. 3 Nɔviwo mican ŋucu amadre le mia mɛ ame ke wo ji woo teŋ kado ame ke mɛn gbɔngbɔn kide ŋnu nya nya le a ke la teŋ wɔ eɖɔ la ne mia a . 4 Miawo ya mia kpɔ tɔ de eɖɛxoxo kiɖe Mawu nyɔn a kpakpra ji ne amewo >> 5 Enyɔn xe wo nu a wivinǝ amɛ ke bɔ ɖɛ awo i wo can stefano amɛ ke mɛ xɔse sɛn ŋu kiɖe gbɔgbɔn kɔkoe le a kide filipo prokoro Nikano Timon Parmena kiɖe Nikola ke co Antiokia ame ke trɔ jimɛ litrɔ zu yuda tɔa . , 6 Wokprɔ wova Apostolo a wo gbɔ ike wo xo ɖɛ jrɔa wo ɖa alɔ de wo . 7 I Mawu ye nyɔa le keke eta de ji ! Adekprɔviawo le sugbɔ kpe kaba kaba le yeruzalem i enunɔla sugbɔtɔ va tro zu xɔsetɔwo . 8 I stefano amǝ ke nu Mawu ve i nɛn ŋusɛn a le wɔ enu makpɔkpɔwo kiɖe desiwo le amǝwo mɛn . 9 Vɔ a amǝ ke nyi ablɔɖexɔla wo bɔbɔ a mè tɔ ɖo wo kiɖe kirenetɔwo aleksandriatɔwo kiɖe amǝkeco kilikia kiɖe Asia wo ɖomǝ tɔ dekawo co be yo a wɔ enyɔn kiɖe stefano. 10 Vɔa wo ŋ ka teŋ nɔ te de ŋnunyanya kiɖe gbɔngbɔn ke stefano seŋ le xo nu a o. 11 Seŋ yi jia wo nu nɛ amǝ dekawo le ajamɛ be woa le nu be. 12131415 Wó lǝ́ dùkɔ́á dǝ́ gàkpàmɛn, amɛn cincin wó kídǝ́ ǝnú ŋrɔntɔ́wó, í kǝ wó tɛn jǝjíá, wó lée, í wó kprɔɛ yi yùúɖàtɔ́wó kojóɖóxó . Wó trɔ́ kúnu ɖǝtɔ́ baɖawó í nú bǝ́: ŋúncu ilá ŋ́ gbɔjɛn nuxoxo ɖǝ́ tohó kɔkɔa ŋún ò kídǝ́ ǝ̀sǝ̀à ŋùn ò; Ɖó mí sǝbǝ́ Yèésù Nazarɛ́tì tɔ́ ŋuna, à trɔ́ tohó ilá í ɖɔri ǝ̀kɔ kǝ Mòósè dǝ̀ nɛ́n mì án wò. Amɛn kǝ nɔnɔn kojóɖóxóá wó sééé fɔ ŋkúvivó dǝ́ ǝtiɛ̀nǝ̀ ji, yǝ̀ ŋkúvimǝ trɔ́nǝ́wo sigbǝ Mawudɔlátɔ.
1 Efiɔ vɔsátɔ́ be : " enyɔdodo inyi enyɔn ŋnawó a? " 2 Etienne doŋu be : "Tiŋ nɔví kide tiŋ dadawó,midotoŋ :ŋtikɔkɔ ye máà wu ke de ɖekia dii nǝ mia baba abraham le mesopotamia,keŋ gbɔxo nǝ a vɛ ci karana,enu nǝ be : 3 "co gbe tɔwowó kiɖe tɔ́ɔ dwa ɖɛ,nǝ nayi edu ke ŋcɔnǝwo a mǝ." 4 Ta ehùn le ka ldea i vɛ ci karana. i ke ye mǝgan và, máàwú kprɔɛ vá edu ke mǝ mivá le ɖɛ ifia mǝ. 5 ŋcɔ anyigban ɖekin nǝ o. vca,ede eʒe nǝ be yeana i edwa la trɔʒu ye kiɖe yenjijimǝ viwo tɔ. 6 Máàwu nu nǝ enǝ,be ye jijimǝviwo anɔ amǝjro nyi gba ji nǝ gademǝdo,i edutɔwo a trɔ́ wo ʒu kruviwo keké nǝ exo kawó. 7 I na ɖo cojo eduamǝ tɔwo, i ŋna ye ŋgbea, eviwowó a kafuŋ. 8 i ibra nu kiɖe Abraham,enǝi abraham va trɔ ʒù dada nǝ Isaac,i cɔ evo nǝ le ye ŋkeke ŋyia gbe, Isaac va ji yakobo ke va ji mia tɔgbi amǝwivǝawo. 9 mià tɔgbi wivəawo huanŋu Yosefu,i sɛɛ̀ nǝ ejiptetɔwo,i Máàwu rn kiɖee, 10 i xɔ nǝ le ye ƒukpekpe ɖesiɖe mǝ,i nɛn ŋununyanya kiɖe amǝnuvévé le ƒaraon egipte fiɔa xomǝ. Faraonnn ɖoe e ƒis de ye xo kiɖe edua nu. 11 Fujé kiɖe ayaɖuɖu gáŋgan ɖéká vá do le ejipte kiɖe kanan,miá dadawo ŋgbe wɔ enúdudu dɛ o. 12 Yɔa ke yakobo se be enuɖuɖu le egyptea, edɔ́ miá mǝganwó ʒedeká. 13 ʒeveatɔà, yose ƒu ɖe ɖeki ɖisa nǝ wo,i ye xomǝséeà,ƒaraon desiwó. 14 Yòósɛ́fù dɔ nɔnvíáwó bǝ́ wóá núnɛ́n yàkúbú yǝ́ dadá, bǝ́ nán vá ǝjiptì, kidǝ́ yǝ́ kɔta kǝ́ŋ́kǝ́ŋ́: amɛn kakítɔkpo cúwó cíàtɔ́n sééé. 15 Nɛ́n yàkúbú yi ǝjíptí nɛ̀n. Lǝŋunan yǝ́ ŋgbǝ̀á, yǝ́ŋ́tá kú, sigbǝ mían dadáwó ǝnɛ́n. 16 Wó drówó yi sichem, fí wó ɖiwó dó i xrǝ lǝ ǝ̀ho nu lǝ hamor yǝ̀ viwò lǝ sichem àn mɛn. 17 Kǝ ǝ̀zǝ kǝ Mawu dé nɛ́n Ábrahámì an yǝ́ gamǝ tǝbɔà dùkɔ́n lǝ gánŋ́gán í lǝ ji dǝ́jí lǝ Ǝ̀jìptì. 18 Kǝ̀kǝ̀ nɛ́n gà kǝ́mɛn ǝ̀fiɔ bú vá Ǝ̀jíptìa ǝ̀fiɔ kǝ ŋ̀ dǝsi yosɛ́fùò a. 19 Ǝ̀fiɔ ŋnan dù kǝ́ kɔ́n án í dó fúnyáfúnyá nɛ́n míán dadáwó, kǝ́kǝ́ wó téjú cɔ́ wó ví yǝ́yǝ́wó sǝ́ dánŋ̀kpùn, càgbǝ wò ŋ́ká cí àgbǝ̀ ò. 20 Wó ji Mòósè gà ŋnan mɛn. Ə́ nyán kpɔ̀kpɔ̀ lǝ Mawu yǝ́ ŋkúvimɛn, ì wó nán ŋŋ̀ɖuɖui nɛ́n wretí àmɛ̀ntɔn lǝ yǝ̀ dadá́ yǝ́ xòmɛn. 21 Kǝ wò gbéeɖɛ́á Fáràɔ̀n yǝ́ ví nyɔ́nrunví cɔ́ɛ í tɔ̀ɛ nyinyin sigbǝ ǝ̀vìà ŋ̀tà ǝnɛ́n. 22 Wó kpráanú Mòósè lǝ ǝjíptì tɔ́wó nú nyányán mɛn sééé; ì í bi lǝ nuxomɛn kídǝ́ ǝ̀dɔwó wɔwɔmɛn. 23 Kǝ ì ɖo sigbǝ ǝ̀xo hòoka ǝnɛ́n án, ǝ́vá tamɛn nɛɛ́n bǝ́ yǝà vɛ jí yǝ nɔnvíwó kpɔ́, Ísraɛ́l vìwó. 24 Kǝ ì kpɔ́ í wó lǝ wɔ fúnyánfúnyán nɛ̀n Israɛ̀l vi ɖǝ́káá, Mòósè lǝ xɔ ɖǝ́ta í kpanŋkɔ Egìptì tɔ́á í wui. 25 Ə́ bu bǝ́ yǝ nɔnvi lá sǝgɔmɛn bǝ́ to ye jiá, Mawu lǝ xɔnówó vɔ̀a wóŋ́ sǝ gɔmɛn ò. 26 Kǝ ǝŋukǝá, ǝ́ vá Israɛ́l vi ɖòó kǝ lǝ wɔ àjrǝ̀wòa gbɔ̀ ǝ̀tǝkpɔ̀ ì cɔ̀wó sǝ́ wɔ ɖǝ̀ká;ǝ́ nú bǝ́:"Tinyǝwɔ́ mi kpɔ́ nɔviwó i mi nyí; núkeé í jɔ í mi lǝ wɔ̀ vɔɛn mian dǝ́kiwo?" 27 Vɔ̀à amɛn kǝ lǝ nɔnvíá ŋúán tutui ì bǝ́< dówo ǝ́fiɔ kiɖǝ̀ kojòɖótɔ́ ɖǝ́ míán jí ko?. 28 Ə jì bǝ́ yǝá wuŋ sigbǝ ǝwu ǝjìptìtɔ́á,ǝ̀cɔ ǝnɛ̀n àn?>>. 29 Kǝ ì sǝ ǝnɛ̀n jrɔ́á, Mòósè sí. Ə́trɔ́ zun amɛn jró lǝ Madiáan du mɛn, fi í ji ǝ̀vi ámɛ̀nvǝ̀ lǝ. 30 Ə́xo hòoka yǝ́ ŋgbǝ́á, Mawu dɔlá ɖǝkà zǝ nɛɛ́n le zògbǝ̀ji lǝ sinàì tójí le ayaxá kǝ lǝ bizòà yǝ doŋomɛn. 31 Mòósè kpɔ̀ ǝ̀zòà, ǝnú kǝ zǝ́á kpácɛ́ɛ; ì lǝ tǝbɔɛ bǝ́ yǝa kpɔ́ɛá, Áxotɔ́á yǝ gbǝ ɖi nɛ́ɛn í lǝ nú bǝ́: << 32 Ənyɛn í nin mián dadáwó Mawu, Ábrahàmì yǝ̀ Mawu, Ísákà tɔ, kídǝ yàkúbú tɔ>>. Le kúkúkúkú mɛn án Mòósè ŋ́tǝ́ŋún lǝ kpɔ̀ɛ ò 33 Áhótɔ́á nú nɛ́ɛn bǝ́: << Rɔ̀ tɔɔ̀ fɔkpawó́, ɖó tohó kǝ ǝ lǝa ǝ́ nyín anyingbankɔ kɔkɔ. 34 Ŋ́́́táýtá ŋ kpɔ́ tiŋ́ dukɔ́n kǝ lǝ ǝjíptìà yǝ́ yà ɖuɖu. Ŋ sǝ wó hɛnhɛn dódó ì ɖíɖí bǝ́ mán xɔnóó. Í fia, yì: ŋ lǝ dɔ̀wo yi ǝjíptí. 35 Mòósè inan kǝ wó gbǝ́á, kǝ wó lǝ núbǝ́: << Mɛɛ́n i ɖówo ǝ́fiɔ nɔ̀nmì kodjóɖótɔ́? yǝ́ í nyín amɛn kǝ Mawuɖɔ́ sigbǝ ǝ̀fiɔ kiɖǝ́ ɖǝ̀tɔ́ Mawu dɔ́ɛ ɖíɖa tó Mawuɖɔlá kǝ zǝ̀ nɛn Mòósǝ̀ lǝ ayaxa mɛn an yǝ̀ lmɛn. 36 Mòósǝ̀ kprɔwó do lǝ ǝjíptì ì wɔ dǝ̀sì kìdǝ́ nukùnú wó jrɔ́ lǝ ǝjìptìa kídǝ̀ lǝ àxujɛn amɛn, ì lǝ zògblǝ̀ji lǝ ǝ̀xo hòoka mɛn. 37 Mòósǝ̀ ŋunam ɖǝ́kɛn ákǝ́ í nú nɛ́n Ísraɛ̀l vìwó bǝ́: << Mawu á tɔ̀ atɔ ǝnyɔn núɖɛ́tɔ́ ɖǝ́ká lǝ miàn nɔnvíwó. dom nɛn mi, ǝnyɔn núɖɛ́tɔ́ sigbǝ ǝnyǝ.>> 38 Ŋúnci inan i lɛ lǝ amɛnwò doŋdomɛn, lǝ zògbǝ̀ji kídǝ́ mawudɔlá kǝ xonu nɛ́ɛn lǝ sìnaï toájí. 39 Amɛn ŋunan kǝ nɛn kídǝ́ mían dadáwó váyi; ŋúncu ŋunan kǝ xɔ nyn àgbǝ àgbǝ̀ ì nùwò nɛ́n mí. Amɛn ŋunan í míán dadáwó gbǝ́ bǝ́ yoá bu ó; wó lǝ tutui ì lǝ wò jimɛn an wo trɔ váyi ǝjìptì. 40 Gà ŋunan mɛn án, wò lǝ nú nɛn mí. Nɛn Mòósǝ̀ ŋunan, kǝ kprɔmi cò ǝjìptì, míŋ nyán ǝnú kǝ jɔ ɖǝ́jía ó. 41 Xɔ̀ntɔn, wó nán laláví dǝ́ká í sǝ́ sáavɔ nɛn vòdúá, í wó lǝ táyǝ̀ lǝ wó lɔnu dɔ̀wò ŋún. 42 Vɔ̀à Mawu trɔ̀ lǝ wò yomɛn ì gbǝ́wódɛ́ nɛ́n jìŋkorí wretívíwó sɛnsɛn; ǝnɛ́n sigbǝ wó wrɛn dǝ ǝnyɔn nuɖɛtɔ́wó wó wémen mɛn ǝnɛ́n: << Ɖǝ̀ǝ́ mi nanŋ ǝran kǝ wó có kɔ nóó kidǝ́ vɔ̀sáwó lǝ ǝ̀xo hòokaa mɛn lǝ zògbǝ̀jià, Ísràɛ̀l vìwó? 43 Mi rɔn moloch yǝ̀ vɛŋtɛtɛ, kidǝ́ Mawu Remphan yǝ́ wretiví, ǝnútáta ŋunanwó kǝ mi wɔ ì sɛn nǝ an; cáá màán kprɔ mí yi Bàbilónì yǝ́ ŋk" 44 Míán dadáwo wɔ kúnu ɖǝɖǝ yǝ́ vɛŋtɛtɛ dɛ lǝ zògbǝ̀ji, sigbǝ Mawu ɖó ɖɛ́ gákǝmɛn ì xonu nɛn Mòósǝ̀; bǝ́ yǝ́ ì ɖò là wɔ sigbǝ kǝ ì kpɔ̀ váyi ǝnɛ̀n. 45 Àvɛ̀ŋtɛ̀tɛ̀ kǝ miàn dadàwó, lǝ wó zɔnrinzɔnzɔn mɛn kídǝ́ yòósùa ŋunan vámɛn cò gà kǝ mɛn wò xɔ amɛn kǝ Mawu nyan wó nyíngbán gbɔ̀xó míán dadáwó nán lɛ.Ə́ Lɛ ǝnɛn kǝ̀kǝ̀ vá nán Dàvidi yǝ́ ŋkǝkǝwó mɛn. 46 Kǝ kpɔ́ amǝnúvǝ́vǝ́ có Mawu gbɔ;ǝ́ bíɔ́ bǝ́ wá wɔ nɔ̀nxó nɛn yàkùbù yǝ́ Mawu. 47 Vɔa salomon tu àxó nǝ Mawu 48 gáɖǝ́kuíkuíɖǝ́ mǝán, Mawu kǝ wúgán ǝnú ɖǝ́siàɖǝ́á; ŋú nɔ̀nɔ̀n ǝxɔ̀ kǝ́ wó tu kidǝ́ àlɔá ó sigbǝ Mawu ǝnyɔnuɖɛtɔ́ nuí ǝnǝ: 49 Jíŋkorí nyín túj́ nɔ̀nxó í ányígbán tíŋ́ fɔ́ tóxó. Áxó kǝ́ í ŋ́kúvimǝ mìán tǝ̀ŋ̀ tu ŋú? áxótɔ́á í nú ǝnǝ̀; fí í nyín tìŋ gbɔ̀naxó tóhó? 50 Ŋ́ nyin tìŋ́ lɔ́ í wɔ ǝnú nán wó sééà? 51 Ə̀tó sǝ́sǝ́ tɔ́wó kídǝ́ amɛn man tró jimɛ̀nwò mi gbǝ́ gbɔ̀ngbɔ̀nkɔ̀kɔ̀ xɔxɔ: mi lǝ wɔ sigbǝ mián dadáwó ǝnǝ́ pɛ́pɛ́pɛ́; 52 Ənyɔnúɖɛ̀tɔ́ keé mián dadáwwó ŋ tiyomɛn nɔn kpɔ́ ò.? wò wunɔn ǝnyɔnúɖɛ́tɔ́wo kǝ vá ɖóŋkɔ nɛn amɛn jɔjɔ ɖǝ́kátɔ tɔ́ ŋunanwó kíɖǝ́ amɛn wutɔ̀wò. 53 Mianwò kǝ xɔ ǝ̀sǝ́ kǝ mawu dɔlà wò ɖò, vɔ̀à wòŋ̀ cɔ́ɛ ɖǝ́ ǝ́dɔwɔmɛn ò?? 54 Kǝ ǝ̀tóxoɖó namɛntɔ́wó sǝ ǝnyɔn ŋunawóá wo ji gbam, ì wò lǝ ɖu áducrúí sigbǝ ǝtiɛ̀nù(Etienne) ǝnɛn . 55 Vɔ̀ yáá, kǝ ì ɖɔ kìdǝ̀ gbɔ̀ngbɔ̀n kɔ̀kɔ̀a , cɔ̀ yǝ̀ nú kpɔ̀kpɔ̀ dǝ̀jìŋkorì ì í kpɔ̀ Mawu yǝ ŋtikɔkɔ. Ə̀ kpɔ Yéèsu í ì nɔ̀tǝ dǝ́ Mawu yǝ́ nudusi mɛn. 56 Ətiɛ́nù nù bǝ́:" kpɔ́ɖa, ŋ lǝ kpɔ jiŋkori lǝ hùnhùn, ì amɛn yǝ́ vi nɔ̀ntǝ lǝ Mawu yǝ́ lɔ ɖusímɛn" 57 Vɔ́à tòxoɖòtɔ́wó dáàxá sinsin, wó́ túutówó, í mu dǝ́ wo jí. 58 Wó ǝɔ́ɛ dànykpún dǝ́ ǝ̀dùà yǝ̀ ŋgbǝ́ í wó xú ǝ̀kpǝ̀wòe: K̀únuɖǝtɔ́wó wó cɔ́ wónúdódówó dalǝ́ ɖǝ̀kɛ̀jɛ kǝ wò yɔ̀nǝ́ bǝ sɔ́ɔl . 59 Gàkǝmɛn wò lǝ xùukpǝ̀ ǝtiɛ́nú an, ǝ́ lǝ,yɔ́ àxótɔ́á ì lǝ nù bǝ́: << Àxòtɔ́ Yèésù xɔ̀ tinŋ̀ gbɔngbɔn>>. 60 Ə́ jǝ̀kro, ì dà̀àxà kidǝ́ ǝ̀gbǝ̀ sinsin:<< Àxótɔ́, káa cɔ́ ǝnúvɔ́ɛ́n ilá dǝ́ wóŋún ò. Kǝ ì nu ǝnɛ́n jrɔ́á , ǝ́ dɔ́n arɔn".
1 Saul run dǝ́, yǝ kú jí dɛ co gbòona í wótɔ amǝkǝ lǝ Yerusalem ye hamǝa yomǝtiti. I ehàámǝ tɔ́ wó kahrɛn dǝ Yudea kide Samaria ye nutowómǝ, ámǝdɔ́dɔ́ áwó dǝdǝ i kpɔ̀tɔ̀. 2 Mawu vɔ́ntɔ́ dékáwó va cɔ Etienne ye ŋtiran kukua i vɛ díí, í fanvin. 3 Vɔa Saul wɔ evɔɛn sùgbɔ kidǝ́ ehamǝa, ǝ́cónnɔ́n àxómǝ yi àxómǝ í nà lǝ lǝ́ ŋúcuwó kide nŋɔ́ruwó tú dǝ gàkpámǝ 4 Xɔ̀sǝtɔ́ kǝ kaka dǝ egbǝ́jícíwó lǝ kaka Mawunyɔn yikɔ. 5 Philipo yi Samaria dúmǝ í vɛ xo nu nǝ́wó có Kristo ŋú. 6 Kǝ amǝ sugbɔ séé ikpɔ́ dǝsi ǝnú ke Philipo wɔawóà, wódótóé. 7 Amǝkǝ mǝ gbɔ̀ngbɔ̀n vɔawó dàxádó i si do, sèkúnɔnwó kidǝ́ amǝkǝlǝ, tànŋgrǝ́awó kpɔ́ dɔ̀yɔyɔ. 8 Í jijɔ̀ gàŋgán dǝ́ká vá duamǝ. 9 Vɔ̀a ŋúcudǝ́ká lǝ duamǝ kǝ́ wó yɔ́nǝ bǝ Simon, kǝsí azǝlǝ dɛ́cá, yǝ́nú lǝ́ kpácá Samariatɔ́wó kǝ ilǝ wɔ dǝ́kia sigbǝmǝ amǝ ŋtáŋtá déká enǝ́. 10 Samariatɔ́wó séé có dǝvi jí seŋ yi amǝgánxó ji wó lǝ́nǝ́ŋu dǝ ŋú í nú nǝ́ bǝ: < Mawu yǝ ŋusǝn kǝwóyɔ́nǝ́ bǝ: ŋúsǝ́ntriǝkɔ́a lǝ si o. 11 Wó dótóé dobǝ ewɔnǝ àzó núwó í ikpánǝ́cáwo dɛ́dǝ́cá. 12 Ke Philipo và nú enyɔ̀ nyɔɛa nǝwó có Mawu yǝ́ fiɔduxó kudǝ́ Yesu Kristo ye ŋkɔ́á ŋú, iwó xɔɛsǝa, wódǝ́ mawucita nǝ amǝ sùgbɔ, ŋúcùwó kidǝ nyǝrunwó cáwó. 13 Simon cá ká dǝ́ji, í ke wó te Mawuci nɛn í ilǝ kpɔ́ dǝsi kidǝ́ ǝnújiŋúáoà, ŋgbǝ trɔ lǝ Philip ye yomǝ kpɔ́ o. 14 Ke Mawu ye mǝdɔ́dɔ́ kǝ lǝ Yerusalɛman wó see bǝ Samaria xɔ mawunyɔa à,wódɔ́ Petro kide Yohanes dìdá wó. 15 Kǝ wó vɛ dó edua mǝà, wó xodǝ̀ nǝ́ wó i gbɔ̀ngbɔ̀n kɔkɔa vá wójí. 16 Dobe kǝ́kǝ́ í séŋ va ganamǝdóá, wó domǝtɔ́ dǝ́ ŋ́xɔ gbɔngbɔn kɔkɔa kpɔ́ o, wó dǝ́ci ta nǝ́ wó lǝ axótɔ́ Yesu yǝ́ ŋkɔ́á mǝ dǝdǝí. 17 Petro kide Yohanes dasi dǝ́ ta nǝ́ wó í wó xɔ gbɔngbɔn kɔkɔa. 18 Ke Simon kpɔ́ bǝ́ nǝ́ amǝdɔ́dɔ́ awó dasi dǝ amǝji gbɔngbɔn kɔkɔ lǝ vá jìá, ená ǝhowó. 19 Enú be:< ŋúsán ŋna nyin cá càgbǝ nǝ nyǝcá ŋdasi dǝ́ amǝdǝ́ jíà, gbɔngbɔn kɔkɔa ná vají >> 20 Vɔ̀à Petro dòŋú nɛn bǝ:"Ná di wò kidǝ́ tɔ̀ɔ́ hóá ŋú, ebu bǝ́ yǝátǝ́ŋú xrǝ́ mawu ye nunána kidǝ́ ehoà. 21 Tohó dǝ́kɛn ŋlɛ nǝ́ wó lǝ subɔ súbɔ́ dɔ́á mǝ o. 22 Trɔ́ jimǝ có tɔ̀ɔ́ nuvɔɛn wɔwɔwo nà xodǝ̀ nǝ́ Mawu, nǝ àcɔ́ tɔ̀ɔ́ jimǝsúsú kpotó kpotówó i séŋ kǝwò. 23 Dódǝ́ elǝ ŋkpɔ bǝ ǝlǝ́ adi vǝvǝ mǝ kidǝ ǝnuvɔɛn mɔnjí dɛ̀. 24 Simon ɗòŋú nǝ́ wó bǝ:<
1 Ganamǝ, Saulo kpɔtɔ ilǝ dó vɔ́nvɔ́n nǝ́ axótɔ́á yǝ dǝkprɔviwó be yeawuwó, eyi efiɔ gbɔ. 2 Í vɛ bíɔ́ có gbɔ́ bǝ náwɔ wǝmá nǝyǝ nǝ ya seŋ yi ehamǝ kǝ lǝ Damasko a mǝ nǝ yatǝŋ lǝ amǝ desiadǝ ke lǝ axotɔ́á ye mɔ́njiawó, eteŋ nyi ŋúcu aló nyǝrun. 3 Ke Saulo le ye mɔnzɔnzɔan ji yikɔ í tǝbɔ Damaskoa, kǝnkrǝn déká có jiŋkui ivá trɔdǝ í icí doŋdomǝ. 4 Egǝ́jɛn í le segbǝ deka be:"Saulo, Saulo" nukei jɔ í elǝ ti tiŋ yomǝ ma? 5 Saulo lǝ biɔ́ se bǝ́:< ewó mǝ kǝ í?>> Egbǝa lǝ dóŋú nɛn bǝ:"Enyǝ inyi Yesu, Amǝkǝ ye yomǝ eletia. 6 Có nǝ náyi duamǝ nǝ wánú enu ke ááwɔa nǝ́ wó. 7 Ye kidǝ amǝ ke zonmɔn yikɔawó enyɔvɔtǝwó, togbɔ́ bǝ wolǝ se egbǝa, wo ŋlǝ kpɔ amǝdǝ o. 8 Sáulo có í kǝ ŋkuvi vɔa ŋlǝ kpɔ nunu o. Wolǝ́ alɔ nǝ ikprɔɛ yi Damasko duamǝ. 9 Enɔ enǝ́ nkeke amǝtɔn ŋkpɔ́nú o, ŋdunú o i ŋnu enú dǝ́ o. 10 Adǝkprɔvi dǝ́ká le damasko ke wó yɔ́nǝ́ be Anania. Ekpɔ́ ŋƭǝgan deka ke mǝ axotɔá le nu nɛ be:"Anania!" Etɔ nɛn be:"Axótó, enyǝ kǝ." 11 Axótɔ́a nú nɛn bǝ́: Có nǝ́ nayi le fi wó yɔmǝ́ bǝ emɔjɔjɔji nǝ na ka Yuda ye xómǝ tasǝ, nǝ edó axaámǝa, nábiɔ ŋúcu ke wó yɔnǝ bǝ Saulo í icó Tarso ta sǝ. Ŋúcua lǝ xodǝ. 12 Íkpɔ deka ke yeŋkɔ nyi Anania le ŋteganmǝ í va hun ŋkuvi nɛn. 13 Anania do ŋú nǝ́ Axotɔ́á bǝ́:"Axotɔ, ŋse í amǝ sugbɔ lǝ nu be ŋúcua wɔ nú bada kidǝ tɔɔmǝ ke lǝ Yerusalemawo. 14 Wobǝ exɔ gbǝ có efiɔ gáŋgán kǝ lǝ Yerusalemawo gbɔ́ be yavá lǝ amǝkǝ lǝ sǝnwó lǝláwó." 15 Axótɔá dó ŋú nɛn bǝ:"Yi dóbǝ́ ŋcan aman bǝ nányi edɔwɔnúŋ. Efiɔwó kidǝ Israel dukɔn mǝtɔ́wó see nányá tiŋ ŋ́kɔ́. 16 Nye ŋtá maákprɛ sigbǝnǝ akpǝfun de tiŋ ŋkɔa taa. 17 Í Anania có iyi axóke mǝ Saulo lǝa mǝ. Eda sí dejí í bǝ́: Nɔvi Saulo, Axótɔ́ Yesu ke edogo le mɔ́nji ke egbɔnɔa dɔŋ didá be mavá hun ŋkuví nǝ́wo nǝ naxo didá be mává hun ŋkuví nǝ́wo nǝ́ naxo gbɔngbɔn kɔkɔa. 18 Zedeka enu dǝ́kǝ́ dǝ lǝ ŋkúvi jí mǝ Saulo sigbe nǝ akpa enǝ́ í itɔ́ nú kpɔkpɔ í có í wó dǝcita nɛn. 19 Edunú í kpɔ́ ŋusǝn. Saulo nɔ xɔsǝtɔ́ kele Damaskoawo gbɔ kǝkǝ azan jǝ. 20 Eyi bɔbɔ wo mǝ ivɛ dǝ gbǝfan be:"Yesu inyi mawuviá." 21 Enuá kpácá amǝke le dotoeawó í wo le bió se bǝ:" Ŋnyi ŋucu ila i tu nú kide Amǝkǝ xɔ Yesu ji se le Yerusalemawo á? Í kaanǝ susu ŋna ke ta í iva lela be yavá lǝ́ amǝkǝ le sǝn Yesua wo seŋ yi efiɔwó gbɔo? 22 Eŋúsen Saulo ŋu wú dɛ́cá, í arɔkpa ke í dǝ gɔmǝ be Yesu inyi Kristoa, yo mǝ kɔ keke Damasko tɔ́wó nu kú. 23 Ke azan jǝa Yudatɔ́wó ká atabú be yeváwu Saulo. 24 Vɔa ésǝ, Yudatɔ́wó lǝ jɔ agbɔáwó nu ezan kide nyidǝn bǝ nǝ ido Ye váwui. 25 Gedeka ezan mǝa, Saulo ye dekprɔviwó cɔ́ɛ dǝ́ kisi mǝ do tó fɛtɛú mǝ, í didii brɛwu dǝ anyigban mǝ í iyi. 26 Ke Saulo va dó Yerusalema, ejibǝ́ yadó adǝkprɔviwó mǝ vɔ wó see le vɔnvɔn, dobe wó ŋkadǝji becá nyi adǝ kprɔvi o. 27 Barnaba kprɔɛ vá amǝdɔ́dɔ́awó domǝ exónu nǝ wó có sigbǝnǝ Axotɔ́á zǝ nǝ Saulo a, kidǝ sigbenǝ ixonu nɛn mɔn kide arɔkpa ke Saulo dǝ gbǝfan vɔnvɔn manɔmǝ tɔ lǝ Damasko ŋu. 28 Nǝnǝ́i Saulo cá dó wó mǝ lǝ Yerusalem í nú mawunyɔ vɔnvɔn manɔmǝ lǝ Yesu ye ŋkɔ mǝ. 29 Éjronyɔn mǝ kidǝ́ Yudátɔ́ ke donǝ he lagbǝawó, i wó jimɔn lǝŋú be yǝwawú. 30 Ke nɔ viáwó sea, wó kprɔɛyi Kaisero í cɔ́ɛ dida Tarso. 31 Xotɔ an, ehamǝ kelǝ Yudea, Galilea kide Samariawó tomǝ fá, í wó cidǝji. Wónɔn agbǝ de Mawu ye nyɔanu í ji dǝji, dobe gbɔngbɔn kɔkɔa nɔn kidǝwó. 32 Petro disa tó xɔsǝtɔ́wó ji to tohó sugbɔ. Ǝyi lidá cá í vɛ kpɔ́ amǝ kǝ ye ŋtí wó kɔawó. 33 Ǝdogo ranmǝtútútɔ́ deka ke wó yɔ́ nǝ́ be Ainǝa, ŋ́uculá nɔ edɔ ba jí nǝ éxo amɛnyi. 34 Zédǝká Petro nu nɛn bǝ:"Ainǝa, Yesu Kristo dadɔ nǝ́ wo. có nǝ́ nacɔ́ tɔ́bǝ Ainǝa có zedeka." 35 Ke amea le Lida kidǝ Saronawo kpɔ́ɛa, wó xɔ axótɔa ji see. 36 Nyɔrun enukprátɔ́ déká nɔn yopa ke wó yɔ́nɔ́n bǝ́ Tabita. < lǝ helagbǝ mǝ bǝ Dɔrkas kǝ gɔmǝ lǝ nyi ZIKPIN>>.Ewɔ dɔ nyɔŋgbin sugbɔ í nyɔadǝ dǝ exrɔawo ŋú. 37 Evá lǝ́dɔ í kú. Ke wó leci nɛn jrɔ́á, wocɔ́ɛ mrɛ dǝ mawuxɔ jí. 38 Lida ŋoliŋ kidǝ yopa o, í ke enukprátɔ́áwó se bǝ Petro lǝ lida, wódɔ́ amǝ amǝvǝ be wávɛ nú nɛn bǝ́:< dǝ kúkú, có kpra nǝ́ nava kpɔ́ enúlá nǝ mí ifia.>> 39 Petro co kprɔ amǝawó dó, ke ivɛ dó le na, wó kprɔɛ yi mawuxɔa jí. Kposunwó see va jete dǝ́ Petro gbɔ dɛ ilǝ fanvin, i cɔ́ awu kidǝ enu ke Tabita tɔn nǝ wó gakamǝ ilagbe dɛá sele díisá. 40 Petro nú nǝ amǝwó see bǝ́ wá do le exɔamǝ. Ejǝkro ixodǝ í trɔ kpankɔ amǝ kúkúá í bǝ́:"Tabita có" zedeká nyɔruan hun ŋkúvi, ke ikpɔ́ Petroa icó kanrɛn. 41 Petro lǝ alɔnɛn icɔ́ɛ jǝtǝ, i yɔ amǝkǝ ye ŋti wókɔ kidǝ kposuawó í cɔ́ɛ dalɔmǝ nǝ́wó agbǝagbǝ́. 42 Enyɔan gban dǝ yopa duamǝ, í amǝ sugbɔwó vá xɔ axótɔ́a jísǝ. 43 Petro ci yopa duamǝ nǝ azan, i nɔn Simon, eranwó wena wɔtɔá gbɔ́.
1 Ŋúcu deká le Kaisarea ke wóyɔ́nǝ́ be Kornelio, enyi italia ye sojawo ŋkɔnɔtɔ́ le roman. 2 Kornelio donǝ vǝvǝ́ Mawu sǝnsǝn i ye kiɖǝ ye xómǝtɔ́wó see vɔ́nǝ Mawu. Enánǝ enú ayamǝnɔwó, ixonǝ ɖǝ nǝ Mawu gasiagamǝ. 3 Gbeɖeka wetrɔ́mǝ sigbe gàtɔ̀n mǝ enǝé, Kornǝlio kpɔ́ Mawu ye ŋǝdótɔ́ ɖéká le ŋutǝgàn mǝ, mawuŋǝdótɔ́ á yɔ́ɛ bǝ́: Kornǝlio ! 4 Vɔnvɔ́n jíi íile kpɔ ŋǝɖotɔ́á le gààn. Kornǝlio le kasǝ bǝ́: Axótɔ́, nukǝi jɔ ? Mawu ŋuɖótɔ́á lǝ ɖóŋú nɛn bǝ́: sigbǝ nǝ́ exonǝɖǝ kiɖǝ sigbǝ nǝ́ enanǝ́ enú amǝwóa jǝ Mawu nu. 5 Dɔ amǝ ɖiɖà Yopa nǝ evávɛyɔ́ Petro ke wógbǝ yɔ́nǝ́ bǝ́ Simon à vá. 6 Ezin Simon ke wɔnǝ eranwó wemá i ye xomǝ lǝ axúa tóá gbɔ́. 7 Ke mawuŋǝdótɔa yià, Kornǝlio yɔ ye dɔvi amǝvǝ, i yɔ soja ke sena Mawua deka i seŋ kpówó 8 ke ìnu enú ke jɔawó nǝ wó jroa, edɔ́ wó ɖiɖá Yopa. 9 ke wózɔn ŋkeke amɛvɛ ye zɔnrin igógó Yopa duamǝà, Petro ra mawuxɔa yi jí sigbǝ nǝ nyidɔn gawivǝmǝ enǝ bǝ yǝávɛ xoɖǝ̀. 10 Fuƒǝ́ lǝ́ lǝ́ǝ i anúɖuɖu le jroǝ, kei tɔ́ enúdudu ɖadaà, ekpɔ ŋtǝgan. 11 Ekpɔ jiŋkui hun ɖɛ, i enu gáŋgán ɖǝka divà anyigban ji sigbenǝ akpɔ́kpɔ enǝ iwɔ zogo amǝnǝ enǝ. 12 Eran afɔ amǝnǝnɔn, eran ke canɔn awó kiɖe xevi ke le jiŋkuiawó lǝ mǝ ɖɛ́. 13 Ǝgbǝ ɖeká lǝ ɖi nɛn be: «Petro ! có nǝ́ nàwu enuláwó i ɖaɖu.» 14 Petro lǝ ɖóŋu bǝ: «Gbǝɖǝ, àxótɔ́, enúkǝ ŋú ekó lǝ alo enúkǝ xoɖuawó ŋyinǝ tiŋ numǝkpɔ o. 15 Egbǝ́à gbǝ ɖi nɛn zèvéàtɔ́ bǝ́: «Enúkǝ ŋú Mawu kɔa, ŋɖòláyɔ́ɛ be enu xodu o» 16 Wó wɔnuá enǝ kprɔdo kprodo zǝtɔn i wotrɔ́nua yi jiŋkúi. 17 Gakǝmǝ kǝ enúá kpácá Petro ɖɛ i ìle butamǝ kpɔ i cákáɖɛa, amǝkǝ Kornǝlio dɔawó lǝ biɔsǝ kǝkǝ i vá dɔ́ xɔxɔ́ánu. 18 Wókɔ́ gbǝ yiji ilǝ biɔ́se bé; Simon ke wó yɔ́ nǝ́ be Petroa lǝ axómǝà ? 19 Petro kpǝtɔ ile bu tamǝ kpɔ́ có enua ŋu i Axótɔ́á yɔ́ɛ ibǝ́: amǝ amǝntɔn lǝ tɔɔ́ xɔxɔ́nu ilǝ jiwò. 20 Ló nǝ́ nàyi kiɖǝ́ wó, ká vɔnvɔn nǝ́ wó o, ɖobǝ enyǝ idɔ́wo ɖíɖáwò. 21 Petro ɖivá i le nú nǝ́ amǝawó be: enyǝ ínyi amǝkǝ mìlǝ jíá ! 22 Wóɖónú nɛn bǝ́: «Áhuà gan, Kornǝlio, amǝ dodó kiɖǝ Mawu sǝntɔ́, ke yudatɔ́wó see nú nǝ́ yǝ nyɔ nyɔŋgbia, xɔgbǝ có mawuŋǝdótɔ́ ɖǝ́ká gbɔ́ be ná kpǝ́woé vá ye xómǝ nǝ́ navá nu mawunyɔ nɛn. 23 Petro kpǝwó be wácí yegbɔ́ yǝ dɔn ke eŋu kǝ nyidian, wóƒɔ́n í ɖǝdó, Yoppé ye nɔvi dǝkáwó cáwó kprɔɛ dó. 24 Ye ŋkegbea mǝa, wó vɛ ɖó Ceraro, Kornǝlio kiɖǝ kpǝ ye mǝ vǝ́vǝ́wó i wóvá bɔɖɛ ile nǝntǝ kpɔ́ wó. 25 Ke Petro ɖo xɔamǝà, Kornǝlio va dǝnú gú nɛn. 26 Petro fɔɛn jetǝ ibǝ́: «Có, agbǝtɔ́ i nyǝcá ŋnyí». 27 Wámǝvǝàwo kaseŋ ɖǝdó exɔamǝ i Petro kpɔ́ amǝwó bɔ ɖɛ́ gédégǝ́ɖǝ́. 28 Petro le nú nǝ́ wó bǝ́: «Mìan ŋtawó minyá bǝ erä ŋɖǝmɔn nǝ yudatɔ́ be nádoha kiɖǝ edububumeetó, aló áɖisa yi gbɔ́ o, vɔ Mawu ná i ŋnyá bǝ ŋjǝbǝ́má bui bǝ́ amǝɖǝkaya xoɖu alɔ ŋwɔ i wá dóha kiɖǝ o. 29 Ye ídɔ́ i ǝ edɔ́amǝ ɖiɖaŋan nyǝŋgbé vavá o. Xotɔn mà biɔ́ mi sǝ bǝ́: «Nukǝi dɔ́ i mì dɔ́ amǝŋ ? 30 Kornǝlio be: ŋkǝkǝnǝa keà, ŋlexɔɖǝ le tiŋ xomǝ sigbǝnǝ fiɛnyigbɔ́ gàtɔ́n mǝ enǝ́, i ŋucu ɖeká dó awudazò ívá jǝtǝ dǝ ŋkǝŋ. 31 Ǝ́núŋ be: Kornǝlio, mawusǝntɔ̀ɔ́ ɖǝxowó i kpɔ́ sigbǝnǝ ewɔnǝ enyɔɛn nǝ amǝwóá, 32 Dɔ amǝ ɖíɖá Yopa nǝ wàvɛyɔ́ Simon ke wógbe yɔ́nǝ́ bǝ́ petroà, va. Ezǝn Simon, eranwo wemawɔwɔtɔ́ɔ́, ke ye xomǝ lǝ axua tó à gbɔ́ ? 33 Iŋdɔ́ amǝ ɖiɖàwò zeɖeká. Enyɔ́n bǝ́ evá.Miáwó see mí bɔdǝ Mawu ye ŋkuvimǝ ɖɛ bǝ nàvá nu enyɔ, ke Mawu cɔ́ nǝ́ wòa nǝ mi. 34 Zeɖǝkà Petro lǝ nú nǝ́ wó bǝ́: Nyawói ŋkpɛ bǝ, mawu ŋdǝ́nǝ́ vovototó amǝwó mǝ o. 35 Le edu ́̀́ɖǝ̀siaɖǝ́ mǝà, amǝkɛ vɔnvɔn nɛn i wɔnǝ enúdodóa ijǝ nú i jǝ nǝ ji nɛn. 36 Miményá enyɔn ke ìnu ɖiɖá israɛl dukɔ́ań. edǝ gbǝƒán bǝ enyɔ nyɔɛán la hǝn ŋtífáfá vá tó Yesu ke nyí amǝwó see wó xótɔ́á jí. 37 Mìnyá be wo ɖǝgbǝfan enyɔ nyɔɛan le Yudea, wó jǝgɔmǝ co Galilea ke yohanes ɖǝgbǝfan nyɔnnyrɔàn jrɔ̀á. 38 Mìnyá bǝ́ Mawu cɔ́ gbɔngbɔn kɔkɔ kiɖǝ́ ŋúsǝ́n si amì nǝ Yesu Nazarethtɔ́á. Ǝdisa tótoxó sugbɔ i dadɔ̀ nǝ amǝkǝ abosam brá ɖɛ́aawo ɖobe Mawu gbɔngbɔn lɛ kiɖǝǝ. 39 Enuke iwɔ le Israɛl kiɖe Yerusalɛm dumǝawóà, míáwó ikpɔ toxó. Vɔ̀à wó krɛn dǝ atiŋú iwui. 40 Gaŋke Mawu fɔɛn dǝ citrǝ yǝ nŋicɔa mǝ, i ɖǝǝdusa nǝ́ amǝwó. 41 Ŋnyi amǝsiamǝ ikpɔɛ o, míawó ke Mawu cán bǝ míá nyí kunuɖǝtɔ́áwó ikpɔ́ɛ. Kǝ ifɔn có yɔmǝà, míawó i dunú í nunú kiɖǝǝ. 42 Enú nǝ́ mi bǝ mia ɖǝ gbǝfan enyɔn nyɔɛan nǝ amǝwoă, nǝ mia ɖǝkúnu be Kristo ínyi amǝ kǝ Mawu cán be nává ɖó kojó amǝ ágbéàgb̀wó kiɖǝ amǝkúkúwó see. 43 Yéŋú i Mawu gbefanɖǝláwó see ɖǝnǝ kúnu lǝ cagbǝ ŋúsǝn kǝ lǝ sia tà, amǝsiamǝ ke xɔ jisǝ̀a, wácɔ yǝ núvɔ́nwó a seŋ kǝǝ. 44 Petro ŋurí nyɔan nu gbɔxɔ́i gbɔgbɔn kɔkɔa divá amǝkǝ le xɔamǝa wó see jí o. 45 Xɔsǝtɔ́ yuɖatɔ ɖǝkáwo kprɔ Petro do yi Yopa, ke wókpɔ be Mawu cɔ́ yi gbɔngbɔan kɔ dɔ amǝbulɔmǝ kǝ ŋnyi yudatɔwó á o ji a, ekpácá wó i enu kú nǝ́ wó. 46 Dobe wósǝ i wólǝ do&gbee vovovo wó ilǝ kafú Mawu, Petro be: 47 «Amǝláwó cáwó xɔ gbɔngbɔn kɔkɔa sigbǝn mí̀àwo kǝ nǝ enǝ́, Amǝ ɖǝ atǝŋ xǝmɔn bǝ́ wóŋká nyrɔnwó oa ? 48 Edǝgbǝ bǝ wá nyrɔnwó lǝ yesu Kristo yo ŋkɔ́ mǝ. Lǝ ŋna ye ŋgbea, amǝawó biɔ́ có Petro gbɔ be na nɔn yoó gbɔ ixɔ azan.
1 Amǝdòdò kidǝ nɔvi hǝ lǝ yudea wó sebǝ̀ amǝbù wò xɔ maurnyɔan vɔa wò ŋnyi yydatɔ̀ o. 2 Ye idɔ i ke peto và yerùsalema amǝ lǝ ehaàmǝ lǝ do wà covo gbɔxó nukia kidee bǝ. 3 Nukǝji i ɔvɛ zǝn amǝ madòtawò gbɔ̀, i mi kiɖǝ wòvǝ miɖunù mà 4 Mose nu enukǝ jɔa nǝ wò kitékitó. 5 Ǝbǝ́ yopa duamǝ i ŋlǝdé ilǝ xodǝ ikpɔ̀ ŋtegan dǝka ŋkpɔ enu dǝkà i iwɔdé sigbe à vnye gaŋgan dekà enǝ wòlǝ ye zogo amǝawo i didi i vag co de u nyɔkui. 6 Kǝ ŋkuivi dǝ sigbemǝ avnye gaŋgan dekà ene wòdawò enu àta kide jŋkui xǝviwo lǝ ji. 7 Ǝgbǝ déka duŋ petro cò nǝ̀ dadunawu enu pawónǝ̀ nà . 8 Ŋdéŋù nɛ bǝ̀ gbǝdǝ̀ axdɔ́ enukɔ enukǝ ye ŋti ŋkɔ o alo xòduà ŋyinǝ tiŋ nu mǝ o. 9 Ǝgbɔ gbɔ di zɔvetɔ̀ cò jiŋnǝ bɔ̀ ǝnukǝ yǝ̀ ŋti mauwu kɔa wà ŋdòlà bui bǝ̀ enù makɔ makɔ o. 10 Wòwɔnǝ zotɔn, i trɔ enúawò jiŋkiù. 11 Ganamǝdo tututua amǝ al*mǝtɔn dǝkaiwo và tuŋlǝaxomǝ wòdɔ̀wo didàŋ co kaissarea. 12 Gbɔngbɔan bǝ̀ may kidé wò nɔvri xɔsǝtɔ̀ amadǝ́ ilàwò càwo kprɔŋ dò i miyi ŋuicua ye xémǝ. 13 Enù nǝ mi bǝ ye kpɔ maurŋǝ dòtɔ dǝka le yǝ́xoyé mǝ maurizedotɔa nu nǝ ye bǝ dɔamǝ didia yoga nǝ awɛ yɔ simon ke wo gbe yɔnébǝ pétro a va. 14 Ye idɔ i miji bǝ nanu maurnyɔ kǝ là xɔ mikidǝ mia xòtɔa dǝ̀ àgbcà ǹ mi. 15 Kǝ̀ ŋtɔ̀ nuxò ji zeotǝka à gbɔngbɔn kɔkɔa di dǝ̀ wò ji sigbarǝ̀ idi enɔ ngbɔn miaji vàyi lǝ jǝ joa mɔ enǝ̀. 16 Zedǝka ŋdòŋu bǝ axdɔ̀ a nu bǝ yohanes nyrɔn amswò dǝ ci mǝ vɔà miawo yà wàcɔ gbɔn kɔkɔa seŋ de mi. 17 Nǝ awu cɔ enu kǝ ina mi gakǝmǝ mixocoà mekei nya ŋuyi i là gbǝ̀. 18 Ke wó senyɔan enyɔn vɔ tewò wó gbɔjɛn ikafú mawu ibé: mawu hun mǝn nǝ bu lɔ mɔ ké ŋnyi yadatɔ o a wò cowò natrɔ xɔsɔtɔwo yomǝ kòŋ wò kaka dé gbǝ tɛgbɛ. 19 Ke etunne kù jrɔà,wòti xɔsɔtɔwò yanǝ koŋ wokaka dɔgbǝ ji ile dǝ lǝ foesisia kgro kidé antixe ile dǝgbefan enyɔ nyɔgbian nǝ̀ yudàtɔwo dede. 20 Vɔ̀à xɔ sǝtɔméwo cò kipro kode kirene va ant coxia ivà do gbǝfan nǝ helatɔwo càwo. 21 Àxotɔà kpe kpǝ dǝ do woŋù i amǝ sùgbɔ xɔsǝitrɔ̀ jimǝ. 23 Yerusa le hamǝa se enyoan i dɔ̀ barnaba ɖidan antioxia. 22 Kǝ wɛ doa yijɔɛ ekpɔ̀ bé mawu vé amǝwò nu tàŋ edé ŋusǝn wò bé wàkprɔ yesu do sényùsenŋú nǝ̀ wàwɔ enùdodò. 24 Barnaba nyi amǝ dodò gbɔǹgbɔǹ kɔkɔa lǝ mǝ taiŋ tanŋ i ye xɔsǝ rikǝ amǝ sugbɔ xɔ yesu ji sǝ ji sǝ tò yà ji. 25 Le hna ye hgbéà barnaba yi tarso ivɛ ji saulo. 26 Ke ikpcà ekpre va antioxia wàméveawo nɔn ehamǝa gbɔ nǝ exo obkà i kprani amǝ sugbǝwò antioxa i wò kpra xɔ setewò yɔ̀ lǝ́ bɔ́ kristiwo. 27 Mawu ye gbefandtɔ̀ dekawò cò yerusalem i và antioxa ganamǝ dò. 28 Wòyɔ̀ nǝ wò deka be agabo gbɔ kɔkɔ zɛn i inu dɛ bǝ́ etɔ́ gaygàn deka kàvà do le xixiǝà mǝ see evà và mǝ lǝ̀ roma fis klaudia ye gamǝ. 29 Enùkpràtɔàwò dòe bǝ̀ amssiamǝ nà jɔ nù nǝ̀ wà seŋ kpé dé eham̧ǝ ke le yudeàwo ŋù. 30 Wò jɔ nùà icɔɛ nǝ́ barnaba kide soualo i wò siŋ yi nǝ̀ hamǝmǝcinain wò.
1 Vá dó gàdə̀ ká məa ə̀fiɔ Ǝ̀ródì và tɔ̀ funyáfunyá dódó nə́ haámə ví də́káwó. 2 Yíì wu Jàákì Yohánà ə́nɔ ví. 3 Kə ìkpɔ́ bə́ ənúnɔwɔa jəjí nə́ Yùúdà tɔ́wóá əvɛ́ɛ lə́ Pétrò cá lə əmá mahúán mahúán ŋkəkə jí. 4 Kə wó lə́ə də́ gàxɔ̀məjrɔ́á, ə́cɔ́ɛ də́ àsínə́ sɔ́ja kəwó sí sɔ́ja ámənə ámənə ləa kídə́ sùsú bə́ yəá dəədíìsá lə dìdílaməhú ə́zán, ŋgbə́. 5 Yí Pə́trò lə gàxɔ̀mə ɖɛ́ vɔ̀à ə̀haməa kpɔtɔ ləji dɛ́ yí lə xodə̀ nə̀ Mawú də́ ə́ta. 6 Ǝ̀zan kə də́ŋkɔ nə́ ŋkəkə kə Ǝ̀ródì dodɛ́ bə́ yəá seŋ díìsáá wóbrá Pétrò kíɖə gàwɔ̀rɔ̀ amə̀və̀ yíì dən arɔn də́ sɔ́ja ámə̀və̀ doŋdomə yí àgbòŋújɔláwó lə jɔ àgbóá. 7 Zə̀də̀ká Mawú-ə́ŋədótɔ́ də́ká vá do yí kìnkrín ɖə́ká do vá ə̀xɔa mə sə́ə́ə́, yí ŋədótɔ́á nyɔ Pétrò yì lə xo àxadamə nə̀ə ílə nú nə́ə bə́, nácó kábá yí yə́ gàwɔ̀rɔ̀ à kələ alɔ nə́əa wó co kɔdə́ anyigbán. 8 Yí ŋədótɔ́ á lə núnə́ə bə́ bra tɔɔ́ árinjí nə́ nàdo tɔɔ́ fɔkpa íigbə wɔɛ ənə́ tútútú íìbə ná dó yə́ zowu náà kprɔ yə dó. 9 Pétrò do íkprɔ Mawú-ə́ŋədótɔ́á dó ŋ́hagbə lə nyànyákɔ bə́ ənú ŋtáŋtá yí lə jɔ ò ə́yá bũkɔ bə́ ŋutəgan yí yələ kpɔ́. 10 Kə wótó àgbò kə́lə́kə́lə́ tɔa məa kíɖə́ ə̀və̀àtɔ́á məa wó vá dó ə̀dùà gbónu kə wó wɔ kídə́ gàkpòà ə̀hɔ̀n àn hún lə də̀ə kia sí lə wó ŋkɔ wó do vá ívá jə əmɔ́ də́ná jí yí Mawú-ə́ŋədótɔ́ có lə Pétrò gbɔ. 11 Kə Pétrò trɔ́vá dəə́ kia mə a. Ə́bə́ yə səə́gɔmə xótɔn bə́ Mawú dɔ́ yə́ ŋədétɔ́ vá í í và ɖǝ lǝ hǝ̀ródì sìmǝ yí gbǝɖǝ yǝ lǝ yúdátɔ̀wó mɔkpɔ̀kpɔ̀ mǝ. 12 Kǝ̀ǝ bu ǝ̀ŋǝ̀kpɔ̀jrɔ̀à ǝ̀yi maria kǝ nyi yòhánà kǝ wó kpaŋkɔnǝ bǝ̀ Mákò á xɔ̀sǝ̀tɔ̀wò sùgbɔ̀ví kǝ wóyɔ̀nǝ̀ bǝ̀ Ròódía và bǝ̀ yǝ á ǝ̀hɔ̀n à. 13 Kǝ ívátɔ̀ ǝhɔ̀n à xoxo a sùbɔ̀vi kǝwóyɔ̀nǝ̀ bǝ̀ Róóɖìa và bǝ̀ yǝ á hu ǝ̀hɔ̀n à. 14 Kǝ ivà do ɖǝ́sìbǝ ǝ̀gbǝ̀ à nyì Petrò gbǝa, ayǝ̀tɛ́ɛ kǝ̀kǝ ǝ̀ŋrɔn bǝ̀ bǝ yǝgbɔnɔn ǝ̀hɔ̀n gbǝ̀ yíí súdú yi zǝ̀dǝ̀kà ì vɛ́ɛ nú nǝ̀ò bǝ̀ Pétró lǝ ǝ̀hɔ̀n ŋgbǝ̀dɛ́. 15 Wó lǝ nù nɛɛn bǝ̀ ǝ̀lǝkùcu yíá vɔ̀à ǝ̀kpɔtɔ ílǝ dóókpǝ̀ ǝ̀jí bǝ̀ ǝnyɔ dodó yí. yí wó lǝ nú nɛ́ɛ bǝ̀ yǝ̀ ŋǝdótɔ̀ yí. 16 Vɔ̀à Pétro kpɔtɔ lǝ xo hɔ̀n-an vǝ wó hu hɔ̀an wó kpɔ́ɛ yíí kpácáwó. 17 Pétró wɔalɔ nǝ̀wò bǝ̀ wò nà bɔnu xuììì yíí nu ǝnùnǝ vá jɔ dǝjì sigbǝ nǝ Axòtɔ̀ dǝǝ lǝ gàxɔ̀mǝ ɖóá. íí nú nǝ̀wò bǝ wó ná núi nǝ nɔví Jààki kidǝ̀ nɔvi kpɔtiáwó. ŋina ŋgbǝ̀á ǝ̀cò lǝ nɛɛ́n na yi yi áfúbú. 18 Kə ŋkəkəwó lə voa, sɔ́jawó tɔ́tɔ́ lə wó dəkiwo mə lə ənú kə vá jɔ də́ Pétro jìá dóá wóŋnyá ənúkəvájɔ də́jí á ò. 19 Kə Hə̀ródí jì jí Pétrò dan kə́kə́ yí ŋkpɔ́ɛa, ə́cɔ́nyɔ də́ sɔ́ja wó ŋú, bə́ wó ná wuwó zə̀də̀káá ə́cɔ́ əmɔ́ íyi Yúdə́yà kə nyí káyízáró tɔa í àvɛ nɔɔ́n na. 20 Hə̀ródì lə xoməfíɛ́n mə kídə́ Tíro kídə́ Sìdɔ́nì ŋu. Yí Tírò kídə́ Sìdɔ́nì tɔ́wó va də́ə̀du yí kprɔ Blasto ə̀fiɔ yə́ càámì gàn də àsí bə́ ná vɛ́ɛ bíyɔ́ ŋúti fáfá əfiɔa kídə́ yəwó ənúkədɔ́á ə́fiɔ yə́ nyígbán jí yí wó vá xɔnə ənú dudu lə. 21 Yí ŋkəkə də̀ká kə nyí ŋkəkə dódó də́ká vá, yí ə̀fiɔ ŋtá dóáwu kələ nyí ə̀fiɔ wu yí vɛ́ɛ kanrin də́ ə̀fiɔ zikpi jí, yí xonu nə́ dùnɔ́n à. 22 Ɖùkɔ́n á dáàxá bə́: "Mawú ə́gbə yí roooo ŋ́nyí ámə gbə̀tɔ́ yí òó. 23 Zə̀də̀káá Mawú-ə́ŋədótɔ́ də́kádi vá yi vá xoə ənúkədɔ́á ŋcɔ́ bùbù nə Mawú ò. Yí əyə́víwo duikə́kə́ yìxúmə yíìkú. 24 Vɔ̀à Mawú ə́nyɔ lə ganŋgan yí lə ji də́ji. 25 Bàrnábà kídə́ Pɔ́lù vɔ wó dɔ́ lə yə̀rúsàlɛ́mì. Wótrɔ́ có nɛɛ́n na yí kprɔ Yòhánà kə wó ná ná ŋkɔ́ bə́ Mákò à.
1 Lǝ̀ ǝ̀hamɛn, kǝ lǝ Antiochea à ǝnyɔnúɖɛ́tɔ́ kíɖǝ́ ǝ̀dɔ̀datɔ́wó lɛ̀! kǝwo wɔ́nǝ́ bǝ́: Barnabas, Siméon kǝwo yɔ̀bǝ́ Niger luclus de cyrène, Manaën kǝ nɔ̀n Hérode amǝgan gbɔ́ kídǝ́ Saul. 2 Gàkǝmɛn wó lǝ kúfù àxótó á, í lǝ bránu á́n kɔ̀kɔ̀ nù bǝ́ wó á́ ɖǝ Barnaba kìdǝ́ Saul dǝ̀ àkpáɖǝ́ká nǝ́ wóá tɔ́ ǝ̀dɔ kǝ ŋ yɔ́wó nɔ́n án ji. 3 Kǝ wó blànu ì yɔ́ Mawu jrɔ̀ á, wó cɔ̀ alɔ dǝ́ wójí í dó bàyíbàyí nɛ́n wó. 4 Wó kǝ́ mǝ gbɔngbɔn kɔkɔ à dɔ̀ a, jǝ̀ŋ̀kɔ̀ seleucle, í kǝ wò cò lǝŋ̀nan, wò yì Ɛhypre. 5 Kǝ wó vɛ́ ɖó salamila à wò tɔ́ Mawu nyɔn nùnù tò tò Yudatɔ̀wò ɖǝxóxɔ̀ wó mǝ ;Yohanes, Marc Kprɔ̀ wò dò sigbǝ súbɔ̀ví ǝnǝ́. 6 Kǝ̀ wó tó anyíngbán co ɖɛ́á mɛn án kǝ́kǝ́ sǝ́yi Paphos a; wó pkɔ́ mányìkì wɔtɔ̀ ɖǝ́ká ámɛn brǝtɔ̀ kǝ nyi yúdàtɔ́; í wò lǝ̀ wɔ̀ bǝ̀ Bar-Jésus, 7 Kǝ nɔn Serglus amɛngán ŋunú nyántɔ́ ɖǝ́ká gbɔ́. Amǝ ŋ̀nan yɔ́ Barnabas kídé Saul, ɖo ǝ́jì bǝ́ yǝǝ́a sǝ Mawu nyɔn. 8 Vɔ̀à Elymas "Májíkìtɔ́á" lǝ́ dàyà nǝ́wò, í ŋ jíbǝ́ àmǝgan an nan kandé ǝnyɔn an jì o. 9 Vɔ̀à Saul,kǝ wó gbǝllǝ yɔ́ bǝ́ Pollu í gbɔ̀ngbɔ̀n kɔ̀kɔ̀ ɖɔ́ ɖɛ́ á, tiŋ́ ŋ̀kúví dǝ́ji. 10 Í nù bǝ́"Ǝwò fùtɔ̀ yé ví" àyé gɛdɛgɛdɛ lǝ̀ asíwò í ǝnyrandǝ. Ǝnyin futɔ́ nɛ́n ǝnyɔn dodò núnú ŋ̀ kaà gbǝ́ àmɛnwó ɖɛ́ nǝ́ wòá vá tó àxótɔ́ yǝ́ mɔ́n nyɔ̀nŋ́gbi àn? 11 Unfia, kpɔ̀, àxotɔ̀ lɔ̀ jǝjìwò, tɔɔ̀ ŋ̀kùvi là tɔ̀n. "ŋ̀ kaa gbǝkpɔ̀ nyindɔn nǝ́ gaxoxo ɖǝ̀ o". Zǝɖǝkà a, zùblù kídé ahun cɔn ŋ̀kùvìmǝ nɔ̀ Elymas; ŋ̀ gbɔ̀ dǝ̀si àxomǝ mɔn o,ì lǝ̀ ji amǝ bǝ̀ wa lǝ̀ àlɔ́ nǝ̀ yǝ́. 12 Kǝ amǝgan an kpɔ̀ ǝ̀nù kǝ̀jɔ̀, ǝ̀sǝ̀ gɔ̀mǝ, ɖóbǝ́ ǝ̀pra nú cò axotɔ̀́ ỳ. 13 Pollu kídé ǝxrɔ à wó jǝ̀hùn mǝ cò Paphos ì và ɖò Perge kǝlǝ̀ Pamphylie. Vɔa Yohanes va cògbǝ̀ wò ɖɛ; ì trɔ̀yi Yérusalem. 14 Pollu kídǝ́ ǝ̀xraɔa wò kǝkǝ̀ Perge, ì va yi Antioche kǝlǝ̀ Pisidie. Lǝ̀ŋnan an, wó yí ǝɖǝxòxɔmǝ sabbat gbǝ̀ ì̀ vɛ kanrɛnɖɛ. 15 Kǝ̀ wò rɛn ǝsǝ̀ à wò kìdé ǝnyɔnùɖɛ tò wò vɔ à, hamǝmǝgan wò cò citǝ, ì cò gbǝ nǝ̀wò bǝ̀: " Nɔnvíwó nǝ́ mì yɔ̀ ǝnyɔn ɖǝ́ ɖɛ ì là sǝ̀ dò ŋ̀sɛn mi an, mi nui". 16 Pollù cócìtɔ̀ ì kɔ́ álɔ̀ yìyì í nú bǝ̀ " Israɛ́ɛ̀l vi ŋ̀ cù wò kìdǝ̀ míán wó sééé kǝ kpɔ̀ nǝ̀ Mawu si a,mi ɖòtó! 17 Israël yé Mawu cán mìán tɔ́gbí wó i máń wó gàkɔmǝ wò lǝ́ Egypte nyingban jìa, ì í cɔ yé lɔ́ sɛnỳsɛnŋ̀ ì sǝ́ kpʋwó dó. 18 Nǝ́ ǝxó kóká sɔný an, ǝkpɔ̀ wò jì lǝ zogbǝji.(Í lə̀lǝ̀ nǝ̀ wò kǝkǝ nǝ̀ ǝxó kóka lǝ zogbǝji). 19 Kǝ i crɔ́n ɛ-anaan dùkɔ amandrǝ́ á jrɔ a, ǝ̀ man anyíngbán nǝ́ wì í ì trɔzun wó cínɔn nú. 20 Ǝnù ŋ̀nan wò jɔ́ vàyì có kǝkǝ̀ ǝxò álɔ̀fan amǝnǝ̀ kìdé blaùtɔ́n mǝ i. Mawu nan kojóɖòtɔ́ wò kǝkǝ sǝyi ǝnyɔnúɖɛ́tɔ́ samuel ji. 21 Ŋnan ŋǝ́ ŋgbǝ̀à wo bíɔ́ bǝ́ wò a ɖò ǝfiɔ nǝ̀ wò, ì Mawu cò Saül, Kis yé víjìjì amǝ kǝ̀có Benjamin dùa mɔ bǝ̀ nan dù fiɔ̀ nǝ̀ wò kǝ̀kǝ̀ ǝ̀xó amǝ̀nǝ̀. 22 Kǝ ǝxò amǝnǝ vàyì à Mawu ɖɔ̀rii ì cò David dǝ́ tòhò. Mawu lǝ̀ xònù cò David ŋ̀ bǝ̀: ŋkpɔ̀ David Isaï yé vi àmǝ kǝ nyɔ́n ŋ̀ kɔ̀nyǝ í lá tǝŋ́ wɔ̀ ǝnù kǝŋ̀ bǝ̀ nan wɔa. 23 Tò amǝŋ̀nan wò jijìmǝ víwò jì à, Mawu cɔ̀ xɔnànmǝtɔ́ vá Israël; kǝ̀nyin Yésu sigbǝ́ í nùɖɛ bǝ̀ yé à wɔɛ ǝ̀nǝ́. 24 Gàŋnan mǝ an Yohenes tɔ́ Mawu nyɔn kakaka kùd" jimǝ tɔ̀trɔ kidé Mawucilǝ̀lǝ̀ nan mǝŋ̀ nǝ Israël dù kɔ̀ à; gbɔ̀xò yesu nan và. 25 Gakǝ̀mǝ̀ Yohanes wɔ̀ yé dɔ̀̀ jrɔ̀ à; ǝ̀nù bǝ̀: " Mi bùbǝ̀ ǝnyǝ ì a? ŋ̀ nyin ǝnyǝ ì o. Vɔa mi ɖòtò, lǝ́ tinŋ̀ gbǝ̀ à amǝ ɖǝ̀kà là và; àmǝ ŋ̀nan; ŋ́jǝ̀bǝ́ man án tǝŋ́ tù yé fɔ̀kpà kàwò kpǝ̀té o" 26 Nɔnvínyǝ, ɖǝviwò Abraham yé tɔgbìwɔví wò kídé amɔ kǝ́ lǝ̀ mì an mǝ í lǝ̀ sɛn mawu à Mi an wóí wó lǝ́ dò ǝ́in là nɔ̀n nǝ́ mi an kpɔ̀ ɖǝɖǝ. 27 Ɖóbǝ́ amǝ kǝ́lǝ̀ Jerusalem , kidé amǝ gan-mǝ gan wò à;kǝ woŋ̀ dǝ̀si amǝ là tò ǝnyɔn kǝ ǝ̀nyɔnuɖɛtɔ wò rɛnɔn nǝ́ wó sablatgbǝ̀ gasiagamǝ am; wò bǝ̀ yǝ o wuii. 28 Kǝ̀ wòŋ̀ nyan nǝ̀ wò à wɔ̀ nɔn ì wui i à; wò vɛ nũnǝ́ Pilato bǝ̀ nan wui i. 29 Kǝ̀ wò ǝnù kǝ jro o; kidé ì i kù u; wò ɖǝǝ́ lǝ àti à ŋ̀, ì sǝ dǝ̀ yɔ̀dòmǝ. 30 Ʋɔa Mawu trɔ̀ fuin cò amǝkúkú wó dómǝ. 31 Ǝcɔ̀ ɖǝkía disa nǝ́ ámǝ kǝ kprɔɛ cò Gallelia sǝ yi yerusalem wò ŋkǝkǝ̀ sùgbɔ̀. Amǝ ŋnam wò ì nyin ǝnùtòhò kpɔ̀tɔ́ nǝ amǝwò. 32 Ɛn ɛn, Mì an wò ì mì lǝ̀ nù ǝnyɔn nyɔ́ngbi là nɔn nǝ̀ sigbǝ̀ ì wɔ ǝzǝ̀dǝ̀dǝ̀ ɖɛ nǝ́ mi an tɔ̀ gbi wò. 33 Mawu wɔ̀ ɖǝ̀ ǝzǝɖǝ̀dǝ̀ à ji nǝ́ mi an wò kǝ nyin ǝviawo í fɔn Yesu cit́ǝ̀ lǝ amǝkùkù wò dòmǝ̀. Ǝnùkǝjɔ̀ i wò yrɔn lǝ̀ Psalmo amǝvǝ à tɔ̀ mɛ bǝ́; "Ǝ́wó í nyin ǝvinyǝ; i có ǝ́gbàjì à ŋ̀̀ trɔ̀zu tɔɔ̀ dàdà. 34 Kǝ ì fɔ́n nɛ́n có amɛn kúkú wò domɛn bǝ́ yé ŋ́iran ŋ́ka nyinyɔn an; yé i wɔ́ í lǝ́ nú bǝ̀. "Man an cɔ̀ David yé mǝnúvǝvǝ nyɔnŋ̀gbin là nǝ̀ nù. 35 Yé ŋ̀tí i gbǝ́ nú lǝ́ Psalomo bù mǝ bǝ́;man nan tɔɔ́ Mawu. Mǝ nɔn nɔn ŋ̀ka à nyinyɔn gbǝɖǝ̀ o. 36 Ɖóbǝ́ gakǝ̀mǝ David sɛn Mawu kídé yé jòjrò ò lǝ̀ wò hoénù an, ǝkù ì wò ɖi dǝ́ yé dádá wò gbɔ́ í ì nyinyɔ̀n, 37 vɔa amǝ kǝ Mawu fɔn cò amǝkùkù wò dòmǝ an, ŋ̀ nyinnyɔn o. 38 Nǝ́ mìan anyán lǝ̀ mian domɛn bǝ́, tó amǝ ŋnan jì i wò nú núvɔ́n wó cɔcɔ kǝ nǝ mí. 39 Tó yá jì à; amǝsiamǝ kǝ̀ xɔ̀ jìsǝ́ á; kpɔ̀mɔn i là wɔ̀ o ǝnù wò tovo nǝ̀ Mosǝ yé sǝ̀a wò. 40 Kǝ ì nyi anɛn an; mi kpɔ̀ ɖǝ́kiwò jì; nǝ̀ ǝnyɔn kǝ ǝnyɔnúɖɛtɔ́ wò núɖɛ́a ŋ̀kàa ɖi míán ŋun ò. 41 "Mi kpɔ̀, mi an ɖǝmancɔ̀ lǝ̀ mǝ̀ tɔ̀ wò; ǝkpàcà bǝ̀ mì crɔ̀n, ɖóbǝ́ ŋ̀ lǝ̀ wɔ̀dɔ̀ lǝ mi an ŋ̀kùvimǝ. Ǝdɔ́ kǝ ŋ́ lǝ́ wɔ̀à mi ŋ́ lǝ́ kandé jì cà o, bàrí nǝ́ amǝ ɖǝ́ lǝ́ núi nǝ́ mì cà!! 42 Kǝ Pɔllu kidé Barnabas có Yikɔ̀ à, àmǝ wò lǝ̀ ɖǝkùkù nǝ́ wò bǝ̀; Sablat kǝ gbɔ̀nɔn an, wò à gbǝ̀ xònu ǝ̀la mɔnki nǝ́ yéwò. 43 Kǝ̀ wò wɔ̀ tàkpǝ̀kpǝ̀ à jrɔ̀ lǝ̀ ǝɖǝxòxɔ̀ à mǝ an, Yudatɔ̀ wɔ̀ kìdé vòdù sɛn tɔ̀ wò à; kprɔ́ Pɔllu kídé barnabas dò ì lǝ̀ nù nǝ̀ wò bǝ̀; wòà ɖɔ̀ŋ̀ í kpɔ̀tɔ́ yìyì lǝ́ Mawu yé mǝnùvǝ̀vǝ̀ nu. 44 Sabbat kǝ kprɔɛ dó à amǝ gǝɖǝ bɔ̀ ɖɛ í lǝ̀ sǝ̀ Mawu nyɔn. 45 Kǝ Yuɖatɔ̀ wò kpɔ̀ àmǝ wò sùgbɔ̀ ɖɛ ǝnǝ̀ an, wò tɔ̀ xòmǝ̀fin jì; i l̀ǝ̀ gbàrì ǝnyɔn kǝ Pɔllu lǝ̀ nù an, ì lǝ̀ ɖǝzù dǝ̀ỳ. 46 Vɔa Pollu kíɖǝ́ Barnabas wó kpɔtɔ í lǝ́ xònù kídǝ́ kàkádǝ́jí ǝ̀lǝ́ ́vǝ̀vǝ̀ bǝ́ wòà kàkà Mawu nyɔn nǝ̀ mi jǝŋ̀kɔ̀. ỳ kpɔ̀ bǝ́ mí lǝ́ cɔ̀ ǝnyɔn an wò dànỳkpìin í bùìbǝ̀ yǝ wò Mì an wò à, mì an trɔ̀ yì vódú súbɔ́tɔ́wó gbɔ́. 47 Nǝ́nɛn í axòtɔ́ à nù nǝ̀ mí ɖɛ nǝ: " ŋ́ càn wò bǝ̀ nan nyin kɛnklɛn nǝ̀ vòdù sùbɔ̀tɔ̀ wò. Nǝ man cɔ̀ ɖǝɖǝkpɔ̀kpɔ̀ nǝ̀ amǝ wò kǝ̀kǝ̀ sǝyi anyingban yé nù vɔ̀xó. 48 Kǝ̀ vodù súbɔ́ tɔ́ wò sǝ ǝnɛ́n án wó lǝ táyé í lǝ káfú nyɔn an. Kǝ wó nú bǝ́ amǝsíamǝ jǝ́ nɛn àgbǝ̀ tɛ̀gbɛ̀ɛ̀ a; wò kandéji. 49 Axòtɔ̀ yé nyɔn an gbándé nútóámǝ sééé. 50 Vɔa Yùɖàtɔ̀ wò lǝ̀ dòzò ràn mǝ nǝ nyɔnrun wò kǝ xɔ̀ Mawu jìsǝ̀ kidé ǝ́dùmǝ mǝ̀gan wò; i wò cò ì tɔ̀ Pɔllu kidé Barnabas nyanyàn; i ɖewò dò lǝ̀ ǝdù à mǝ; i kprɔ̀ wò kǝ̀kǝ̀ sǝ flà ǝdù a yé rixò. 51 Ʋɔa, Pɔllu kidé Barnabas wó huŋhun wó fɔwò, ì fùtù kɔ̀wò gban dǝ wò jì. I wò jǝ̀ŋkɔ̀ Icone dùamǝ. 52 Ǝ̀ji jɔ̀ wò sùgbɔ̀; i ̀gbɔngbɔn kɔ̀kɔ̀ ɖɔ̀ wò mǝ ɖɛ.
1 Lǝ Iconio Pɔlú kidǝ̀ Barnaba. wo dó yúdatɔwo dǝ̀xòxɔ mǝ i wo lǝ ɖǝgɔmǝ sigbǝ wá teŋ wɔɛ. nǝ yùdatɔwo kidǝ helatɔwo wa hɔsǝ à. 2 Vɔá yudátɔ kǝ ŋúxɔsǝàwoá vǝ dɔnǝ vódú sɛntɔ dǝ wò nɔví kǝ xɔǝàwo hún. 3 Wo nɔn Iconio ɖiŋdiŋ i lǝ xónú kidǝ kankanɖǝji, lǝ dókpǝ áxotɔ kǝ ji ŋúnú nya nya, amǝnuvǝvǝ kidǝ núlcúnu tónǝ vaà. 4 Ǝdúmǝ viáwo màn dǝ vǝ Àkpadeká lǝ yridatɔwo ji i àkpá vǝátɔ lǝ amǝdɔdɔawo ji. 5 I kǝ yudatɔwo wódù sɛntɔwo kidǝ ǝfiɔwo cɔ nú cá i lɛ nyanwo i lǝ da kpǝwo. 6 Pɔlú kidǝ Barnaba, kǝ wo nyán nǝ àn wo vɛ bǝ̀ dǝɍ lycaonio lǝ lystrǝ kidǝ Dɛrbǝ kide ǝdu kǝ tǝbɔ lǝnan dɛawò mǝ. 7 Í wo vɛ lǝ káká Mawunyɔn àn . 8 Lǝ lystra, wo lcpɔ ŋúcú ɖǝlca kanrɛn dɛ kǝ ŋú zɔn lcpɔ có yǝ dǝvimǝ o. 9 I lǝ dótó Pɔlú kǝi lǝ xónúan. Pɔlú kpɔɛ dúŋ i kpɔ bɔ hɔsǝ lǝ si kǝ à sǝŋu kpɔɔ dɔ yɔ yɔ. 10 Ǝgbǝ ɖǝká di siŋsiŋ i nubǝ có i jɔ̀ dǝ tɔ fɔwóji. Í i có híá í tɔ zɔ̀nzɔ̀n. 11 Kǝ àmǝ lcǝ bɔ dɛ̀awo kpɔ ǝnúkǝ Pɔlù wɔ̀à wo dǝ àxà í nú lǝ lycanó gbǝ mǝ bǝ: Mawuwo cɔ agbǝ̀tɔyǝ nɔnnɔnɔmǝ í vá mían gbɔ. 12 Wo yɔ barnaba bǝ yupita í yɔ Pɔlú Mɛrcuirío, do yǝ í lǝ nú nyɔàn wo. 13 Yupiter kǝ lǝ̀ nǝ ǝká dó dúamǝ yǝ nú tɔ cá va cɔ lálá́ lcǝ wɔ húɛn lábá lábá wo í sǝŋ va dǝ xɔ̀xɔànù bǝ wo va sáávɔnɛ. 14 Kǝ Mawu ǝmǝdɔdɔ Barnaba kidǝ Pɔlú wo sǝ nyɔn nan àn, wó grɛn wo wú wo i súdù ɖó wo dóŋdomǝ. 15 Í lǝ dáxa bǝ ó amǝgbǝtɔ nukǝ ijɔ mi lǝ wɔ ǝnùnan mɔnkí? Miawo cá amǝwo mi nyi sigbǝ miánwo ǝnǝ lǝ xixǝ̀amǝ, i cɔ ǝnyɔn nyɔngbiŋ va nǝ mi. bǝ mían trɔ lǝ lɛ̀ró nú nanwo ŋgbǝ nǝ mian trɔ va Mawu kǝ lǝ agbǝ alɛ tɛgbɛ. I wɔ ji, anyi gban, àxù kidǝ ǝnutǝ lǝmǝ wo sée gbɔ. 16 Mawu nàn dǝcá gbǝ amǝwo dǝ wò cɔ wo ŋtáwo mɔ̀n. 17 Nǝ àtǝŋu ɖǝ dísá ǝnúkǝ inyián nǝ à lǝ wɔ nù nyɔngbiŋ , i lǝ dɔ ǝcíjàj́à, gàmǝ nyɔnybiŋ nǝ à nan mí nudúdú súgbɔ í cɔ jíjɔ̀ dǝ mian jiwo mǝ . 18 Ǝnú nyɔn nan wo sée gbɔxó wo ŋgbǝ avɔá sasa o. 19 Iconia kídǝ Antioc yǝ yudatɔwo dowo yí í vɛ xó nu nǝ hà bɔbɔ . wo dakpǝ pɔlu í dúɛn dó lǝ dúamǝ ì bú bǝ ǝkú í. 20 Vɔà kǝ adǝkprɔviwo lǝ gbɔ dɛá ǝcò í ɖó dúamǝ lǝ yǝ ŋkǝ gbǝà yǝ kidǝ barnaba wo có yí Dɛrbǝ. 21 Kǝ í vɛ káká Mawu nyɔn lǝ dú na mǝ jrɔ í kpɔ àdǝkprɔvi súgbɔǝ wo trɔ gbɔva Lstrio; Iconio kidǝ Antioc. 22 Wo ŋgbǝ́ ŋúsɛn dódó adǝkprɔ viwo lǝ gbɔngbɔn mǝ o. wo nú nǝ wo bǝ: << Tó xáxà gàngànwomǝ i mi à teŋ yi ŋcɔvi lǝ Mawu gbɔɔ>>. 23 Ǝcàn amǝgán wo lǝ xɔsétɔwo hábɔbɔ dǝsiádǝ mǝ i nǝ wo branú í xódǝ̀ jrɔa; à cɔwo ɖǝ àsimǝ nǝ Axòtɔ kǝ ji wo kàndǝà. 24 Wo tó Pisidia nyigbànji i sǝŋ vá yi Pamfilia. 25 Wo lǝ káka Mawuny lǝ Perja i sǝŋ va Ahalia. 26 Lǝnan i wo có lǝ í va yi antioc i Mawue Manuʋǝʋǝ va wo ji nǝ ǝdɔ lcǝ wo wɔà. 27 Kǝ wo va ɖo Antioca wo yɔ hàbɔbɔ i lǝ nú ǝnu kǝ Mawu tó wo ji í wɔ̀awo sigbǝmǝ wo hun xɔsé hɔ̀n nǝ vóɖú sɛntɔwo á. 28 Wo nɔn lǝnan diŋdiŋ cidǝ adǝkprɔviawo.
1 Amǝ dǝ́káa wó, có Judée; í lǝ kprá amǝ wò bǝ̀ : Nǝ amǝ ɖǝ̀ ŋ̀ cóvo dǝ Mosé yé kɔ ta jí a, wó ŋ́ kà tǝŋ xɔɛ dàgbǝ o. 2 Barbnabas kidǝ Pɔ̀lú wó wɔ bɔbɔ sǝ̀nŋ̀ dǝ̀ká kidǝ̀ wò̀, lǝ bɔbɔ yé vɔ xó à, Pɔ̀lú kidǝ Barnabas kidǝ nɔn yia dǝká wó có í tuta Jerusalem nǝ̀̀ wó a vɛ kpɔ̀ amǝ cincin wò kidǝ̀ amǝdɔ̀dɔ̀ wò nǝ wó á nɔn lǝ duamǝ an. 3 Lǝ wó cocó mǝ an, ǝha mǝ vió kpɔ̀ wó dǝ mɔ̀nji, wó cɔ̀ mɔ̀n an yikɔ̀ kǝ̀kǝ̀ í tó Phénicie duamǝ kidǝ̀ samarie cá wó́ lǝ̀ ká asǝŋ̀ nǝ wò nɔ̀nvi wó sigbǝ vodú sǝn tɔ̀ wò trɔ̀ jimǝ̀ kidǝ̀ àyǝtitɛ. 4 Kǝ wó ɖó Jérusalem an, ǝhamǝ xɔ wò amǝdɔ̀dɔ̀ wó kidǝ̀ amǝ cin cin xɔ wó, í wó sigbǝ wó yii dumǝ ɖoǝ̀ kidǝ̀ ǝdɔ̀ kǝ̀ Mawu wɔ nǝ wó aa . 5 Pharisiens yé mǝ ɖó ó kǝ xɔ dǝ Monsé yé sǝ̀ wò jíá lǝ̀ nú bǝ̀ vodú sǝn tɔ̀ wó́ séé á lǝ̀ còvo. 6 Amǝ cincin wó kidǝ̀ amǝ dɔ̀dɔ̀ wó kanrɛn í lǝ co aji dǝ ǝnyɔ un. 7 Wó kanrɛn diŋdin dǝ nyɔ an ji í Pétro có lǝ wó mǝ̀ í, lǝ nú nǝ̀ wó bǝ̀ :<< Tin ( nɔnvi) nyǝ ŋúcuwò mi nyá bǝ̀ mían mǝ ɖɛ́ ɖǝcà xóxó gbɔ̀xò nǝ̀ man xo nu an vodú sǝn tɔ ̀ wó á sǝ Mawu nyɔ í trɔ̀ ji mǝ. 8 Kǝ Mawu dǝsi wó jimǝ an ǝ cɔ̀ káká dǝ wó ji í cɔ̀ gbɔngbɔn kɔkɔ dǝ̀ wò jí sigb míán cá mǝ nǝ. 9 Kǝ i trɔ̀ jìmǝ nǝ wò lǝ gbɔngbɔn kɔkɔ mǝ an ŋ gbǝ dǝ̀ vóvó tótó dǝ mian mǝ o. 10 Ífia, nú kǝ̀ i jɔ̀ i mi lǝ wɔ̀ dodó kpɔ̀ nǝ̀ Mawu, í lǝ̀̀ cɔ̀ ǝka ŋnan dǝ kɔ nǝ dǝkprɔvi á wó ǝnú ŋnan kǝ mián dadá wò xcà, mi an wò ŋtà cá mí tǝ̀ŋ hǝn kpɔ̀ o? 11 Vɔa mí kadǝ jí bǝ̀ lǝ áxótɔ yésu yé mǝnuvǝ́vǝ́ mǝ an , mí do lǝ mǝ sigbǝ wò cà wò ǝnǝ. 12 Kǝ Pǝ̀tro kidǝ̀ Barnabas wó gbɔ vá lǝ tò nyɔ an, amǝsiamǝ bɔ̀nu ɖɛ́ í lǝ dótó wó nǝ wó á sǝ amrinmanu kǝ wò vɛ wɔ dǝ̀ vodu sǝntɔ kǝ wò trɔ̀ jimǝ tó yesu yé gbɔngbɔn jí a. 13 Kǝ wó xonuxó vɛ á, Jacques xɔ̀ nyɔa í lǝ núbǝ: Mí ɖoto ŋ nɔnví nyǝ wó. 14 Simon nu sigbǝ Mawu kpǝ̀ dǝ̀ŋ lǝ amǝnuvǝ̀vǝ̀ mǝ i vodú sǝn tɔ̀ ɖǝ wò trɔ̀ jimǝ í lǝ ɖó yé ŋkɔ̀ dǝ̀ ji 15 Ǝnyɔnúɖɛ́tɔ̀wó tɔ̀ wó nyɔ sɔ kidǝ ǝnyɔ lá. 16 Nǝ ŋŋwɔ ǝnú lá wó séé vɛ aá ma gbɔvá i vá gbán David yé avɛŋŋtɛtɛ. kǝ́ dáhǝn ɖɛ́ á . 17 Ma jrɛdó dǝ nɔnɔn mǝ nyɔŋ̀gbin jí. Gaŋnan mǝ an amǝ kpɔtiàwó. wó á lǝ jí Axótɔ̀ dán , nǝ nǝn kǝ amǝ kǝ trɔ́ ji mǝ wo sigbǝ vodú sǝn tɔ̀ wò nǝ̀ . 18 Ǝnyɔ kǝ Ahótɔ̀ kǝ wɔ̀ ǝnù lá wó ɖɛ cò brǝmamǝ lǝ nú nǝ . 19 Càgbǝɍ ŋnan tɔ̀ á lǝ tinŋ̀ nú kpɔkpɔ mǝ án ŋ jǝ bǝ̀ mían lǝ dáyá nǝ vodú sǝntɔ̀ kǝ trɔ̀ jimǝ í vá Mawu gbɔ o. 20 Vɔ á mí. án ŋrɔn ǝnu nǝ bǝ wó ká gbǝ tǝ̀bɔ̀ ǝnu sǝnsǝn wóo, wó ŋ́án gbǝ wɔ matǝlǝ, nǝ nǝn kǝ í wó ŋ́nán gbǝ du ran kǝ wó ŋ́co hro nǝ o. 21 Lǝ jiji mǝ wó vá yi áá, amǝ wó gbǝ kpɔtɔ lǝ du ganŋgán wó mǝ í gbǝ kpɔtɔ lǝ kaká MoÏse yé sǝ àá wó lǝ Mawu yé ɖǝxɔ a mǝ sabat gbǝ wó>>. 22 Í í nyɔ nǝ amǝ cincin wó, amǝdɔ dɔ́ wó , ɖǝxo ŋkɔ nɔn tɔ̀ wò bǝ yé wó cán yuda kǝ wó gbǝ̀ yɔ̀ nǝ bǝ Barnabas kidǝ́ Silas kǝ wó nyin ɖǝxó wó ŋkɔrɔntɔ̀ nǝ mián dɔ̀ẁò yi Antiche , Pɔ̀lù kidǝ Barnadas wò ca nàn kprɔ wó ca nàn kprɔ wó dó. 23 Wó ŋrɔn ǝnu la: << amǝdɔdɔ wó amǝ cincin wó kidǝ ɖǝ kajɛ́ wó mian vodú sǝn tɔ̀ kǝ wo lǝ Antioche, syrie kidǝ̀ cilicie, mi cí mí. 24 Mí sǝ bǝ̀ amǝ ɖǝkà wó có lǝ mí án dumǝ kǝ wó mí ŋɖǝ mɔn mǝ o, í vá bakami kidǝ ǝnu kprà mǝ wó kǝ va baka susú kidǝ mian kpɔri wo. 25 Ǝnyɔ nǝ̀ mí bǝ (jró ni) mi an nɔntǝ kpɔ̀ mi nǝ an cán amǝ kǝ wó mian sǝŋ ɖiɖá mi, mían xrɔ rɔnrɔɔn tɔ̀ wò kǝ nyin rɔnrɔn tɔ́ wó kǝ nyin Barnabas kidǝ Pɔ̀lú wá kprɔ wó vá nǝ̀ mi. 26 Nǝ nǝ nǝ wó í cɔ̀ wó ɖǝki xótɔ́ yesu christo ta. 27 Nǝ nǝ̀ kǝ̀ í mí gbǝ dɔ Jude kidǝ̀ silas bǝ̀ wó á gbǝ̀ va nu nyɔ ɔ dǝkɛn an wó nǝ̀ mi. 28 Cagbǝ̀ mi kpɔ. bǝ mi ka gbǝ cɔ̀ ǝnyɔ ɔ bú í sǝŋ dǝ̀ tàmǝ nǝ̀ mi í sǝŋ zǝn lǝ kǝ gbɔɔngbɔn ŋtá́ kpɔ, sǝŋ vá nǝ mi an wóo. 29 Bǝ mìan trɔ̀ lǝ ǝnu sǝnsǝn wó yɔmǝ, mi a gbǝ sávɔ wó, nǝ nǝ kǝ mi ka gbǝɍ wu ran nǝ ǝnúɖǝ kidǝ matǝlǝ̀ wɔwo . nǝ mi tǝŋ gbǝ nɔnɔn mǝ inan ina wó ɖɛ aa ǝnù à nyɔ̀ nǝ mi. Mígbǝ va dogo.>> 30 Í wó nyan wó lǝ duamǝ, wó co lǝŋnan i va ɖó Antioche, í gbǝ bɔ amǝ wó í cɔ̀ ǝnú kǝ wo ŋrɔn dǝ álɔ̀mǝ nǝ wó. 31 Wó xɔ̀ wǝ̀ má í hrɛn kidǝ ayǝtitɛ́ kaka dǝ ji. 32 Mawuyǝ́ nyɔnutɔ̀ wò Jude kidǝ̀ Silas wó́ lǝ xɔ nu nǝ́ wò kidǝ kaká dǝji kǝ à tǝŋ dó nan mǝ nǝ̀ wò a a. 33 Kǝ wó nɔn wó gbɔ lǝ ŋnan kǝ́kǝ́ a a, ǝduamǝ tɔ̀ wò kidǝ̀ ǝgbǝ brɛwu, bǝ wó á gbɔ̀ yi amǝ kǝ dɔ wò va wó gbɔ dǝ fafá mǝ . 34 Silas do jǝsi bǝ ǝnu wrɔn tɔ́ kǝ̀lǝ̀kǝ̀lǝ̀ tɔ a wò wrɔn bǝ̀ hǝnhrǝn mǝ ǝgbanciinǝ tɔ̀ ní an kpɔ̀ Actes ǝtaa mǝwuitɔɔn : hǝnhrǝn hoka. 35 Vɔ a Pɔlu kidǝ Barnabas kidǝǝ̀ amǝ bú wó cá cí Antioche i lǝ kprá nu amǝ igbǝ lǝ kaká Mawu yé nyɔ tó àxótɔ̀ á ji. 38 Lǝ ŋkǝ kǝ ɖǝ wó ŋgbǝ, Pɔ̀lú nú nǝ̀ Barnadas bǝ̀:<< wó á trɔ̀ yi ǝdu kǝ wó. mǝ yǝ wo kaka Mawu nyɔ tó á í vɛ kpɔ́ fɔnfɔ̀n mǝ nǝ amǝ kǝ yǝ̀ wó gbǝ̀ dɛ́ á wó: >> 37 Barnabas ji bǝ yohanes kidǝ Marc wó na kpɔ yé wó dó. 36 Vɔa Pɔ̀lù gbǝ̀ bǝ ̀wò ŋka kprɔɛ dó o , cagbǝ amǝ ɖǝ̀ka lǝ wò mǝ i gbǝ̀ wò dɛ kǝ̀ kǝ̀ cò Pamphylie, í ́ŋ́ gbǝ kpǝ̀ dǝ̀ yé wò un lǝ ǝdɔ̀ wò wɔwɔ mǝ o. 39 Masɔ ɖó wó mǝ, í wó kaka. Barnadas kprɔ Marc í wó yi chypre. 40 Nɔnvi á a wó nú nǝ bǝ nan nǝ silas nǝ wó à yi le yéhowo yé mǝ̀nuvǝvǝ mǝ. 41 Ǝ́ tó syrie kidǝ̀ cilicie í lǝ dó ŋsǝ̀n hamǝa wó.
1 ́Lǝ ŋgbǝ́si ǝ́ yi Derbe kidǝ́ Lystre. Í kpɔ́, Adǝ̀kplɔ̀vi dǝ́ká lǝǝ́nan í wó yɔ́ɛ bǝ́ Timótè, yùúdà nyɔ́run xɔ̀sǝ̀tɔ́ yǝ vi í yǝ́ dádá nyin hǝ́là tɔ́. 2 Nɔnvíó lǝ Lystre kidǝ́ Icone wó nunyɔn nyɔ̀nŋ́gbín có ŋún. 3 Pɔ́lù ji bǝ́ yǝá kprɔɛ sǝ́ yi, í, kǝ ì kprɔɛá, ǝ́ còvònɛ́ɛn, càgbǝ yùudàtɔ́wó lǝ lǝ tohó inaawóá, dó amɛnsíamɛn nyán bǝ́ yǝ́ dadá nyín hélàtɔ́ ó. 4 Kǝ wó lǝ tó ǝ̀dugànwó mɛn án, wó lǝ núnɛ́n nɔnvíwó bǝ́ wóá wɔ dǝ́ yǝ̀rusale; yǝ́ mɛndɔdɔwó jí. 5 Ǝ̀hamɛn wó lǝ xɔ ŋúnsɛ́n dódó lǝ xɔ̀sǝ̀ mɛn, í wó lǝ sùgbɔ kpée ŋkǝkǝ yi ŋkǝkǝ ji. 6 Kǝ gbɔ̀ngbɔ̀n kɔ̀kɔ̀ xǝ́ǝmɔn nǝ́ wó bǝ́ wó ŋ́káa nú mawu nyɔn lǝ Àsià mɛn án, wó tó Phrygie kídǝ́ Gàlátì duamɛn dí. 7 Kǝ wó vá tǝbɔ Mysie a, wó wɔ dòdó bǝ́ yoá dó Bithýnìàn mɛn, vɔ̀à Yesu yǝ́ gbɔngbɔn ŋ dǝmɔn nǝ́wó ò. 8 Wó tó Mysiɛ í yi Toas yǝ́ du gán mɛn. 9 Pɔ́lù kpɔ́ ŋtǝgan lǝ̀ zanmɛn, Màsèdónìtɔ́ dǝ́ka lǝǝ́nan, yɔ́ɛ í nubǝ́:<< Va Màcèdónì nɛ́n nàn kpǝ́dǝ́ mián ŋún.>> 10 Kǝ Pɔ́lù kpɔ́ ŋtègàn an, ǝ̀káǝ̀ká mí cɛ́ɛn bǝ míán yi Màcèdonì nǝ́ míán xòtanɛɛ́n bǝ́ Mawu í yɔ́mí váyi bǝ́ míán mú yǝǝ́ nyɔn. 11 Kǝ mí dó tɔjihún có kǝ́kǝ́ troási, mí wɔ nɔ́n zɔnzɔn tútú yi Samothrace, í ŋkǝkǝ vààtɔ́á mi vá Néapolis. 12 Có lǝǝ́nan án, mí yi Philipo kǝ í nyín Màcedonìà gán, kǝ lǝ vǝ̀vǝ́ wú lǝ núto mɛn yǝ́ dugán mɛn, kǝ i nyin Rómàntɔ́wó du xɔxɔ í mí nɔn dù ŋunan mɛn nɛ́n ŋkǝkǝ dǝ́wó. 13 Sábáti yǝ́ ŋkǝkǝa jíá mí yi ǝ̀hɔ̀n àn yǝ́ Kpáánuxó lǝ ǝ̀tɔa yǝ́ kpádǝ́ká fí mí lǝ bui lǝ dǝ̀xò xó dǝ́ká lɛ. Mí kanrɛn í xonu nɛ́n nyɔ́nrun kǝ bɔ dǝ́ lǝŋun naan wó. 14 Nyɔ́nrun dǝ́ká kǝ tɔbǝ́ Lýdì, àvɔ̀n jɛn vùn satɔ́ lǝ Thyatire duamɛn, kǝ súbɔ́nɛ́n Mawu, lǝ dóòtó mí. Axótɔ́ hun yǝ ji nɛ́n à cɔ́ɔ̀dǝ lǝ ǝnyɔn kǝ Pɔ́lù lǝ núnɛn wó mɛn. 15 Kǝ wó lǝ mawuci nɛɛn án, kidǝ́ yǝ́ xómɛn tɔ́wóá, ǝ́ wɔ bìɔ̀bíɔ́ ilá nǝ́ mí í lǝ nú bǝ́:< mi kpɔ́ɛ bǝ́ ŋ nyin ǝnú dodó wɔtɔ́á nǝ́ Axótɔ́á, mi vá tiŋ xómɛn í nɛn kidǝ́ ŋ?>> Í ǝ́ nán mí kàká 16 Ǝ́ vámɛn bǝ́, kǝ mí yikɔ ǝ̀dǝ̀xoxóá, nyɔ́nrunvi dǝ́ká kǝ mɛn ǝ̀fán kaka gbɔngbɔn lǝ á va dóògo mi. Ǝ́ kpɔ́nɛn ǝ̀ho sùgbɔ lǝ ǝ̀fán kaka mɛn nɛn yǝ́ kɔta mɛnwó. 17 Nyɔnrunví ilá jǝ mián wó kidǝ́ Pɔ́lu yomɛn í lǝ nú kidǝ́ àxá sínsín bǝ́:< iláwóá, Jìŋkori yǝ́ dɔláwó í wó nyín. Wó lǝ xonu nɛ́n mi co dǝ̀dǝ̀kpɔ́kpɔ́ yǝ́ mɔ́n án ŋún í.>> 18 Ǝ́ wɔnɛ́n ŋkǝkǝ sùgbɔ. Vɔ̀à Pɔ́lù, kǝ wɔ xomɛnfíɛ́n sùgbɔá trɔ́ í lǝ núnɛ́n gbɔ̀ngbɔ̀n àn bǝ:<<ŋ dǝgbǝ̀ noo lǝ Yesu Kristò yǝ́ ŋ́kɔ́ mɛn dò lǝ mɛn>> í ì do zǝ̀dǝká. 19 Kǝ amɛn kǝ tɔ nyin nyɔnru an wó kpɔ́bǝ́ yoó hó kpɔ́kpɔ́ mɔ́nnu búá, wó lǝ́ Pɔ́lù kídǝ́ Sílàs í kprɔwó yí àfimɛn gbaŋgba lǝ ǝ̀dù mɛngánwó ŋkɔ. 20 Kǝ wó cɔ́wó díisá nɛ́n kójódótɔwó, wó nú bǝ́:<<Ŋúncu inan wó nyín yùúdàtɔ́wó í wó lǝ hɛn càkàcáká vá míán dumɛn. 21 Wó lǝ kpráanú kǝ wó ŋ́ jǝ bǝ́ mián wó Ròomàntɔ́wó miàn zɔn dǝjí ò.>> 22 Amɛn háwó có dǝ́ Pɔ́lù kídǝ́ Sílàs ŋun, kojódótɔ́wó zɛn wó wuwó í wó dǝgbǝ̀ bǝ́ wáxowó kidǝ́ átí. 23 Kǝ wó xoó jrɔ lǝ xòxò sùgbɔ nuán, wó cɔwó dǝ́ gàkpá mɛn. Wó nú nɛ́n gàkpájikpɔ́tɔ́ bǝ́ ná túwó kidǝ́ kàká dǝ́jí. 24 Kǝ ì xɔ gbǝ̀daà ŋunnan án, gàkpájí kpɔ́tɔ́á dáwó dǝ́ gàkpáá yǝ́ doŋdomɛn. Í cɔ́ ǝ̀hunkpowó dǝ́ àfɔ nóó. 25 Sǝ́ yikɔ ǝ̀zan gànvivǝ̀à, Pɔ́lù kidǝ́ Silàs lǝ xodǝ̀ í lǝ jihà í lǝ káfú Mawu, í gàkpámɛn nɔntɔ́ dǝ̀áwó lǝ dóòtówó. 26 Zǝ̀dǝ̀káá annyingbán húnhún jìguìjigui, zǝ̀dǝ̀káá, ǝ̀hɔ̀nwò séé hun í gàkpámɛn nɔntɔ́ dǝ̀síàdǝ yǝ́ gawɔrɔwó tú. 27 Gàkpá jí kpɔ́tɔ́ fɔ́n có arɔnmɛn í kpɔ́ bǝ́ gàkpá hɔnwó lǝ hùnhùn dɛ. Ǝ́ cɔ́ yǝ́ wú í jí bǝ́ yaá wu yǝ dǝ́kiyǝ dó ǝ́ bu bǝ́ gàkpámɛn nɔntɔ́wó séé í sí. 28 Vɔ̀à Pɔ́lù í lǝ nú bǝ́:< wɔ ǝ̀vɔɛn dǝ̀ǝkiwó ò, ǝnú kǝ jɔa míán séé mí lǝlá >>. 29 Gàkpájí kpɔ́tɔ́ bíɔ́ ǝnúmɛn kɔkɔ, í dómɛn kpàtàkpàkpà, í lǝ kúkú nɛn vɔ̀nvɔ́n, í gǝ́jɛn dǝ́ ŋkɔ nɛn Pɔ́lù kidǝ́ Silàs. 30 Ǝ́ dǝwó do có lǝǝ́nan í nú bǝ́:< nú kǝǝ́ màan wɔ nɛ́n mán kpɔ́ xɔ̀xɔ̀? >> 31 wó nú bǝ́:<< Xɔ́sǝ dǝ Áxótɔ́ Yesu ji í wo kídǝ́ tɔɔ́ xomɛn míán kpɔ́ xɔ́xɔ́.>> 32 Wó cɔ́ Axótɔ́á yǝ́ nyɔn vá yǝ́ kídǝ́ amɛn kǝ lǝ áxóámɛnwó. 33 Í gákpájíkpɔ́tɔ́á kprɔwó lǝ ǝ́zan gáxóxó ŋunanmɛn,í í zin ábi nǝ wó í lǝ Mawuci nǝ́ yǝ́ kidǝ́ yǝ́ xómɛntɔ́wó akááká. 34 Ǝ kpɔ Pɔ́lú kidǝ́ Silás yi yǝ́ xómɛn í nánwó ǝnúdudu. Ǝ́ lǝ táyǝ́ súgbɔ kidǝ́ yǝ́ xómɛntɔ́wó, dó wó xɔ Mawu ji sǝ. 35 Kǝ ǝŋun kǝ́a, kojódótɔ́wó dɔ́ amɛn nɛ́n gákpamɛn nɔntɔ́wó ji kpɔ́tɔ́wó í nú nǝ́wó dɛ́ nɛ́n wóá yi.>> 36 Gákpájíkpɔ́tɔ́á nunyɔn iláwonɛ́n Pɔ́lú bǝ́:<< Kójódótɔ́wó dɔŋ vá bǝ́ má tací mí dɛ́ nɛ́n mian gbɔyi, ífiaá, mi do í mian yi lǝ ŋúntí fáfá mɛn .>> 37 Vɔa Pɔ́lú núnɛ́nwó bǝ́:<< Wó xo mí lǝ gbaŋgba lǝ amǝwó ŋkúvímɛn, mián wó Rómantɔ́wó, kǝ wó ŋ́ wɔ ǝnúdǝ́kɛ́n o. Wó cɔ́ mí dǝ́ gakpámɛn í ífiaá, wó vá lǝ dǝmído lǝ bǝbǝ mɛn an? óó! ŋ́ ká tǝŋ́ nyín ǝnɛ́n wo ŋtáwó wá vá dǝ mí do.>> 38 Gakpájíkpɔ́tɔ́wó vɛ doŋɛn nɛ́n kojódótɔ́wó í vɔnvɔ́n jí wó kǝ wó sǝ bǝ́ Pɔ́lú kidǝ́ Silas wó nyín Rómántɔ́wóá. 39 Kojódótɔ́wó vá dǝkúkú nǝ́wó í kǝ wó dǝwódo lǝ gakpámɛn án, wó bíɔ́ có Pɔ́lú kidǝ́ Sílás gbɔ́ bǝ́ wóá có lǝ ǝdúá mɛn. 40 Pɔ́lu kidǝ́ Silas do nyawó lǝ gákpámɛn í yí Lydí yǝ́ xómɛn. Kǝ Pɔ́lú kídǝ́ Silas kpɔ́ nɔnviwóá, wó dó ŋúsɛ́n, wó í lǝ ŋunan yǝ́ ŋgbǝ́á, wó có lǝ ǝduá mɛn.
1 Pɔ́lù kidǝ́ Silas tó Amphipolis kidǝɩAppolonie vá yíkɔ́ í vá ɖó Thessalonique, fí yúdàtɔwó ɖǝ́xóxó lǝ. 2 Pɔ́lù lǝ yɔ́ kɔtanu mǝ sigbǝ í wɔ́nɛn ɖɛ́ɖǝ́cá ǝ́nǝ. Sabbath ámɔ̀ntɔn sééa, ǝ́lǝ xónu có yrɔnyrɔn ńn kidǝ́ wó, 3 i lɔ ɖǝ́gɔ́mǝ i lǝ ɖókpǝ́jí bǝ́ Kristó ɖólá kpǝ́fú í lá fɔ́n lǝ amǝ kúkúwó mǝ, ígbǝ́lǝnú bǝ́ Yesu kǝ́ ŋ́nú ŋǝ́ nyɔn nǝ mián yǝ́ í nyín Kristóá 4 Amǝɖówó lǝ wó mǝán xɔ́ɛ̀sé í wɔ́ɖǝ́ká kidǝ́ Pɔ́lù kídǝ́ Silas, nǝnɛn í Grecɔtɔ́ sugbɔ̀wó vɔ́nvɔ́n nǝ Mawu wɛ́bǝ́ yɔ́nrun sugbɔ̀wó nyɔ́n. & 5 Vɔa yúdàtɔ́wó kídǝ́ ŋ́huan, cán amǝ kpotokpotowó í lǝ sǝ́ŋ wɔ́ hacoco ílǝ ɖísá í lǝ wɔ hunyanhunyan lǝ ǝdù ganmǝ, wó yí Jason yǝ́ xómǝ ílǝ jí Pɔ́lù kídǝ́ Silas nǝ wóá cɔ́ wó yí amǝwó gbɔ́. 6 Kǝ wó ŋ́rpɔ́wóá, wó lǝ́ Jason kídǝ́ amǝɖǝ́káwó í sǝ́ŋ́ yi kojoɖótɔ́wó gbɔ́ lǝ ǝdù ganŋgan mǝ ílǝ dáhá: amǝ lá wó kǝ́ cáká xixéámǝán, vá ɖó lǝ lá cá í Jason xɔ́ wó. 7 Amǝ ŋ́nan wó kǝ́ Jason xɔa wó lɔ́ có dǝ́ Kayisaro yǝ́ s&wó ún, wólǝ nú bǝ́: «ǝ̀fiɔ̀ bú bɛ̀, Yesu.» 8 Kǝ ǝ̀dù ganŋgan mǝtɔ́wó kídǝ́ kojoɖótɔ́wó sǝ ǝ́nyɔn lá wóá, wó cáká. 9 Ǝnukǝ wó kán nǝ Jason kídǝ́ amǝ búwóa kǝ́ wó tú vɛ jrǝ́á, wó gbǝ́ wó ɖɛ́ í wóyi. 10 ǝzan ŋ nan mǝán, nɔníwó cɔ́ pɔ́lù kidǝ́ Silas sǝ́ŋ́ ɖíɖá Berée. Kǝ́ wó ɖoá wó ɖó yúdàtɔ́wó ɖǝxo xɔmǝ. 11 Amɔ lá wó nyǝ́n wú Tesalonikatɔ́wó, ǝnúkǝdɔá wó xo ǝnyɔnan kábákábá, í zró ǝnyɔn nyɔŋ́gbin ŋkǝkǝ ɖǝsiadǝ nǝ wóá kpɔ́ bǝ́ ǝnúkǝ wo lǝ núnǝ wóá nyin ǝnyɔn dodó mán. 12 ǝnúnǝjɔ́ í amǝ sùgbɔ̀ xɔji sǝ́ǝ nǝ, kǝ́ grecquetɔwó yɔ́nrun amǝ cáncănwó kídǝ húncú sùgbɔ̀ wó. 13 Vɔa yudàtɔ́wó kǝ́ lǝ Tesalonikatɔwo sǝ́ bǝ́ Pɔ́lù lǝ nú Mawu nyɔn lǝ Berée, wó lǝ yi í lǝ ɖɔ́ bǝ́ wóá có dǝ́ wóŋ́. 14 Zǝɖǝká nɔnviwócɔ́ Pɔ́lù ɖiɖa axutó lagǝ, vɔa Silas kidǝ́ Timoth̀e nɔn lǝŋ́ nan ɖɛ́ 15 Amǝ kǝ lǝ kprɔ Pɔ́lù a ákprɔ kǝ́kǝ́ í sǝ́ŋ́ yi Athènes. kǝ wó gbǝ́ ɖɛ́ lǝ́lǝ́ ŋ nán, wó xɔ ǝnyɔnwó có gbɔ́ dǝ́ Silas kídǝ́ Timóte un nǝ wóá vá tui zǝ́ɖǝ́kɛn. 16 Kpɔ́ kǝ Pɔ́lù lǝ nuǝte kpɔ́ wó lǝ Athènes xomǝfiɛn lǝ́ yǝ́ gbɔngbɔnán kǝ́ í kpɔ́ ǝdu ganŋgán kǝ́ ɖɔ́ kídǝ́ vodú wó. 17 Lǝ ŋ nán ún, ǝ́lǝ lǝ́ ǝnyɔn kídǝ́ yudàtɔ́wó lǝ wó ɖǝ́xo xɔmǝ kídǝ́ amǝ kǝ lǝ súbɔ́ Mawuá wó, kídǝ́ amǝ kǝ ì lǝ dogo tɛ̀gbɛ̀á wó lǝ godo toxó a wó. 18 Vɔa, xíxéamǝ nú nyántɔ́ kǝ nyin Epicurientɔ́wó kídǝ́ Stoïcientɔ́wó cá có dǝ́ ún, í amǝɖǝ́wó nú bǝ: «ǝnyɔn ŋnanwó gɔmǝ ɖǝ́ ?» amǝ búwó bù bǝ́: «ǝwɔ́bǝ́ ǝ́nyí amǝjrówó Mawu yǝ́ nyɔn nuɖɛtɔ́», ǝ́nukǝ́dɔ́ ǝlǝ nú Yesu yǝ́ nyɔn kídǝ́ fɔnfɔn cítǝ. 19 Wó cɔ́ Pɔ́lù í sǝ́ŋ́ yi Aréopage i lǝ nú bǝ́: «mián tǝ́ŋ́ nyán ɖoɖo yǝ́yǝ́ kǝ ǝlǝ kpraá ? 20 Ǝnúkǝdɔ́á ɛelǝ nú nyɔn maɖi nyɔnwó dǝ́ ǝtomǝ nǝ mi. Ǝnúkǝdɔ́ í mí jí bǝ́ mián nyán ǝnúkǝ́ nyin ǝnú nanwó». 21 Sǝ́ŋ́ wúá amǝ mán nyán Mawu wó kídǝ́ amǝjrówó kǝ lǝŋnán wó lǝ cɔ́ wó gamǝ wó í sǝ́ŋ́ lǝ nú alo lǝ ɖotó ǝnyɔn yǝ́yǝ́ ŋ nan wó, 22 kǝ í nyin ǝnǝán, Pɔ́lù cítǝ dǝ́ doŋ́domǝ lǝ Aéropage í nú bǝ́: «mián wó, Athèneǝtɔ́wó, ŋlǝ kpɔ́ bǝ́ mí nyín cɔ́ci yi tɔ́wó ŋ́táŋ́tá lǝ ɖǝsiáɖǝ mǝ 23 Ǝnúkǝdɔ́á kǝ ŋ́ lǝ tó ǝ̀dù ganŋ́gán mǝ vayi kɔ́á í lǝ kpɔ́ ǝnú kǝ milǝ sɛnánwó, ŋkpɔ́ ǝnú tátá kǝ́ yrɔnyrɔnláwó lǝji: «nǝ Mawu kǝ́ wóŋ́ dǝsía ò» Ɛɛɛ, ǝnúkǝ́ mí lǝsɛn lǝ manyánmanyán mǝ, ǝnú ŋ nán í ŋ lǝ nú nǝ mi 24 Mawu kǝ wɔ xíxǝ́ ǝlá kidǝ́ ǝnukǝ́ lǝ̀mǝ ɖɛ̀áwó séé, kǝ́ í nyí ŋǝ́ í nyí àxótɔ́, nǝ́ jiŋkori kídǝ́ ànyigbán ŋ́ nɔnɔ́n sɛnsɛn yǝ́xɔ́ kǝ́ amǝwó cɔ́ lɔ í sǝŋ́ mǝán ò. 25 Ŋ nyi amǝwó lɔ í lá sɛn sigbǝ́ ǝ́ŋ́ɖǝ́ hǝ́dǝ́ ǝ́nǝ ò, ǝnukǝdɔ́á ŋǝ́ ŋtá hoǝdǝ nán nɔ́n àgbǝ́ amǝwó kídǝ́ gbɔngbɔn kídǝ́ ǝ́núwó séé. 26 Tó amǝɖǝ́ká jí, ǝ́wɔ́ ǝ́dú dǝ́siáɖǝ́ kídǝ́ amǝwó séé kǝ́ lǝ anyigbán jí, í nánwó wó gámǝ wó tútútú kídǝ́ ríxo nǝ wó nɔnxówó. 27 Sǝ́ŋ́ yi jiá, wó ɖólá jí Mawu í wó ɖólá ɖɔŋuijü i tǝ́kpǝ́ í lá kpǝ́ɛé, ǝ́nukǝdɔ́á sǝ́ŋ́ yí jí, ŋ díŋ́dí lǝ mián domǝtɔ́ ɖǝsiáɖǝ gbɔ́ ò. 28 Ǝ́nukǝdɔ́á lǝ yá mǝán mí lǝ zɔn, mi lǝ nɔn àgbǝ̀ i mi lɛɖɛ́, sigbǝ́ mián há jiji ɖǝ́káwó nui ǝ́nǝ́: «ǝ́nukǝ́dɔa nù nyí ye jijimǝ viwó». 29 Kǝ́ í nyí bǝ́ mí nyí Mawu yǝ́ jɔjɔmǝ víwó, mìŋ́ ɖó lá bui bǝ́ Mawu yǝ́ nyinyi ǝ́ɖí ciká alo ǝ̀hó alo ǝkpǝ tátá nyɔngbui kídǝ́ amǝ yǝ́ súsú ò. 30 Ǝ́nu nán í Mawu ŋcɔ́ manyán-manyán gamǝwó í sǝ́ŋ́ wɔ̀dɔ ò, vɔ̀à ǝ́ɖǝgbǝ̀ ífía nǝ́ amǝsiámǝ, lǝ àfísiafí bǝ́ wóá trɔ́ jímǝ̀, 31 ǝnukǝjɔ́ ǝcán ŋkǝ́kǝ́ ɖǝ́kaɖɛ̀ kǝ́ í ka ɖó kojó nǝ xíxǝ́ámǝ, lǝ jɔjɔmǝ tó amǝɖǝ́ká kǝ í cánɖɛ́á ji. Mawu nán kpɔ́dǝ́ŋ́ amǝsiamǝ dǝ́ aǝŋ nán ún kǝ́ fǝ́n có amǝkúkúwó mǝ. 32 Kǝ Athénientɔ́wó sǝ́ǝ kǝ́ wó xónu dǝ́ fɔ́nfɔ́n citǝ́ lǝ amǝkúkúómǝán, amǝɖǝ́wó lǝ zu Pɔ́lù, vɔ̀á amǝbúwó nú bǝ́: «Míán gbǝ́ sǝ́ í agbǝ́ xónú có íláún nǝ́ mí gbǝɖǝká». 33 Lǝ́ ŋ́ nán yǝ́ ŋ́gbǝ́á, Pɔ́lù có lǝ wó gbɔ́. 34 Vɔa amǝɖǝ́wó lǝ́ dǝ́ŋ́ú í xɔjí sǝ́, sigbǝ́ Denys, acropagito, yǝnrun kǝ́wó yɔ́nɔn bǝ́ Damaris kídǝ́ amǝ búwó cá.
1 Lə́ ɛnúnàn wó ŋgbə́à, Paulú có lə̀ Atene ì yi Korint. 2 Ə̀va dogó yudatɔ kə̀ ŋkɔ nyi Akila, amə̀n kə́ wó ji lə́ Pont, yé kidə̀ yé si Priskila amə̀njróvi í wó nyi có Italí lə̀ madidimə̀n; ɖóbə́ klaudú nyàn Yudatɔ ɖə́sìaɖə̀ bə̀ wa dó lə́ Roma dúamə̀n í wó và ə̀duamə̀n; 3 kə̀ wó nyi ə̀dɔ ɖə̀ka wɔtɔà, wó nɔndù i wɔ ə̀dɔ lə̀ ə̀duamə̀n: àvɛ̀ŋtɛ̀tɛ̀ wɔtɔ̀ i wó nyì. 4 Paulú xonən núxó lə̀ Yuɖatɔ wó ɖə̀xóxó lə̀ sabbat ɖəsiaɖə́ jí, í í tə̀kpɔ i ɖə́ ɛnú gɔmə̀n nə̀n Yuɖatɔwó kidə́ Helatɔwó. 5 Vɔà kə̀ Sila kidə́ Timotèo wò có Makédonià và à, wó cɔə̀ də́ wó ɖə̀kíwo jí i ɖə́ ɛnyɔn gɔmə̀n nə̀n amə̀nwó nə̀n wa nyán bé Yesú i nyí Kristoà. 6 Yudatɔwó gbé ənyɔàn í tɔwó zúzú, Paulú xúnxún yə̀ wúwó i lə̀ nù nə̀n wo bə̀: miàn xúnwó nà va miàn tawó tà jí; ŋan ŋ lə̀ kɔkééé. Có ɛgbàjì màn yi vodù sɛ̀ntɔwó gbɔ. 7 Kə̀ i dó lə̀lə̀ nàn an ə̀yi Mawu yə̀ mə̀n kə́ wó yɔnən bə́ Crispus gbɔ lə̀ yə̀ xɔmə̀n, yə̀ xɔà ca ɖo Yuɖatɔwó ɖə̀xó xɔà ŋu. 8 Vɔà Krispus, Yudatɔwó ɖəxoxɔ ji kpɔtɔà kidə̀ yə̀ xomə̀ntɔwó xɔ̀ ə̀nyɔan ji sə́ kidə̀ Korintotɔwó kə̀ ɖotó Paulú yə̀ nyɔàn wóá lɔ ji sə̀ i wó lə̀ Mawúcí nə̀nwó. 9 Lə̀ ə̀zàn mə̀n àn, ahotɔ bə̀ nù nən Paulú bə́ Edrɔ mə̀n bə́: Kàà vɔnvɔn óó, xonú kpɔ kàà gbɔjín óó, 10 ɖobə̀ ŋlɛ̀ kidə́ ɛwó, í amən ɖə́kə̀n ŋka tə̀ŋ tɔwó alɔ í là wɔ ə̀núvɔ̀ɛ̀n kidə̀ ə̀wó óó: xonu, ɖobə́ amə̀nwo súgbɔ lə̀ asínyə̀n lə̀ ə̀dúàmə̀n. 11 Ə̀ nɔ̀n ɛ́dúàmə̀n i wɔ ə̀xó ɖə̀ká kidə wreti amàndən, i yé kidə̀́ Korintótɔwó nu Mawú nyɔn. 12 Kə́ Galio va zú Akai yə̀ nyigbàn ji kpɔtɔà Yuɖatɔwó citrə̀ də̀ Paulú ŋu i kprɔɛ̀ yi ə̀sétɔ̀wó gbɔ́. 13 Wó nú bə̀: "Amə̀n làà trɔ amə̀nwó tómə̀n í wó lə̀ sə̀n Mawu kə̀ tévé nən kə́ ɛsə̀à ɖə̀ ɛ̀mɔn bə̀ wà subɔà. 14 Paulú ka mən xonú i Galio xɔnyɔn í lə nú nə̀n Yudatɔwó bə̀: Yuɖatɔwó, nə̀n nyi nuvɔə̀n aló ə̀sə̀ ji mawɔmawɔ i à. 15 Vɔ í va nyi bə̀ əŋkɔ kidə́ ənyɔn núnúwó, kidə́ miàn ŋtá wó sə̀də́də́wó i á, mian tawó mi jra ənyɔn nànwó dó. Nyàn ŋkà nyi ɛnúnanwó kójó ɖotɔ̀ óó." 16 Galio ɖə́ wó dó lə̀ kojó ɖóxóà. 17 Í wó séawó lə̀ Sostène, Mawu yə̀ ɖə́xoxó ji kpɔtɔ gángàn àn i xóɛ lə̀ kójóɖóxɔà yə̀ ŋkɔ. Vɔà Galió ŋcɔ̀ ə̀ɖə̀ lə̀ mə̀n nə̀n wó óó. 18 Kə́ Paulu gbə́ wɔ̀ ŋkə̀kə̀ dówó lə̀lə̀nan kidə́ nɔviawóà, ə̀ có lə̀ wogblɔ̀ i vɛ ɖó ətɔxún, ə̀ yikɔ Siria, Priskila kidə̀ Akwila wó yi kidéé. Gbɔxó nə̀n à có lə̀ ə̀tɔjixúan ɖoxóà, ə̀ xrɔ ə̀tà lə̀ kenxrèà, ɖó bə̀ ə̀ də̀ ə̀zə̀. 19 Kə̀ i vɛ ɖo Ephesóà, Paulú gbə̀ Priskila kidə̀ akwila əə̀ lə̀nàn, voà yə́ ŋtà jíbə yéa yi Yudatɔwó də̀xóxóà i là xónú kidə̀ wo. 20 Wó ɖə́ kúkú nə̀n Paulú bə̀n gbə̀ nə̀n kidə̀ wó xoɛɖə̀ká, vɔà ə̀gbə̀. 21 Ə̀ có gbə̀woɖɛ i nú nə̀n wwó bə́: "mà gbə̀ trɔvà miangbɔ̀ nɛn mawu jià." i i yí Ephésó. 22 Kə̀ Paulú vɛ̀ ɖó Kaisaréà à, ə̀yi Yerusalem i vɛ cí ɛxá á mən tɔ̀wó, í gbə̀ jə̀mən yi antioxia. 23 Kə́ i nɔn lə́lə́nàn zààn àn, Paulú yi Galatia Kidə́ Figià nutowómə̀n ɖə́kà i lə́ dó ŋsə̀n yə̀ ɖə̀kprɔvio wó sée. 24 Yuɖàtɔ kə̀ wó ji lə̀ Alesandria, kə́ wó yɔ nə̀n bə̀ Apolos àà, ə̀và Ephésé. Ə̀ əə̀ acɔ̀ lə̀ nuxó kidə̀ ə̀nu xrɔxrɔn mə̀n. 25 Mawu yə̀ nùkprakpra yə̀ súkrú Apolos yi. Yohanes yə̀ mawuci i wó lə̀non, vɔà xɔsə mən sənŋu nən í í lə̀ xɔnú kidə́ Kakadə́ji có Yesú ŋú. 26 Apolos lə̀ Honú kidə́ kakadə̀jí lə̀ ɖə̀xoxɔà mɛn kə́ priskila kidə́ Akwilà sə̀ yə̀ núxóà, wó và kpə̀də̀ ŋú i wó và ɖə̀ Mawú yə̀ nyɔàn gɔmə̀n nyɔngbí. 27 Kə̀ í lə̀ ji bə̀ ya yi Axayà à, nɔnviawó dó ŋsə̀n ən, i xrɔn woə́ma nən axaỳtɔwó nə̀n wà xɔɛ̀ nyɔnŋgbi. Kə i vɛ̀ ɖòà, ə̀ kpə̀də̀ jì xɔsə̀tɔwó ŋu có amə̀nuvə̀və̀mə̀n. 28 Ɖobə́ ə̀ có ŋsə̀n ɖú Yuɖatɔwó jí lə̀ gbàŋgbà lə̀ yə̀ ŋzɔ̀n nɔnnɔnmə̀n, í nàn wó nyàn bə́ yesú i nyi Kristó.
1 Gákǝ̀mɛn Apòlò lǝ̀ kòvìnto à, Pɔ̀lù tò Ásìà nùtowó mɛn va ɖo È̀fésó. kǝ̀ ì ɖò̀ gò adǝ̀kprɔvi ɖǝ̀kàwóá ǝ̀nù nɛn wò bǝ̀. 2 Mi xɔ gbɔngbɔn kɔkɔ kǝ̀ mi xɔsǝà? wó ɖó nɛn bǝ̀ mi ŋ sǝ kpɔ̀ cà bǝ̀ gbɔngbɔn kɔ kɔ ɖǝ̀ lɛ́ ò. 3 Í í nù bǝ̀ Mawu ci lǝ lǝ kǝ í mi xɔ man? Í wó nú nɛn bǝ̀ Yòhánes yǝ̀ Mawu ci lǝ lǝ mi xɔ . 4 Í́ Pɔ̀lù nù nɛn wó bǝ̀ Yóhánes lǝ jimɛn tɔtrɔ yǝ Mawu ci lǝ lǝ nɛn amɛnwò Ì lǝ̀ nú nɛn wó bǝ̀ wóá́ xɔ Yesu amɛn kǝ̀ gbɔnɔn yǝ gbǝ̀à̀ jisǝ̀. 5 Kǝ amɛn wó sǝ ǝ̀nyɔn núnán wó nan wò lǝ̀ Mawu ci nɛn wó kǝ̀ Pɔ̀lù . 6 Cɔ̀ alɔ dǝ̀ wò jíá , gbɔngbɔn kɔkɔ ɖó wò mɛn í wó dó ǝ̀gbǝ̀ bùwò í nú Mawu nyɔn. 7 Amɛn an wó sééé áyi sigbǝ̀ amɛnuwiǝ̀vǝ̀ ǝ̀nǝ̀. 8 Pɔ̀lù ɖo yùdà̀tɔwò ɖǝ̀xɔ̀ xɔ mɛn í xònù sigbǝ wrǝ̀éti amɛntɔn nɛn. í jǝ àgbàgbà bǝ̀ yǝ̀à trɔ̀ amɛn wò̀ sǝ̀yi Mawu fiɔ duxo núwó gbɔ. 9 Vɔ̀ yudatɔ ɖǝ̀kàwò ̀ kǝ̀ adǝkpotò nǝwò a, ŋbunɛnn amɛn wó á lǝ̀ nú ǝ̀nyɔn manyɔn manyɔ cò christò mɔ̀nwò jí lǝ̀ amɛnwó ŋkɔ í Pɔ̀lú có í kprɔ àdǝ̀kprɔwawo có lǝ amɛnwó gbɔ í í vá yi lǝ xónu lǝ́ tíráńó yǝ̀ nukpráscó ǝ̀ŋ kǝkǝ ɖǝ̀sí àɖǝ̀. 10 Ǝ wɔ ǝ̀nu hilá kǝ̀kǝ̀ í ́ sǝ̀yi ǝ̀xo amɛ́nvǝ í í ́ nan bǝ amɛn kǝ lǝ Asìà nútomɛnwo,́ yúdatɔwó kidǝ̀ hélatɔ̀wò wò sǝ̀ Mawu nyɔn. 11 Mawu wɔ àmrímàn nùwò kidǝ̀ Pɔ̀lù yǝ̀ lɔ. 12 Dɔ̀nɔnwó kpɔ hayahoyá i gbɔngbɔn makɔmakɔwó donɛn lǝ amɛnwo mɛn nɛn wó lǝ Pɔ̀lù yǝ̀ takuvi kidǝ̀ yǝ̀ àkɔ̀tanu wu. 13 Vɔ̀ yúdatɔ̀wò ɖǝ̀káwó kǝ yinɛn ǝ̀du ǝ̀duwó mɛn lǝ nan i lǝ̀ zán yesu ŋkɔ̀ sǝ̀ lǝ̀ wɔ ǝ̀nú kǝ jrówó. wó yɔ nín dǝ̀ amɛn kǝ gbɔgbɔn makɔmakɔ wò lǝ̀ ji; í nunɛn bǝ ŋdǝ̀ gbǝ nɛn wo bǝ̀ nà do lǝ yesu amɛn kǝŋ Pɔ̀lú ɖǝ nɛn kúnú lǝ̀á. 14 Skéva, yúdatɔwó vɔɔatɔɔ ganŋgan yǝ̀ vi ŋúcúvi amɛ́ndrǝ̀wò i lǝ̀ wɔ̀ ǝ̀nù hinan wó 15 Gbɔngbɔn makɔmakɔá ɖoŋ nɛn wó bǝ̀ ŋ dǝ̀si yesu i ŋ dǝ̀si Pɔ̀lù vɔ̀ miawo ɖǝ̀ mɛn wo i mi nyi? 16 Amɛn kǝ mɛn gbɔngbɔn makɔmakɔà lǝ̀ zòkpǝ̀ dǝ̀ wo yi xò wi du wó jí í dó àbì wòŋ kǝ̀kǝ̀ wò sí aman aman lǝ̀ àxɔ̀ ninan mɛn. 17 Kǝ̀ yúdatɔwó kidǝ̀ hélatɔwò sééé kǝ lǝ Éfésóà sǝ ǝnyɔn án vɔ́nvɔ̀n ji wó í wó dò bubu àxótɔ yesu ŋkɔ ŋú. 181920 Kidǝ̀ cá xɔ̀sǝ̀tɔ̀ sùgbɔ ɖǝ̀káwó́ vá ɖǝ̀ wò núvɔ̀nwó mɛn i dé dèsì ǝ̀nù mányɔ̀n mányɔ̀n kǝ̀ wò wɔ̀ vá yi xóxóáwó. Amɛn sùgbɔ kǝ̀ wɔ mágiki lǝ wò wóémawo vá í tɔ̀ zòé lǝ amɛn siá amɛn yǝ̀ ŋkúví mɛn i kǝ wó bu yǝ̀ nóá , é yi saki noka cí ǝ̀wò nó ga. 21 Í kǝ Pɔ̀lù wu yǝ̀ dɔ̀ nu lǝ Efésòà gbɔngbɔn an nan í í ɖɖoe bǝ̀ yǝ̀tó Mákèdónià kidǝ̀ Àxayá í yì yǝ̀rùsàlɛm ǝ̀nù bǝ̀ nɛ́n ŋ yi lǝ̀ nan jrɔ̀à ŋ dó lá vá yi Roma cá. 22 Pɔ̀lù dɔ yǝ̀ àdǝkprɔvi amɛ̀nvǝ Tìmótéó kidǝ̀ Érastó kǝ̀ kpǝ̀dǝ̀ŋ án wó sǝ̀yì. màkǝdóniá. vɔ yǝ̀ŋtá cí Àsià hɔ́ɛ́ɖǝ̀ká. 23 Lǝ gá ŋunan mɛn, amɛnwó có dǝ́ Pɔ̀lù yǝ̀ nyɔ̀nwò ŋú lǝ É́fésǝ̀. 24 Lǝ lǝ̀nán Dèmètrió cikadɔ wɔtɔ ɖǝ̀kà kǝ̀ wɔnɛn Mawu ŋɔ̀nrun kǝ wò yɔ̀nɛn bǝ̀ Àrtémis yǝ̀ kpǝ̀ tátáá, hɛn nɛn ǝ̀dɔ̀ và sùgbɔ̀ nɛn álonúdɔ̀ wɔtɔáwó. 25 Í í bɔ ǝ̀dɔɖǝ̀ káwɔ̀tɔ̀wó lǝ nunɛnwó bǝ míátɔwó, mi nyan bǝ mí kpɔ nɛn ǝho sùgbɔ̀ lǝ̀ ǝdɔ̀ lá mɛn . 26 Milǝ kpɔ̀ɛ̀ í mi lǝ sǝé lǝ Éfésò kidǝ̀ Ásiá nútówó mɛn bǝ̀ Pɔ̀lù hinan tǝ̀kpɔ̀ i trɔ̀ amɛn sùgbɔ̀wo súsú i wó xɔji sǝ ǝ̀nu bǝ̀ Mawu ɖǝ̀kinŋlɛ kǝ wó wɔ̀nɛ́n kidǝ̀ alɔ̀ ó. 27 Miáɖɔ̀ hilá lǝ àfɔ̀nù̀ mɔnji i mi ka va bú í kidǝ́. cáá Mawu nyɔnrun ganŋgan Artemis yǝ̀ Mawu xɔa ŋká gbǝ nyi ǝ̀ŋɖǝ̀ lǝ̀ ŋkúvimɛn nɛ́n amɛnwò í wóŋ kàgbǝ dó bubuŋ ó yǝ̀ kǝ̀ wò ǝin nɛ́n lǝ̀ Ásìà kidǝ̀ xixǝ́ámɛn sééé. 28 Xomɛ̀nfíɔ̀n lǝ̀wò kǝ̀ wò sǝ ǝ̀nyɔn lá í wó́lǝ dó àxà bǝ̀ Éfésòtɔwó Artemis í nyi Mawu. 29 Ǝdúgáán sééé ɖo cáhàcàkà mɛn í amɛnwó hrɔndo yikɔ à brɔ mɛn. wolǝ̀ Pɔ̀lù yé hátíwó Gayo kidǝ Aristarxon, kǝ̀ có Makedonia. 30 Pɔ̀lù jí bǝ̀ yǝ̀ àɖò amɛn sugbɔ à wò vɔ̀ yǝ̀ àdǝ kprɔviwó ŋɖǝ̀ mɔ̀n nɛ́n ́ ó. 31 Àsiá mɛ́ngán ɖǝ̀kàwò kǝ̀nyi Pɔ̀lù yǝ̀ xɔ̀rɔ̀wó ɖɔ̀ amɛnɖǝ̀kà ɖikà bǝ̀ wóá nunɛ́n bǝ̀ ŋká ɖò ábrɔámɛ́n ó. 32 Ǝ̀dùàmɛ́ntɔ ɖǝ̀káwó́ lǝ̀ ɖò àxà nɛn ǝ̀ŋɖǝ̀ká í ǝ̀búwó lǝ̀ ɖó àxà nɛ́n ǝ̀nùbù ɖóá càkàcàkà ɖo amɛnwómɛn ɖɛ́ í amɛ̀n sùgbɔ ŋnyan ǝ̀nu kǝì jɔ í wó bɔ ɖɛ̀ ò. 33 Yùdatɔwó ɖǝ Aleksandro do lǝ amɛn anwó dómɛ̀n í cɔ̀ɛ̀ dǝ̀ wò ŋkɔ̀ Aleksandro lǝ wɔ alɔ bǝ̀ yǝ̀ áɖǝ̀ ǝ̀nùgɔmɛn nɛn amɛn anwó . 34 Vɔ̀ kǝ̀ wò nyan bǝ́ yúdatɔwó í í nyiá wó lǝ̀ dó àxà kidǝ ǝ̀gbǝ̀ ɖǝ̀ká sigbǝ̀ gáxóxó amɛnvǝ nɛn bǝ̀ Éfésotɔwó Artemis í nyín Mawu. 35 Kǝ̀ ǝ̀dùwóéma ŋrɔntɔ fáji nɛn amɛn anuwòà ǝ̀nu bǝ̀: mi, Éfésotɔawó mɛn í lǝ̀ mianɛn ŋnyan bǝ̀ Éféso dúa nyi Artemis ganŋgan yǝ Mawuxɔ nɔnxó í tónó híla ŋnyi fí í va gǝ̀ jin dǝ ̀ có jiŋkori ó? 36 Kǝ mi nyan bǝ̀ ǝ̀nyɔnláwó nyi ǝ̀nyɔndódòwóá, mi ɖó lá wɔ ɔ brɛ́wúú í mi ŋɖòlà wɔ ǝ̀nùɖǝ̀ tamǝ mabumabu ò. 37 Ɖóá amɛn kǝ mi cɔ̀ va wó ŋ fifi lǝ̀ mawuxɔámɛn í wó ŋ nú búsú nyɔn ɖǝ̀kin lǝ̀ mía Mawu nyɔnrun an ŋó. 38 Nɛ́n í nyi bǝ̀ Demetrio kidǝ̀ yǝ̀ alǝaudɔ wɔtɔwò ɖó ǝ̀nyɔn ɖǝ kidǝ̀ amɛn ɖǝ̀á, kójó ɖóhowó kidǝ̀ anyigbanjikpɔtɔwó lɛ́ wóa yi lǝ̀ nan í vɛí sanmán wo ɖǝkiwo . 39 Vɔ̀ nɛn midó ǝnyɔ wò ǝ̀ùbuŋ an, wóá tǝŋ kpɔ gbɔ lǝ̀ ǝ̀ámɛn lǝ̀ kòjòɖòhó. ́ 40 Ɖóá nɛn nuŋnyan wɔwɔ wóácó ǝ̀nyɔn ɖǝ̀ miɛ̀nŋu lǝ̀ ǝ̀nú kpotokpotó́ láwó i miŋ katǝ ɖǝgɔmɛn o. 41 Kǝ̀ ì nù ǝ̀nyɔn hinann ǝ̀ nyan amɛn bɔbɔáwó.
1 Kǝ wowɔ hùnỳa hùnỳa jrɔ̀á Pɔ́lù dɔ amǝwó dídá nǝ́ wóá vɛ́ɛ jí Dǝ̀kprɔ̀vìwó, í dóóŋúsínwó jrɔ́á ǝ́wɔ bayǝ́ bayǝ́ nǝ́wó í ìyi Màkɛ̀dònià . 2 Kǝ ĩtó ǝnuto gán mǝ váyìkɔ a ǝ́dóŋúsíb xɔ̀sǝ̀tɔ́wó sùgbɔ yíi có íyi Gɛrékì. 3 Kǝ ìwɔ wrǝti ámǝ̀tɔn an Yúdatɔ̀wó gbǝ tɔ́ wó sǝ́brá́wo wɔwɔ. Kǝ ìkàyi sírìà yí vá trɔ́ yí màkɛ̀dónìà. 4 Bǝ́ ná kprɔɛ kǝ̀kǝ̀ vá dó Ázia.Gbòóna sopatǝ́ǝ̀ Pìrísì kǝlǝ nyi bǝrǝ́ǝ̀ Árìsìtákǝ̀ ǝvẹ̀àtɔ́ kǝwó wójí lǝ xɔ́sǝ̀ mǝ yilǝ nyi; Tǝ̀sàlònikà; Gabúsǝ̀ ɖɛ̀ribì tɔ Tìmɔ̀rè Tìcìki tròfínì Ázìàvì jìjì. 5 Amǝ inawó cò jǝŋkɔnǝ́mí lǝ trówà. 6 Mícɔ́ ǝmɔ́n lǝ ǝwɔ́ mahúań mahúań ŋkǝkǝǝ́ŋgbǝ́ lǝ ŋkǝkǝ ámatɔ̀n ŋgbǝ́ mí trɔ́ vá trówà. Mí nɔ nɛɛ́ na ámadrǝ́. 7 Pɔ̀lù xónúxó lǝ ŋkǝkǝ kǝ́lǝ́ kǝ́lǝ́ lǝ kɔsidá á mǝ yí doȯgò bǝ́ wóa má ǝnúdudu. wó dóé bǝ́ yǝwóácó lǝ yǝ́ŋkǝ mǝ yíì dɔn yǝnyɔa yí kǝ́kǝ́ ǝ̀zangàwuivǝ̀. 8 Kanŋdǝ́gbán wó súgbɔ lǝ sígbóxɔamǝ yí míán wó sǝ́bǝ́ mí bɔ dǝ nɛɛ́na. 9 Ŋúcuvi dǝ̀kɛjɛví kǝ wó yɔ́ nǝ́ bǝ́ Ètìkísìà kǝyi arɔn mǝ sǝ́ǝ́ǝ́ á. Kǝ Pɔ́lù kpɔtɔ yílǝ mawú nyɔa jidɛ́a Ɖǝ̀kɛ́jɛ̀á dɔ́n arɔn yimǝ sǝ̀ǝ́ǝ́ Í ígǝjin tó Fɛtɛ́ri amǝ có kǝ́kǝ́ yí íkú sigbó ǝ̀tɔn ătɔ̀ vá anyígban. 10 Vɔ̀à Pɔ́lù vá mrɛ́ɛ̀n dǝ́jí ílǝ́ǝ dǝ ́ yǝ́ bɔ́wó mǝ yílǝ míbǝ́ miŋká cákáó ɖǝ́kɛ́jɛ́á laagbǝ̀ dɛ. 11 Kǝ ìria ǝ̀jìà yia ǝ́kàn kpɔńɔń ídu kǝ ìgbǝ xonu kǝ́kǝ́ vá ná fɔ̀nfɔ̀v mǝ an ǝ́gbɔyi. 12 Kǝ wò kprɔ dǝ̀kɛjɛ́á vá wó táyǝ̀ sùgbɔ. 13 Míán wóyá míán cɔ́ tɔjí hù íseŋ xútoá vá Asósì fí míán vɛ́ɛ dóòyo Pɔ́lù lǝ dódó kǝlǝ yéŋtá síá nyibǝ́ yǝá wɔ ǝmɔ́ zɔnzɔn a kíɖǝ́ áfɔ. 14 Kǝ írà dóògòmí lǝ Àsósìa mí kíkǝ dǝ míán tɔjíhúamǝ yí mí vá dó MITILƐ́NÌ. 15 Í sǝ́ŋyi jíá mí ku tɔjíhú á; yí mí vɛ́ɛdó lǝ yǝ́ nyiŋcɔ mǝ kpaaŋkɔ anyigbán co dǝ́ áxu ǝ́doŋdomǝ kǝ wó yɔ́ nǝ́ bǝ́ cíyɔ́sì ŋkǝkǝ kǝ kprɔɛ dóá Mívádó anyígbán co dǝ́ áxú ǝ́doŋdomǝ yi wó yɔ́nǝ́ ǝ́dùà bǝ sàmósì. 16 Kǝ Pɔ́lù doe bǝ yǝátó Èféɛòà ǝnúkǝdɔ́á ŋjíbǝ́ yǝá gúgàmǝ̀ ò Lǝ Àzìà duamǝ o. Ə́wɔ kábá náà tǝ́ŋú vɛ́ɛ dó Yǝ̀rúsàlɛmí lǝ Pantekótì ŋkǝkǝ jí, náàn tǝ́ŋ áká mǝan. 17 Có mǝ̀hítè à ǝ́dɔ́ámǝ seŋyi Èfésò bǝ wóá vɛ́ɛ yɔ́ Hámǝ mǝganwó va. 18 Kǝ wó vá dó yǝ́ gbɔ́ ǝ́núnǝ́wó bǝ:"mianŋtáwó minyá bǝ́ có kǝ́kǝ́ ŋkǝkǝ kǝ́lǝ́ kǝ́lǝ́ ăjia& ŋcɔ́ áfɔ tɔ́gú lǝ Ázìá duamǝ kǝ ŋwɔ gámǝ̀ wó kíɖǝ́ mi. 19 Ŋkpɔtɔ yí lǝ súbɔ̀ súbɔ́ dɔ́ájí kídǝ́ ǝ̀jìbrɛ̀wù kíɖǝ́ àdàcì fukpǝ́kpǝ́ tó yúɖàtɔ́wó simǝ kidǝ́ wó sǝ́bráwó. 20 Miánŋtáwó minyá bǝ́ nyǝŋcɔ́ amídǝkín wrúá dǝ́mi ó, ǝnúkǝ nyɔ́ nǝ́mi a yǝ́yí ŋnuinǝ́ mi kidǝ́ sigbǝ nǝ́ ŋkpra&nú mi lǝ gbagbaŋgba kídǝ́ có áxómǝxi dǝ áxómǝ. 21 Mínyá nɔ̀nɔ̀mǝ̀ kǝmǝ ŋtóyiseŋlǝ kkánwó Yúdatɔ́wó kidǝ́ gɛ̀rɛki tɔ́wó lǝ jìmǝ̀ tɔ́trɔ́ vá mawú gbɔ́ kidǝ́ xɔ̀sǝ̀ lǝ mian xótɔ́ Yéèsué mǝ. 22 Ŋfiya kpɔ́ ŋ̀kàa nɔ bàbrámǝ tó gbɔ̀ngbɔ̀n kɔ̀kɔ̀ mǝ lǝ Yérúsàlɛ́mì yí nyǝŋlǝ nyɔ́ ǝnú kǝ kávà jɔ dǝ́ ǝ̀jinyǝ ò. 23 Ŋǝ́gbǝ́ gbɔ̀ngbɔ́n kɔkɔ dǝ̀kin dǝ̀dǝ̀yi díìsá ǝ́dù gànŋgán kǝwó mǝ gáwɔ̀rɔ̀ kiɖǝ́ xàxá kǝwó nɔ̀tǝ kpɔ́ŋ dɛ́á. 24 Nyɛ̀ɛ́ ŋbui bǝ́ tiin gbǝ gbǝ xɔ̀àfidɛ́ò bǝ́ mawɔ Mawú ǝ́dɔ́á kǝ́kǝ́ vá vɔtíìn mɔ́ zɔn znɔ án sigbǝnǝ nǝ́ ŋxɔɛ có Àxótɔ́ Yéèsú gbɔ̀á ǝnǝ́ bǝ́ má vɛ́ɛ dó ǝ́núnudǝdǝ ǝ́ nyɔnyuie kídǝ́ Mawú ǝ́mǝnúvǝ́vǝ́. 25 Yí ŋ́fia kpɔ mían wó sǝ́ǝ́ǝ́ kǝwó domǝ ŋwo ǝ́dɔlǝ yí xonú có Mawú ǝ́fiɔ duxó ŋú mìí ŋna gbǝ kpɔ́ tií ŋkúví gbǝ̀dǝ ò. 26 yí ŋlǝ dóòkpǝ́ ǝ́jí nǝ́ mi bǝ́ dǝ̀ǝ manya tɔ́ yi ŋnyi lǝ amǝkǝwo kɔwóhu ɖǝ́ anyigbán simǝ. 27 Ǝnúkǝdɔ́á nyǝŋwúrá ǝmí dǝ́kín dǝ́ mi lǝ Mawúǝ́ rɔnrɔn nú wɔwɔ mǝ ó. 28 Yéyíɖɔ́ mían nɔ ácéjí kídǝ́ Mawú ǝ́rankpóá. Kǝ gbɔ́ngbɔ́n kɔ́kɔ́ ná bǝ́ míán lǝ kpɔ́ ǝ́jíá. Mikpɔ́ míán dǝ́kiwó jí lǝ Mawú ǝ́já kǝ ícɔ́ yǝ́ŋtá hun sǝŋxɔɛa. 29 Ŋnyábǝ́ tíín cocó jrɔ́á amǝbada ǝ̀hrà vɔ́ndi wó kàvá miańdomǝ yí ǝran kpóá móŋ́kádolǝmǝ ò. 30 Ŋnyábǝ́ lǝ miandomǝa amǝwó ká vá vá yí wóá cɔ́ ǝmí kpákprá baɖa wó sǝŋvá kiɖí súsú bǝ́ wóa kprɔ ǝnúkpraviwó yi ǝmɔ́n bada jí. 31 Mìnɔ àcéjí midóŋu bǝ ǝ̀xo ámǝ̀tɔn kǝ̀ nyɛŋgbǝ́ ǝnù makprámakprá mi ó ŋwɔ ǝ̀dɔ̀ă kiɖǝ́ ádàcì ǝ̀zàn kiɖǝ́ ŋkǝkǝ ò. 32 Ŋlǝ cɔ́mi dǝ́ Mawú ǝ́nyɔ kiɖǝ́ yǝ́ mǝ núvǝ́vǝ́ mǝ kǝ sɔgbǝ̀ yí atǝ́ŋú ádómi dǝ́ŋkɔ yí ná mi cínɔn kiɖǝ́ amǝkǝwó wókɔwóŋ́uá. 33 Tíìn ŋkúví ŋcí ǝ̀ho àló siká àló amǝdǝ́ ǝ́wudódó ò. 34 Míán ŋtáwó minyábǝ́ tíìn lɔ wó wɔ̀dɔ nǝ́ nyǝ́ŋtá hìánwo kiɖé amǝ kǝ lǝ ǝ̀gbɔnyǝawó. 35 Lǝ ǝnúwó sééé mǝ ŋnámi kpɔ́dǝ́ŋù bǝ́ lǝ ǝ̀dɔwɔwɔ mǝ yi míán tǝ́ŋú kpǝ́ɖǝ́ ǝnú manɔ́ sitɔ́wóŋu& yí míán lǝ dóŋu xótɔ́ Yǝ̀ǝ́sù kristo ǝnyɔ a. Ənyɔ kǝ yǝ́ŋtá nú bǝ́ " Yáyrá lǝ hánà mǝ wú xɔ́xɔ́". 36 Kǝ ìxonuxó ǝnǝ̀ jrɔ́á ǝ́jǝ̀kro yí xoɖǝ̀ ɖǝ wó jí sǝ́ǝ́ǝ́. 37 Wo sǝ́ǝ́ǝ́ vá kprákɔ nɛ́ɛ yi fànvi súgbɔ kíɖǝ́ Pɔ́lú yí fɛ́ɛ̀n. 38 Wo sǝ́ǝ́ǝ́ ranmǝ kúwó ǝnúkǝdɔá ǝ́núnǝwó bǝ́ wóŋkàgbǝ kpɔ́ yǝŋkúví mǝ kǝ́wó sǝ́xijiá wódoaǝyi ǝ̀hùańgbɔ́
1 Mí́crán wó í zɔn tɛ̀n vá ɖó kos Fɔnfɔ́nmǝ mívá dó Rodo, í kǝ mícó lǝma míváɖó Patara. 2 Míkpɔ́ tɔjíhún ɖǝká kǝ kàáyi Foenisia lɔɔnan. Miɖóǝ í ɖǝdó í ɖǝdó. 3 Kǝ mí yikɔà, mígbǝ́ kipro dǝ ézògǝ lǝ miɔn mǝ í dí tó Siria ivɛ ɖi lǝ tiro, lǝfí ǝhuán ká dǝàgbàn lɔa. 4 Míkpɔ́ ǝnu kpratɔ́ ɖǝkáwó lǝŋnan í mící wógbɔ́ nǝ ŋkǝkǝ aɖrǝ́. Gbǝngbɔan nu nǝ́ wó bǝ Petro ŋkáyi Yerusalem o, í wó gbǝ nɛn. 5 Kǝ míá gamǝa sun an, mícó lǝ wó gbɔ́ í yi mian mɔnzɔnzɔan jí. Kǝ̀ mi ɖǝdóà, wó kiɖǝ wó siwó kiɖǝ wó viwó séé kprɔmíɖó kǝ́kǝ́ íseŋ va àxua tó. Míjǝ̀kro, i xoɖǝ̀, 6 i kránwó Míɖo ǝhuan mǝ í wó cá wó trɔ́ ɖodó axómǝ. 7 Mí có le tiro íra Ptolemai Mící nɔ́ví ke lǝŋnan wó í nɔ́n wógbɔ́ nǝ nkǝkǝ ɖǝ́ká 8 Ye ŋkegbe mǝ mívá ɖó Philipo enyɔn nyɔɛn tɔ́ ke gbɔ́ mí zǝn vágia gbɔ́. Ŋúa lá lǝ nyi kpǝkpǝ́dǝŋútɔ́ amadrǝ kǝ wó cánwó domǝtɔ dǝ́ká. 9 Ǝvi nyɔrunví amǝnǝ lǝ si. Wónyí Mawu yí gbefán ɖǝtɔ́wó. 10 Kǝ mínɔn lɛena i azan jǝà, mawuyé gbèfanɖǝtɔ́ kǝ wóyɔ́nǝ́ bǝ agaboa có yudea va mía gbɔ́. 11 Kǝ ìwàá, ǝ́cɔ́ Pɔ́lù yé kpabránua péŋ bra alɔ kiɖé afɔwó nǝ́ ɖǝkia i bǝ: «Gbɔngbɔn kɔkɔa bǝ Akpabra nú ilà tɔ á, nǝnǝi yuɖatɔ́ kǝ lǝ Yerusalema wó kàá brɛ i seŋ cɔ́ nǝ Mawu jí maxɔsǝ̀tɔ́wó nǝ. 12 Kǝ mí kíɖǝ amǝkǝ lǝ lǝŋnan mí sǝ ǝnǝa, míɖǝ kukú nǝ Pɔlu be ŋkáyi Yerusalem o. 13 Pɔlu bǝ: «Nukǝ í mì lǝwɔ rɛn ma ? nu kǝ vín i mìlǝfan i sǝŋlǝ gbanjiŋ mà ? Ŋnyin gakpámǝ ɖǝɖǝi nya ŋsɔgbe ɖɛ nɔn le Yerusalem o, ŋlǝ gbǝsɔsɔ be mákú dǝ Yesu ye ŋkɔá ta. 14 Kǝ ìgbǝ bǝ́ yǝ ŋkàá sǝ̀ míányɔ òá, mí gbɔjɛn ínú nɛn bǝ: «Àxɔ́tɔ́á yé rɔnrɔnu ná vá mǝ» 15 Kǝ àzan jǝa, míkpaɖí iváyi Yerusalem. 16 Ǝnukprátɔ́ ɖǝkáwókprɔ mí do có Kaisarea. Wo kprɔ mí sǝŋ yi ǝnukprátɔ́ xóxó ɖǝka kǝ wó yɔ́nǝ́ bǝ Mnason lǝ xómǝ lǝ Kipro, bǝ mía zǝn gbɔ́. 17 Kǝ mí ɖó Yerusalema, nɔvíáwó xɔ mí kiɖǝ jìjɔ̀. 18 Kǝ ǝŋu ǝa, mí kiɖǝ Pɔlù mí yi bǝ míávɛ ji Yakobo kpɔ́. Ǝhamǝ mǝcincinwó cáwó vá lǝŋ nan. 19 Pɔlu xoɖǝ̀ nǝ̀wó i nú ǝnukǝ mawu wɔ to jí lǝ̀ amǝbu lɔmǝwò gbǝ mǝa nǝ́ wó kitókító. 20 Kǝ wó sǝ yé nyɔawóá, wó kaéfú Mawu. Ífia wólǝ nú nɛn bǝ: «Míá nɔnvi, ǝnyábǝ yudatɔ́ amǝ sáki nǝnǝɖǝ kǝ trɔ jimǝawó kpɔtɔ ilǝ zǝn Mose yé sǝa jia ? 21 Wo sɛríwò ɖɛ́ nǝwó bǝ wò nú namǝ ɖǝkáwó bǝ wá tácí Mose yi sǝa ɖɛ́, wógbǝnú kpǝǝ bǝ́ wònubǝ́ wo ŋkégbǝ covo o, i wó ŋká gbǝ nyin kɔwó o. 22 Wó kàvá sǝ bǝ ǝ̀vá. Nǝ́ miá wɔmɔ́n ífia ? 23 Yé i taɖóá, náwɔ ɖǝ́ ǝnúkǝ míkanú nǝ wòa jí. ŋúcu amǝnǝ le mia si lǝlá, wó dofɔn ŋgbǝɖɛ́. 24 Kprɔwó nǝ́ nà kɔwó ŋu nǝ́nà tu fǝn ke ye ŋgbǝ̀ wódó ɖɛáwó nǝ́ wá runta nǝ́wó, nǝ amǝwó nányá bǝ wólǝ xɔvìn dǝ asíwò í, ǝlǝ wɔsǝá jí. 25 Míáwo wǝmá ɖiɖá amǝ kɛe ŋnyi yudatɔ́a oa wó bǝ wóŋká ɖú yodú vɔsá nuɖuɖuwó o, wó ŋká ɖunú kǝ cí hun mǝa wó o. Wó ŋtá wɔ hasi o. 26 Pɔlu kprɔ amǝawó yi, kǝ eŋu kǝa, ǝkɔ wó ŋtí, ǝkprɔ wó yi mawuxɔa mǝ, i dǝgbǝfan ŋkeke kǝ ŋtikɔkɔa la wúnua i à sávɔ dǝ wó domǝtɔ́ ɖǝsiaɖǝ ta nǝ wó. 27 Kǝ ìkpɔtɔ hɔɛɖǝ́ká nǝ ŋkǝkadrè á ná suàn,yudatɔ́ɖǝ́káwó có Asia ivá kǝ dǝ Pɔlu ŋu lɛ mawuxɔa mǝ. Wó tin jǝji ílee. 28 Wodaxá bǝ: «Amǝwó mìvá ! Ŋúcu kǝ lǝ ɖisa dán ílǝ gban sǝ́á ke ! Í seŋ yijíà, ekprɔ kelatɔ́ ɖekáwo cawó vá mawuxɔa mǝ. Exoɖu toxó kɔkɔa. 29 Jeŋkɔa, wókpɔ́ Pɔlu kiɖǝ Trofime lǝ ɖisa leduamǝ i wó́bubǝ ekprɔɛ yi mawuxɔa mǝí. 30 Ǝzin tɔ lǝ duàmǝ hooo, í amǝwó do ivá lǝ́ Pɔlu ídɔɛdo lǝ mawuxɔ amǝ í túhɔanwo. 31 Ke amawó lǝ ji bǝ́ yewawuià, wóɖɔŋu kekei enyɔanvɛɖó sɔjawó gan kǝ lǝ agbɔánua gbɔ́ bǝ ezin le tɔ lǝ duamǝ. 32 Ǝɖǝ sojaví ɖǝkáwó kpǝ́ɖǝ́ ɖǝkiaŋú i wó yi fí́ enuá lǝ jɔ lǝa. Kǝ amǝawó kpɔ́ sɔ́jagán kiɖǝ ǝviawó gbɔnɔàn, wógbɔjɛn Pɔlu xoxo kɔ. 33 Sɔ́jagan gbo tǝbɔ Pɔlu ílɛ́ íɖǝgbǝ bǝ wá brɛ kiɖǝ gàwɔrɔ amǝvǝ. Ilǝ biɔ́ sǝ xotɔn bǝ́: «Mǝkǝi nyi ilá ? Nukǝi ìwɔ. 34 Amǝkǝ bɔ ɖɛáwó séé ɖàxá dó hooo. Nǝ amǝɖǝ́ nú ɖǝ amǝbú cá na nu bu. Hùnyà hunya sǝnŋú kǝ́kǝ́ sójagán ŋnya ǝnú kǝ jɔa tututu o. i ìɖǝgbǝ̀ bǝ wá dǝ Pɔlu ǝhun kpo. 35 Kǝ wóva tǝbɔ agbɔa nuà, sɔ́jawó kíkǝ́ Pɔlu dǝ ǝji cagbǝ amǝ háa tɔ. 36 Dobǝ wokprɔ wó dó ilǝ dáxá bǝ: «Mi wui !» 37 Gakǝmǝ kǝ wóka dǝkpoa Pɔlu, Pɔlu nu nǝ sɔjagan bǝ: «Nɖǝkúkú, àádǝ mɔ́nŋ nǝ má nú nyɔ dǝka nǝmian ? Sɔ́jagan lǝ kɛsǝ bǝ: «ese Hola gbea ? 38 Ŋnyi ewo i nyí ǝgyptǝtɔ́ kǝ dɔ i zin lǝ tɔ lǝ ŋkǝkǝ lawawó mǝ, ikprɔ amǝ hrɔn dotɔ́ saki amǝnǝ do yi ǝgbǝjià ? 39 Pɔlu ɖoŋú nɛn bǝ́: «yudatɔ́ i ŋnyin có Tarso, kilikía. Edu dodó dekámɛe i ŋcó. Démɔnŋ nǝ́ máxonu nǝ́ dukɔan». 40 Kǝ sɔ́jagán dɔ mɔ́n nɛàn, Pɔlu jǝtǝ dǝ kpokan ji í kɔalɔ nǝ́ dukɔan, kǝ ǝɖaɗó lǝ wó nu séé à, Pɔlu do hǝla gbǝ i nú nǝ́ wó bǝ:
1 "Nɔví, dádá mí ɖótó ənyɔn kə ŋká nu nə mi nə tiŋ to hrɔ̀n hrɔ̀n." 2 Kə habɔbɔà sə̀ bə Pɔ́lù lə dó Hébri gbə́a, wo viŋ xúí i nú bə́: 3 "Yúɖàtɔ ŋnyi, wo ji ún lə Tarsə lə Silisio, wo nyi ún lə ədúgán nà mə təbɔ Gamaliɛl. Wo kprà ùn lə mián dádáwo sə̀ sɛnŋú sɛnŋú à mə ún lə̀nə də́ Mawu ŋú sigbənə mián cáwo. 4 Ŋdu aya lə́ esə́ə na mə kə́kə́ í səŋú yí ə̀nú mə ún lə̀ ŋúcú kiɖə́ nyɔrúwo brà í cɔ́ wo də gákpámə. 5 Vɔsàtɔ ganganwóo kídə́ amə cícíwo lá təŋ ɖəkúnú bə́ ún xɔ və̀ma tó wo ji nə Dàmasko. Gbɔxó nə mà yíà ún ɖó lá brá hɛn va Yérusalɛm amə tə lə əmɔn nàn jiwo nə wàadɔn to nə wo. 6 Ǝvànə kə ŋú yíkɔ mɔji í təbɔ Damaskoà sigbə gàwuivə ənəàn əzò ɖəkà si cò əji míanŋ í krə́ húhràdóŋú. 7 Ún gɛ̀njɛ̀n ɖə anyígbàn mə í sə gbə̀ ɖə́ká nú ún bə: "Saul, Saul, nú kə́ íjɔ̀ ələ xá ŋú ənə?" 8 Ún ɖó ŋú bə: "Mɛ̀n ənyí axótɔ?" Í nú bə "ənyə Yésu Nazaret tɔ kə ə̀lə̀ xà í." 9 Amə kə lə gbɔnyə ɖɛàwo əzò sisi vɔà wo ŋkpɔ́ aməkə lə xónú ŋúà ò. 10 Ún biɔ sə bə: "Axótɔ́, nú kə í ə́ji bə màn wɔ?" Axótɔ nú ún bə: có nə nàn yí Damasko; ləŋnán wá áwɔà nə wo." 11 Nyə ŋunyàn ənukə sí zòa ò ún có kidə́ aməkə lə gbɔnyə dɛ̀awo jɛŋkɔ Damasko. 12 Ún vɛ dógó aməɖəka ləŋnán kə wo lə yɔ bə́ Anania aməke lənəbə nə asə́ji wɔwɔ kə Yúɖátɔ́wó ɖənə kunú nyɔngbiŋ nə. 13 Wo có i và gbɔnyə í nú bə́ nɔnví Saul kə ŋkúvi nə nàn kpɔnú. Í ŋú kpɔ́ɛ. 14 Í ì nú bə́: "Mian dádáwo Mawu cán wo bə́ nan dəsí yə́ rɔrɔn nú nə nan kpɔ́ amədodoà nə nán sə yə ŋtá əgbə kə có yə nú məán. 15 Ɖo əwo í ká nyí əkúnú ɖətɔ́ lə ənú kə əkpɔ í səà wó ŋú. 16 Ìfíà nú kə í ələ nɔntə kpɔ́? Có nə wá lə Mawu cinəwo nə wá wá kpɔ́ tɔ́ nuvɔɛn ji tó yə ŋkɔjí." 17 Kə ún gbɔ có Yérusalem í lə xódə́ lə ɖexoxo məàn, ún vá búdə dəkinyə. 18 Ŋu kpɔ́ɛ́ í nú bə́: "wɔ kábá nə ná có lə Yérusalem, dó wó ŋká rɔ́n tɔ kunú ɖə́də́ có ŋ'húnyə ò. 19 Ún nú bə́: "Axotɔ wo ŋtawó nyà bə́ ún xò ilə́ xɔsətɔ kə lə yúɖàtɔ́wó dəxóxɔmə wo tú. 20 Gàkəmə Etiɛnu tɔ́ kúnú dətɔ əhú gbàn ɖə ányigban məán, nyə cá ŋkpɔ́ yə tóxó, kəkə ì xɔ aməkəwuíwo wú lə wo sí." 21 Vɔà í nú ŋú bə: "yí i, ɖó màn dɔwo ɖada díŋdiŋ tóxó lə vódú sɛntɔwo gbɔ." 22 Ɖúkɔn gbédɛ í xónu kə í səŋú dó lənan. Vɔa wo ɖə àxá do í nú bə: "mí wú amənàn mɔntí lə anyigbanji, dó ŋú nyɔn bə nàn nɔn anyígbanji o." 23 Gákə mə wo lə dáxá í lə dà wo wúwó dankiŋ í fútúkɔ lə wɔà, 24 ahúgan gánŋ-gán də gbə wátɔ Pɔlú də́ hùnkpɔ mə nə wà lə xúé í lə bíɔɛ nyɔn sə, nə yə ŋtá nàn nyàn ənúkə dɔ i wo lə də áxà có ŋú ənəàn. 25 Kə wo brá Pɔlú də kámə dɛà, ələ nú nə áhúgan kə lənan ɖɛàwo bə: "ənyɔn bə wá ɖó vəvəsəsə nə romatɔ kə wo ŋcó kufíɔ nəan." 26 Ahúganwo sə ənyɔn nàn an, wo vɛ nú nə ahúgan gàngàn bə: "nú kə í ələ ji bə yəà wɔ? Ɖo amə láá Roma vi í nyi." 27 Ahúágan gangan va yi gbɔ í bíɔɛ sə bə́: "Romatɔ́ i ənyián?" Pɔlú ɖóŋú bə́: "ɛɛ." 28 Ahúágan gangan gbə biɔɛsə: "əhó gàngàn ɖəka í ún sɛŋu xrə́ ədúvinyínyíán." Vɔà Pɔlú nú nɛ bə́: " wo ji ún Roma ví í." 29 Kə aməawó bə́ yəwó áyiávɛ́ɛ bíyɔɛ enyɔn səa sə bə́ Pɔ́lù nyin Yúdatɔ́á wótrɔ́ əká ə̀ká sɔ́jawó məgan cá ənyɔan dó vɔ̀nvɔ́n nɛ́ɛ ənúkədɔ́á ə́ná bə́ wó brɛ́ɛ. 30 Lə́ yə ŋkəgbəà, ahúgan gángán jí bə́ yə ànyán nyɔn ɖódó có ənyɔn kə yudatɔ́wo cɔ́ ɖəŋúwó ŋú. Í ì có əkáwo lə Pɔ́lù ŋú, ì biɔ əfíɔ kidə́ dexotɔ́wó bə wá bɔ́ kprɔ́ Pɔ́lù vá səŋú dóŋdómə.
1 Pɔ́lù lé kpɔ́ àdàjù dǝ tɔ́wó í nú nǝwo bǝ́: «nɔvíwó ŋ nɔ Mawú ǝ́ŋkúvímǝ kídǝ́ jìjìnyɔ nyɔ̀ŋgbi kǝ́kǝ́ vá ná ǝ́gba. 2 Mawú ǝ́ háŋkɔnɔtɔ́ gánŋgán Ànánìà dɔ́ɔ̀dɔ amǝkǝ lǝ Pɔ́lù kpáxó ó bǝ́ ná xo ǝnugbɔ́ nǝ́ǝ. 3 Yí Pɔ́lù lǝ nú nɛ́ɛn bǝ́ «Mawú áxòtómǝ nǝ́ wocá ǝwokǝlǝ sigbe ǝ̀grì́ kǝ wóŋ. Si àkáló nǝ́ ǝnǝ́á ò, yì ǝkanrɛn dǝ́ kojódódó ǝ́zikpuia jí ɖɛ́ yí lǝ dókojó ŋ, vɔ̀à woŋtá ǝdàsǝ́ájí ɖɛ́ yí lǝ ná gbǝ̀ bǝ ó náxoŋǝà à ?» 4 Amǝkǝwó sɔgbǝ̀ ánúŋ bǝ́ «nǝnǝ́ yí ŋlǝ zu Mawu kojódótɔ́ ganŋgan ǝ́tatɔ́á nǝ» 5 Pɔ́lù nù nǝ́ wó bǝ́ «yǝŋ́nyá bǝ́ Mawu ǝ́kojódótɔ́ gánŋgán i&iényi ò. ǝnúkǝdɔ́a wóŋrán ǝnù dɛ́ bǝ́ «káxonuwó bada có tɔɔ́ dumǝ mǝgán wó ŋú ò». 6 Kǝ Pɔ́lù se ǝ́ ǝ̀tóxodó ná mǝtɔ́ káwó có sàdúkǝ̀ tɔ́wó domǝ vá kidǝ́ yúdàtɔ́wó á ǝ́xonu kidǝ́ ǝ̀gbǝ̀ sínsín bǝ́ «nɔviwó fàrísì vijiji yí ŋnyín.ǝnúkǝdɔ́á ŋlǝ ɖóòtó í lǝ mɔ́nkpɔ́kpɔ́ mǝ bǝ́ amǝkúkúwó á vá fɔ́n gbǝ̀dǝ̀káá yǝ́ yídɔ́ yí wólǝ́ŋ vá kójódóxó ilá. 7 Kǝ ìxonu jrɔ́á ǝnyɔhǝhǝ vá dó fàrísìtɔ́wó kídǝ́ sàdúkǝtɔ́wó domǝ yí bɔ̀bɔ̀á má dǝ́ toxó ámǝ̀vǝ̀. 8 ǝnúkǝdɔ́á sàdúkǝ̀ tɔwó núnɛ́ɛn bǝ́ amǝkúkúwó fɔ́nfɔ́n ŋlɛ ò, yí Mawú ǝŋǝdotɔ́ ó cá ŋ́lɛ ò yí gbɔ̀ngbɔ̀n kɔ̀xɔ̀ cá ŋ́lɛ ò. Vɔ̀à fàrítɔ́wó xɔ ǝnú inawó sééé jí sǝ. 9 Yí còcódǝ́ŋú gánŋgán dǝ́ká vá jɔ yí fàrísìtɔ́ ǝnùŋrɔtɔ́ gánŋgán wó cɔ́ ǝnyɔhǝhǝ dǝ́ká dɛ́ yí lǝ nú bǝ́: «mí ŋkpɔ́ bàdà dàkín lǝ ŋúcu lá mǝ ò, mɛɛ́n átǝ́ŋú ánya ǝnyɔ na, tanyɔ́ dɛ́ ŋfia Mawu ǝŋǝdótɔ́ yí xonu nɛ́ɛn ? 10 Kǝ ǝnyɔhǝnhǝn gánŋgán ŋ́tá vá ɖóá, sɔ́jawó tatɔ́ lǝ vɔ́nvɔ́n bǝ́ wóŋká vá ján Pɔ́lù wríwrí có wó símǝ̀o. Yíìdɔ́ sɔ́jawó bǝ́ wóá vɛ́ɛ kprɔ Pɔ́lù và nǝ́ǝ. Lǝ́ ǝ́tóxoɖǝ́ námǝtɔ́wó domǝ bǝ́ wó ná kprɔɛ yí àhùàkpá sínyú á mǝ. 11 Ŋkǝkǝ kǝ kprɔɛ dóa yǝ zanmǝ á Àxótɔ́ vá nɔ̀tǝ dǝ́ gbɔ́ yí lǝ núnɛ́ɛn bǝ́ «ká vɔ́n ò, sigbǝ nǝ́ ǝwɛ yí ɖǝ ǝ̀kúnù ŋ. Lǝ Yèrúsàlɛ́mì nǝnǝ́ yí àágbǝ wɔɛ lǝ Rómà nǝ̀». 12 Kǝ ǝŋukǝ a yúdàtɔ́ wɔ dòdó bada lǝ wóɖǝ́kíwó mǝ, bǝ́ nǝ́ yǝwó domǝ ŋ́kà dunú àló ánu ǝnúdǝ́ò, yí wótanú dǝ́jí. 13 Amǝkǝwɔ dòdó bada láwóá wówú amǝ hòoka. 14 Yí wó vɛ&ɛ kpɔ́ ǝ̀haŋkɔ nɔtɔ́wó ǝ́mǝgán kídǝ́ hamǝ mǝgánwó, yí wó nú bǝ́ «mícɔ́ mían dǝ́kiwó ísǝ́ŋdǝ́ nudódó mǝ, (fipode) bǝ ́míŋkà du nú ò, nǝ́ míŋ wu Pɔ́lù ò». 15 Míáwó ǝ̀tóxodǝ́ nǝmǝtɔwó, mí lǝ núnǝ́ sɔ́jawó mǝgán bǝ́ ná kprɔ Pɔ́lù vá nǝ́mi ánɔnǝ́ wó sigbǝ mí kà biyɔɛ ǝnyɔa mǝ cítócító ǝnǝ̀. Gànamǝ dóá míán wó milǝ ǝ̀gbǝ̀sɔ̀sɔ̀ ɖɛ yí áwui lǝ mɔ́ájí gbɔ̀xó àvàdó mían gbɔ́. 16 Pɔ́lù nɔvíá nyɔ́ru ǝ́ví sǝ sǝ́brá kǝ wó wɔ dǝ́ Pɔ́lù ŋùán yí ìyí àhùàxɔ sinyú án mǝ yí vɛ́ɛ nú ǝnyɔ a wó sǝ́ǝ́ǝ́ nǝ Pɔ́lù. Bǝ́ nǝnǝ́yí àfɔkú dǝ́ká lǝ mɔnjí nɛ́ɛ nǝ̀. 17 Yí Pɔ́lù yɔ sɔ́jawó domǝtɔ́ dǝ́ká yí lǝ núnǝ́ǝ bǝ́ náá kprɔ dǝ̀vìá yi nǝ́ sɔ́jawó tatɔ́ gbɔ́ ǝnyɔ ɖǝ́ká lǝ dǝ̀vìasí nǝ́ amǝgán. 18 Yí sɔ́jaa kprɔ dǝ̀vìá sǝ́ŋyi nǝ́ sɔ́jawo tatɔ́ ínú nɛɛ bǝ́ «Pɔ́lù gàxɔ̀mǝnɔtɔ́ yí núŋ bǝ́ má kprɔ dǝ̀kɛ́jɛ́á vá nǝ́ mi bǝ́ ǝnyɔ dǝ́ká lǝsí nǝ́mi» 19 Sɔ́ja wó gán kǝnyí awàŋkɔnɔtɔ́ á lǝ́ dǝ̀kɛ́jɛ́ á lɔ yí kprɔ́ɛ yi wàwráxó írɛ́ɛ lǝ biɛ́sǝ «ǝnyɔ kǝǝ́ ǝjí bǝ́ yǝá núŋǝ ?» 20 Dǝ̀kɛ́jɛ á xɔgbǝ̀ bǝ́: «Yúdàtɔ́wó wɔdǝ̀ká yí kàvá bíɔ́wó bǝ́ nà gbǝ Pɔ́lù dɛ nǝ́ wóá kprɔɛ vá nǝ́ mí ǝ̀cɔ nǝ́ wóá kprɔɛ vá kojódótɔ́wó ŋkɔ.Wó kàwɔɛ sigbǝ nǝ́ amǝ kǝjí bǝ́ yǝwó ányá ǝnyɔɖoɖo á ǝnǝ́. 21 Vɔ́á ká vɔn nǝ́wóá kprɔyi ò amǝ kǝ nɔ̀tǝ ɖɛ́ ílǝ kpɔ́mɔ́ bǝ́ yǝwó á wuia wó wú amǝ hoóka, bǝ́ wódó féca dɛ́nɛ. Yí wó hǝn ǝnudódó vá wó dǝ́kiwó jí ɖɛ́ bǝ yǝwó sɔgbǝ ɖɛ bǝ́yǝwó ŋkà dunú ò, àló nù ci ò, nǝ́ yǝwó ŋ́wu Pɔ́lù ò. Ífía kǝ ŋlǝ xonuwóá wó wó sɔgbǝ̀ dɛ yí lǝ kpɔ́ɔmɔ́n nǝ́ tɔɔ́gbǝnáná. 22 Yí sɔ́jawó ŋkɔnɔtɔ́ gánŋgán gbǝ́ ɖǝ̀kɛ́jɛ́ á ɖɛ́, bǝ́náyi íìdǝ ǝ̀sǝ́ nɛ́ɛ bǝ́ ŋ́ká nú nyɔnă nǝ́ á mǝ dǝ́kɛ́n bǝ́ ǝ́vá nú ŋ ò. 23 Ísǝ́yijíá ǝ́yɔ́ sɔ́ja ámǝ̀vǝ̀ ínú nǝ́wó bǝ́: «wónájí sɔ́ja kàtɔ́n kǝ sɔgbǝ̀ dɛ̀ɛ̀wóá nǝwóá yi Sǝzaríà, yí ǝ̀sɔ́ aótɔ́ ̀́kakítakpo cíiwó, kídǝ́ eŋudatɔwó kàtɔn, mián có lǝ ŋkǝkǝa á gàxoxo ǝ̀tɔn antɔ́ mǝ̀» 24 Ǝ́dɔ́ bǝ́ wó ná jí ǝran kǝ wóá sǝ́ŋkíkǝ́ náàtǝ́ŋvɛ́ɛ dó Anyígbán jí kpɔtɔ́ Felísì gbɔ nyɔ̀ŋgbi. 25 Éwrán nú bǝ́: 26 Clódì Lìídìà yí lǝ cí bùbùmǝ̀tɔ́ Felísì, anyígbán jí kpɔ́tɔ́. 27 Ŋúcu la yudàtɔ́wó lée yí jí bǝ́ yǝ́wóá wui yǝ́yídɔ́í ŋdɔ́ tiín sɔ́jawó bǝ́ ná xɔɛ dǝ́ágbǝ̀ ǝnúkǝdɔ́á ŋsǝ bǝ́ Rómàtɔ́wó yí ìnyi. 28 Ŋjíbǝ́ mányá ǝnúkǝdɔ́ yí wó có dǝ́ŋú á. Yí ŋkprɔɛ yi wó kojodótɔ́wó ŋkɔ. 29 Ŋsǝ bǝ́ wó nyɔa vá lǝ kudǝ́ yúdàtɔ́wó ǝ́sǝ́á ídɔ́yí wólǝ cɔ́ ǝnyɔ dǝŋ́ú bǝ́ ǝnyɔdǝ́ ŋgbǝ lǝ yǝwósí ísǝ́ŋ́wú bǝ́ ǝ́jǝ nǝ́ ǝ̀kú àló wóá túi ɖǝ́ gàkpámǝ. 30 Yí ŋgbǝ sǝ bǝ́ amǝɖǝ́káwó wɔ ɖòɖó daba ɖǝ́ŋú dɛ́ yéyídɔ́yi ń sǝ́ŋ́ dídá wo kábá ŋlǝ dǝmɔ́n nǝ́ amǝkǝ cɔ́ nyɔ dǝ́ŋú á wó bǝ́, ówó ná vá cɔ́nyɔ dǝ́ŋú lǝ tɔɔ́ ŋkúví mǝ. Éyi zan» 31 Yí sójawó dóòtó yǝ́ sǝ́ dǝ́dǝ́ á. Yí wó kprɔ Pɔ́lù lǝ̀zan domɛ yí sǝ́ŋyí nǝ́ Àntìpàtrì. 32 Lǝ ŋkǝkǝ kǝ kprɔɛɖóá sɔ́jawó domǝ àkpá gánŋgán án gbǝ́ ǝ̀sɔkutɔ́wó dɛ́ bǝ́ wó ná kprɔɛ yi, yí wóŋtáwó trɔ́ yi gàkpá gánŋgán sinŋú á mǝ 33 Kǝ ǝ̀sɔkutɔ́wó vɛ́ɛdó Kàzáriǝ́á wó vɛ́ɛ cɔ́ wóma ísǝŋ ná Anyigbán jí kpɔtɔ́ yí wó cɔ́ Pɔ́lù cá dǝ́ àsímǝ nǝɛ́ɛn. 34 Kǝ anyígbánji kpɔ́tɔ́ hrǝnwóma jrɔ́á ǝbíyɔ́ bǝ́ ǝnúto kǝǝ́ mǝ yí Pɔ́lù có mà, kǝ ìsǝ bǝ́ Sìlísìtɔ́ yíá 35 ǝ́núbǝ́ maásǝ tɔnyɔ a mǝ nyɔ́ŋ́gbi ísǝ́kpǝ́ amǝkǝ cɔ́ ǝnyɔdǝ́ǝŋ́úwoa mó tɔ cá ŋ ú, gbɔ̀xónǝ́ wóá vá dó lǝ lá». Yíì dɔ̀wó bǝ́ wóná kprɔɛ yí Hèródì yǝ́ fiɔsá mǝ.
1 Le ŋkeke átɔ̃a gbeà, Anania, Etanɔ̀tɔ́a kiɖe amǝgā ɖékáwó kiɖé enyɔ̄nuɖetɔ́ tertulo wóvá lénà. Wóvá cɔ́nyɔ̄ de paolo ŋú le edukprɔtɔagbɔ. 2 Ke paolo và jete de edukprɔtɔ́a ye ŋkɔā, tertulo tɔ́ɛ̀ sɛri-sɛri nǝ eƒiɔà be: << Eƒiɔ, ewo ídɔ́ i ƒàƒá le áxó nǝ mí, ì tɔ̀ɔ́ ŋunukpɔ́jekɔ hɛn enunyɔɛn sugbɔ va nǝ mia dukɔ̄a. 3 Enú ɖesiaɖe ke ewɔnɔ̄a je nǝ mianu, wo ile dɔ ji Felisi. 4 Ne nye ŋka hɛn de ŋbeoa , unjibe na ɖotóŋ nyɔŋgbī. 5 Mikpɔ́ ŋucù ila be enyin etodáhɛnnamǝtɔ́ ke ná be yuɖatɔwo ŋgbele setónú́ o. Ye i kpacɛ nǝ Nazaretitɔ́wó kɔmámaá. 6 Ejícá be yaɖu kɔ nǝ ɖexoxɔo í mí lée. 7 I áhúá ƒiɔ lisia va i va xɔ Pɔlu le miasi kiɖe ŋusɛn i kprɔɛ yi. 8 Ne wo ŋtá ekanyɔ̄ɛn seà, àànyá enuke iwɔ í milecɔnyɔ̄ de ŋūa. 9 Yuɖatɔ́wó séé xɔ nyɔ̄a i be Pɔ̄lu wɔ enuŋnawo nyawo i. 10 Vɔa ke eƒiɔà nà gbe Pɔ́lu be naxonuà, Pɔ̄lu ɖuŋú be : << ŋsebe có exo nǝnǝɖe kea, ewo inyi kojoɖotɔ nǝ dukɔ̄ ila, i inyi jijɔŋ be ma ɖegɔmǝ nǝwo nyeŋta. 11 Eteŋú kasé, ŋkeke wiveake unva Yerusalem be masubɔ ke. 12 Ke wóvá kpɔ̄ŋ le ɖexoxɔamǝa, nye kiɖe amǝɖe mi ŋle wɔ ajreo, nye ŋbɔ amǝwo de aƒiɖe, i dānɛn etɔ nǝ wo o, le dua mǝ ca o. 13 Enyɔ̄ ke wole cɔ de eŋunyeawo a, wo ŋkateŋu ɖe kūnū o. 14 Unrɔ̄ be ŋsubɔ tiŋ tɔgbiwo máàwú to emɔ̄ ke wo ŋtawo le yɔ̄ be mámá iƒiaa, unwɔnɔn de ese ɖeside ke mawunyɔnuɖɛtɔwo ŋrɔn ɖɛáwó jí. 15 Unkáde Mawují sigbenǝ amǝlawó le kpɔ̀mɔ́ŋ enǝ, amǝkúkúwó ƒɔnƒɔn, amǝvɔɛnwo ca, amǝnyɔɛnwo ca. 16 Ye idɔ i unɖɔnǝŋu be máwɔ enuwo de ɖoɖonu le mááwu kiɖe agbetɔwo ŋkuvimǝ 17 Le exo sugbɔwó ŋgbea, untrɔva be ma kpe de tiŋ dukɔn ŋu kiɖe enuwo kiɖe eho ca. 18 Ke unwɔnǝa, yudatɔ ɖekawo co Asia í kpɔŋ le ɖexoxɔamǝ le ŋtikɔ̄kɔ̄ ye kɔ̀nú wɔxó, unyi amǝhabɔbɔ wo mǝ aló kiɖe àxádódo aló aƒibulɔmǝ ɖei o. 19 Eƒia enuke ji amǝlawo tu dó i le cɔnyɔ de eŋunye awoa, woaɖee diisá. 20 Alo enú manyɔn ke wókpɔ́ le eŋunye ke ŋva wanui. 21 Ehun enyɔn ɖeka pɛɛ ke ŋnu dáàxà le wo mǝ ye inyi be : << cagbe kukuawo ƒɔnƒɔn de tea ye idɔ i milé có de eŋunye >>. 22 Felisi se enyɔa gɔmǝ nyɔŋgbi. I doté yuɖaviwo ɖɛ. I nú nǝ wo be << Nǝ axuaƒiɔ lisia gbɔ có Yerusalem vaà, ma ɖo kojoa>>. 23 I degbe ne abraƒo ɖeka be na lebe nǝ Pɔlú nǝ amǝ ɖekin ŋka gogoeo. 24 Le ŋkeke ɖoó ŋgbeá, Felisi trɔ́ vá kiɖe asia Drusila, yuda nyɔrun, i yɔ́ Pɔ́lu i ɖótoe kiɖe xɔse le Yésu mǝ. 25 Ke ye kiɖe Pɔ́lu le xɔnu cɔ kojoɖoɖo , jigbɔnɖɛ ŋua, vɔvɔn ji Felisi i í nu be: << Yi gbɔxó!. Ne emɔ́nukpɔkpɔ sun asinye yaɖemǝdo nàá trɔ yɔ wo. 26 Zeɖeka, élékpo emɔn nǝ Pɔ́lu be nana eho yé: ye idɔ i iyɔ nɛn i na le ka aseŋu kiɖe. 27 Ke exo amǝvǝ vayia, Porcius Fistus trɔ́ zu eƒiɔ de Felisi ye tohó. Vɔa, Felisi jibe yuɖatɔwó na rɔn ye, ta egbe Pɔ́lu de gakpa mǝ
1 Festus va ɖó ǝnútógán mǝ í ykǝkǝ ámǝ̀ntrɔn ye ŋgbǝ́à ǝcó lǝ césarée í va yí Yérusalem. 2 Vɔsatɔ́ ganygan kídǝ́ yúɖàtǝ́wó yɔ́ mǝganwó cǝ ǝnyɔn ɖǝ́ Pɔ́lù yú lǝ Feestus gbɔ ì lǝ tɛ́dɛ́jí. 3 Í ɖǝ̀ kùkù nǝ̀ Festus bǝ ná kprɔ́ Pɔ́lù va Yurusalem nǝ̀ yewá wui lǝ mɔ́njí . 4 Vɔ̀à Festus dóŋú bǝ́: Pɔ́lù lǝ gaxǝ́mǝ lǝ césarée i yǝ́ŋúta yǝ́ trɔ́ yíkɔ́ lǝ́ýnán. 5 Ì ilǝ nú bǝ́ : "nǝ́ í ìnyi ǝ́nǝán; amǝ kǝ lá tǝŋ́ vá ná vá kidǝ́ yǝ́wó. Í nǝ yúɖǝ́ lǝ amǝ nán mǝ í y nyɔnán woa cɔ́ ǝnyɔn dǝ́ yú" 6 Lǝ́ýnán yǝ́ ŋ́gbǝ́a kǝ́ í í wɔ́ ŋkǝ́kǝ́ amǝnyí aló amǝwó aló gbǝ́sǝŋ́kpǝ́á; ǝ́yi césarée kǝ́ ŋ́kǝ́á; ǝ́kanrɛ́n dǝ́ kojó ɖóxó í biɔ́ bǝ́ wóá kprɔ́ Pɔ́lù va nǝ yǝ́. 7 Kǝ í voá; yúɖàtɔ́wó kǝ̀ lǝ Yerusalem wò và gbɔ̀ ì cɔ̀ ǝnyɔn cɔ́ dǝ́ amǝ ŋú sugbǝ̀sùgbɔ̀wò kǝ́ wó ŋ́ká tǝŋ́ ɖǝ́ dísá tútútú ó. 8 Pɔlu lǝ xrɔ́n ɖǝ́kia í nú bǝ nyɛn ŋú wɔ ǝnú bádá ɖǝ́kin ɖǝ́ Yúɖàtɔ́wó ŋúkɔ́ ŋú o; aló dumǝviwó ŋú aló cesar yú ó. 9 Vɔa Festus ǝ ji nǝ àxɔ̀ Yúɖátɔ́wó kúkúɖǝ́ɖǝ́ í ɖóŋ́ nǝ́ Pɔ́lù bǝ́: " ǝ́ji bǝ yǝ́á va yerusalem nǝ nyɛn ŋ́ta má Yerisalem nǝ nyɛn ŋ́tá má ɖó kojó nǝ ẃó có ǝ́ýnanwo ŋú?" 10 Pɔ́lù vú bǝ́: " Ŋú yɔ́ césar yǝ́ kojóɖóxó, fi wó ɖó lá ɖó kojó ŋú lǝá. Nyen yú wɔ ǝnú bàda ɖǝ́kin nǝ́ Yúɖatɔ̀wó ò; sigbǝ wo ŋta d́nyin nyɔngbi ǝnǝ. 11 Gankǝ́, nǝ́ ŋwɔ y ɖǝ́ kǝ wú nyǝnán; i ŋwɔ ŋɖǝ́ kǝ jǝ́ nǝ ǝ́kúa; nyɛn ŋú gbǝ́ bǝ́ nyɛn ƴká kú ó. Vɔa nɔ́ wò nyɔnuwò ŋlǝ tohóa amǝɖǝ́ yú ɖólá cǝ́ nǝ wó nyɔnuwó ŋlɔ tohoa; amǝɖǝ́ yú ɖólá cǝ́ nǝ wó ó ŋúlǝ ƴɔ césar. 12 Í festus wɔ bɔ́bɔ kidǝ̀ yǝ̀ hácoco i ɖóý bǝ́; " ǝ́xónú nǝ césar; áyì césar gbɔ̀". 13 Lǝ́ ykǝ́kǝ́ɖǝ́wó ŋgbǝ́á; ǝ́fóɔ́ Agrippa kidǝ béreniee wó vá césarée nǝ wóá va jí Festus Kpɔ́. 14 Kǝ wó wɔ ŋkǝ́kǝ́; Súgbɔwó jrɔ́á, Festus cɔ́ Pɔlu ŋǝ nyɔn dǝ̀ ŋkúvimǝ nǝ́ fiɔ́. Í nú bǝ́: "Fé́lix Dàci amǝɖǝ́ká dǝ́ lǝ́lá sigbǝ gaxɔmǝ nɔntɔ́ ǝnǝ́. 15 Kǝ́ ŋúlǝ Yérusalemán; vɔsa ganýgántǝ́wó kidǝ́ Yúɖàtǝ́wó mǝ ciciwó cǝ́ ǝnyǝn dǝ́ amǝlá yú lǝ ǝ́gbɔ́ nyɛɛ í wó biɔ́ lǝ́ wóá ɗó kojó kúkú nɛn. 16 ǝ́núkǝ́ ŋ ɖóŋ́ nǝ wó bǝ́ ŋú nyi Romantɔ́wó ɖóɖó bǝ́ wóá cɔ́ amǝ nán tó kúkú. Kǝ́ ŋ wó cɔ́ ǝnyɔn dó ɖó lá ɖó mɔ̀nú kpǝ̀kpǝ́ kǝ́ àsǝŋ́ dógó ǝ́nyɔn cɔ́ dǝ́ amǝ ŋútǝ́wo í àwɔ́ ɖóɖó nǝ amǝta hɔnhrɔn ɖíɖá ǝnyǝn cɔ̀ ɖǝ̀ amǝ ŋúntówó. 17 ə́nú í nán í ɖɔ́ nǝ́ wó và lǝlá ɖǝ́ǝdúa mán ɖǝ́ mɔn bǝ wóá cɔ́ amǝán vo. 18 Gàkǝ̀mǝ ǝ́nyɔncɔ́ dǝ́ amǝ yú tɔ́wó vá do ɖɛá í lǝ cǝ ǝ́nyɔn dǝ́ yúánɔ; ŋ kpɔ́ bǝ́ ǝnyɔn kǝ́ wó cǝ́ dǝ́ ŋúwó ɖǝ́jin ŋ́lǝ yǝ́ toxó ó. 19 sǝ́ŋ́yí àkpá bú mǝán, wó ɖó ǝnyɔn dɔndɔn ɖǝká kídǝ́ dǝ́ wóŋ́táwó há sɛ̀n sɛ̀n ŋú kídǝ́ amǝɖǝ́ká kǝ́ nyí yésu í kúá keé Pɔ́lù lɔ nú yǝ́ nyǝn ílǝ nú lǝ́ ǝ́lǝ ágbǝ. 20 Ŋ cáká sigbǝ wóá nú ǝ́nyɔn ŋ nánwó mɔn, í ŋú bíɛ̀ sǝ́ bǝ ǝ́jí bǝ yǝ́á yí Yerusalem nǝ́ wóá vɛ ɖó kojó nɛn dǝ́ ǝ́ŋnánwó ŋù. 21 Vɔa gákǝmǝ Pɔ́lù bíɔ́ bǝ wóá lǝ́ǝɖɛá, gbɔ́xó nɛn ǝ́fíǝ́ ganŋ́gan yǝ́ nyɔn núnúán ŋù bíɔ́ bǝ́ wóá lǝ́ɖɛ kǝ́kǝ́ nǝ́ mán cɔ́ɛ ɖíɖá césar". 22 Agrippa nú nǝ Festus bǝ́: " ŋúcá ŋyi bǝ mán ɖótó amǝán. " festus ɖóŋ nɛn bǝ́ : " ǝ́cɔ́ áɖótóǝ́." 23 Kǝ́ǝŋ́kǝ́á, Agrippa kídǝ́ Bérénice wó va kídǝ́ ácɔ́ hú ganŋgan ɖǝ́ká; wó ɖó xǝ́amǝ kídǝ́ sǝjá ganŋganwó kídǝ́ ǝ́dú ganŋgan yǝ́ mǝ mǝ gánwó. Ílǝ Festus yǝ́ gbǝ́ ɖǝ́ɖǝ́mǝán, wó kprɔ́ Pɔ́lú va nǝ́ wó. 24 Festus ná bǝ́:"ǝ́fiɔ́ Agrippa kídǝ́ miáwó sée kǝ́ lǝlá kídǝ́ mi; mi kpɔ́ amǝ lá, yúɖátɔ́ sugbɔwó bá kpɔ́ŋ lǝ Yerusalem kídǝ́ lǝlá í lǝ dáàxá bǝ́ ŋú ɖó lá gbǝ nɔn àgbǝ ó. 252627 Vɔa ŋù nyán bǝ́ ŋù wɔ ŋɖǝkɛ́n kǝ jǝ́ nǝ́ ǝkù ó vɔ̀à kǝ́ í yǝ́ ǝ́fiɔ́ ganŋgana&n ŋù ɖóǝ́ bǝ́ mán cɔ́ɛ́ ɖiɖá. 26 Vɔ̀à nyɛn ŋwɔ ŋeɖǝ́ɖɛ̀ tútútú ilá ŋrɔ́ ɖiɖá ǝ́fíɔ́ ganngan ò. Ənù ŋ́ nán í ɖɔ́ í ŋcɔ́ɛ vá mian gbɔ́ í lǝ kitókitó mǝán ǝ́wó ǝ́fíɔ́ Agrippa, kǝ́ŋ́ gbǝ̀xó nǝ́ wóá yán ǝ́núkǝ́ wóá ŋrɔ́n dǝ́ ǝ́nyǝnan ŋù. Ənùkǝdɔá ǝ́lǝ́ wɔ́ ŋù bǝ́ ŋ̈ù nyǝn bǝ́ wóá cɔ́ amǝ ɖiɖá gàxɔ́mǝ kǝ́ wó nká tǝŋ́ nù ǝnùkǝ́ í wɔ́áwó ó. "
1 Agripa nú nə paulú bə̀: " woŋta xonú i hrɔn ɖə́kiwó yə ta." Í Paulú cɔ yə̀ bɔwó yi jí ì hrɔn ɖə́kia yə̀ ta: 2 "Ɛfiɔ Agripa, ədo jíjɔ ŋ bə̀ ma hrɔn ɖəkinyə̀n tà ɛgba có ənyɔn cɔdə́ amə ŋuàn wó ɛgba; 3 vévétɔ́à; ɛwó ì nyi yudatɔwo kasétɔ kidə́ wó kɔnuwɔtɔgán yə́ i nan bə́ ŋ lə́ biɔ có ɛgbɔwo bə́ nan sə́ tiŋ nyɔwó nyɔngbí. 4 Yudatɔwó nyan sigbə́ ŋnɔn agbə́ mɔn có tiŋ ɖə́kə̀jə̀ mən lə̀ yerusalem kidə́ tiŋ dúmə. 5 Wó dési ŋ có gɔmə jə́jə́ i wó ɖó là nyan bə́ ŋ nɔn agbə́à sigbə́ Pharisitɔ ɛnən, habɔbɔ kə́ də̀və̀və̀ mian mawú sənsən. 6 Wó ka ɖokójó ŋ lɔ́là ɖobə̀ ŋ lə̀ ji ɛŋgbə́ kə́ Mawú dó nən mian dádáwó. 7 Ɛŋ gbə́dódó kə̀ ɛdú wuivə̀awo lə̀ nɔntə́ kpɔ i lə́ sən Mawú və́və́də́ ŋkə́kə́ kidə́ ɛzan àn. Ɛfiɔ Agripa, ɛmɔn kpɔkpɔ ŋnan í dɔ í yudatɔwó cɔ̀ ɛnyɔn də́ ə̀ŋunyən. 8 Ɛnú kə̀yi dɔ i lə̀ mianmən aməndəkən ŋ kadejí bə̀ Mawú la tə̀ŋ fɔn amən kúkúwó óó? 9 Gaɖə́kamə nyenta ŋ búí bə́ ŋ ɖolà wɔnú sugbɔ kə là có də́ Yesu nazarethetɔ ŋú. 10 Ŋ wɔ nənən nú lə Yerusaləm ŋ xɔ ŋsen có vosatɔgan wo gbɔ i tú xɔsétɔwó də́ gamən. 11 Ŋ dɔntó nənwó sugbɔ lə́ ɛɖə́xohówo i zən wóji bə́ wóà nú busu nyɔn. Ŋ wɔ xomənfiən də wó sugbɔ, kə nan bə ŋti wó yomə lə̀ amənjro dúmən. 12 Kə vɔsatɔganwó ɖə mɔn i ŋ yikɔ Damas yé i ŋ wɔ ɛnunanwó; 13 Ɛfiɔ, sigbə nyidɔn gawuivə̀ mən ənən án kə ŋlə́ əmɔ̀an jià, ŋ kpə kənkrən ɖəkà có jiŋkori. í kɔ wú nyidɔn, í dazó xixradé nyən kidə́ amən kə́ kprɔŋdówó. 14 Kə́ mi jən də́ anyigban mən án, ŋ sə̀ ɛgbə́ ɖəkà í í lə̀ nu ŋ lə́ hebrigbə́ mən bə́: "Saulú! Saulú! nukəijɔ̀ i ə́lə́ ci tiŋ yomən? A sənŋu nən wó bə́ nan tú afɔ tɔ̀ni nú. 15 Í ŋ nú bə́: mən i ə́nyi axotɔ? Axotɔ ɖoŋu bə́: "ɛnyin í nyi Yesu kə́ ələ́ ci yomən nən. 16 Cagbə ɛnú hinantɔà có də́ afɔ amənvə́ ji i nan kpɔŋ; ŋɖe ɖə́kinyən disa nənwó bə́ ma ɖówó nan nyí tiŋ dɔlà. Anú ənú kə́ maɖə́ disà nənwó kidə́ ənú kə́ ə́nya có ɛŋúnyən xoxoàwó nən amənwó. 17 Í ma ɖə̀wó lə́ amən kə́ gbɔ ŋ dɔwó yikɔáwó kidə́ yudatɔwó kidə́ amən kəwó ŋnni yuɖatɔwó wó lɔmən, 18 nən nan ŋkuvinənwó i ɖə́wó lə́ zubrumən va konkrənmən kidə́ satana yə́ ŋusən mən va Mawu yə́ ŋusən mən, nən wa xɔ cɔ̀cɔ̀kə̀ cɔ́ Mawú gbɔ, nən wa kpɔ toxo lə́ amə kə́ xɔ əjinyən sə́awó mə. 19 Càgbə́ Ɛnu nà tɔà, ɛfiɔ Agripa nyən danən lə̀ Mawu yə́ séwoji óó. 20 Kələ́kələ́a ŋ yi Damasku, i yi Yerusalem í va yi Yoɖea nyigban bribóà ji kidə́ amə kəwó ŋ nyi yudatɔwó óó gbɔ ŋ yi i vɛ̀ xonu nənwó í nu mawu nyɔn nənwó nə watrɔ lə́ wo jiwó mən, nən wa wɔ ɛnu kə ɖəfian bə wo trɔjimə. 21 Ɛnu hinàn ídɔ yudatɔwó ləŋ lə́ Mawu xɔamən i ji bə́ yóà wúŋ. 22 Mawu kpədə ɛŋúnyə̀n kə̀kə̀ va nən ɛgbà, ənukə́ nan bə́ ŋgbə́ kpɔtɔ lə́ ə́tə́jí lə́ amə̀ngànwó kidə́ butɔwó mən mən i lə́ xonú có ɛnyɔnuɖə̀ə̀wo ŋú; 23 bə́ Kristo ɖolà kpéfú, í là nyi amə kə́lə́kə́lə́ kə́ là fɔn có amən kúkú mən i là và ɖə́gbəfán ɛnyondodoà nẹn yuɖatɔwó kidə̀ amə kə́ ŋ nyi yudatɔwóa óó." 24 Kə Paulú ɖə́nú bə́ ɖə̀kià nu ɛnɛn àn, Festo də́ axa bə́: "Paulú ələ́ kúcú; tɔ ŋunú nyanyan ələ́ kúcú; tɔ ŋunú nyanyan gángán lə dówó cúkú." 25 Vɔà Paulú ɖoŋ bé: "búbútɔ gan Festo nyə́ ŋlə́ kúcú óó, vɔà ŋlə́ dojí nú ɛnyɔn dédé kidə́ ɛnyɔn nyɔngbí wó. 26 Ɖoà, ɛnyɔn nanvó lə́ nyanyanmə̀ mən ɛfiɔ, yéi dɔ ŋ bé déé óo; ɖobé wó ŋ núí lə́ bə́bə́ mən óó. 27 Ɛfiɔ Agripa, ə kadə́ ɛnyɔn nuɖə́tɔwo jià? ŋ kadə́ji bə́ ə kadə́wojí." 28 Agripa nunən Paúlú bə́: "ífià ɖéé ɛji là wɔŋ ma trɔ Kristo tɔa?" 29 Paulú ɖoŋu bə́: "ifia aló gabumən i a nyian, tiŋ gbə̀ɖa nən Mawu i nyi bə ɛwó kidə́ amə kə́lə́ ɖo ɛ́tóŋwó miava zu sigbə́ ənyən ɛnən, vɔa ŋkà dəgá miawo ɖə̀ sigbə́ ɛnyan ɛnən oó. 30 Í ɛfiɔ, anyigbanji kpɔtɔ gan, Bernike kidə́ aməkə́ kanrinɖə̀à wó séé có jə́tə; 31 wó lə́ dó lə́ ɛxɔamə̀ ilə̀ nú nə wó ɖə́kiwo bə́: "ŋucú là ŋwɔ ɛnú ɖəkən kə jə́ nən gàmən yiyi óó." 32 Agripa nú nən Festo bə́: "nə ŋucú là ŋmə nú bə́ Roma yə́ fiɔgan ŋta í là có yə́ nyɔn án, wo mə gbə́ə́ ɖə̀ i à dó lə̀ gamən."
1 Kǝ wówɔ càncán bǝ̀ míáyi italia, wócɔ́ pɔ̀lú́ nǝ ̀ augusto ye sɔ̀jagán julius. 2 Miɖó Adramitio ye tɔjihún ɖeká tó Asia lagǝ̀ i jǝ áxúaji ɖǝdó Makedoniatɔ ɖeká kǝ wóyɔ̀nǝ̀ bǝ Aristaxo có tesalonika cá yi kiɖǝ mí.́ 3 Kǝ eŋu kǝá , mívà ɖi ɖǝ sidon, julius nyɔ xomǝ igbǝ pǝlù ɖɛ́ bǝ̀ máyi nǝ̀ nǝvíáwó ná ji enukǝ hián wó iseŋ kpɔ̀gbɔ̀. 4 Kǝ mí có́ lena í kǝ aya le xo dogo mí ɖóɖóá, mitó kipro ye xu kpóá tamǝ lagǝ̀ váyi. 5 Ke mi di fra cicile kidǝ̀ pan filie ye ciaà, míyi miyra le lucie. ́ 6 Léna, sɔ̀jagán alexandrie ye tǝjíhùn. deka ke yikɔ italia. y cɔ̀ mi dǝ̀ mǝ. 7 Mizɔn cia ji nǝ ŋkeke nǝnǝɖǝ̀ ɖɔ̀ɖɔ̀ɖɔ̀ kǝ̀kǝ̀ ívá tǝbɔ knido, aya ŋdǝmɔ̀n nǝ̀ mí nǝ̀ mi nǝ̀ míá yi ŋkɔ o, ta mi tó kreta ye xukpóá ye kpákǝxó́ aya ŋxonǝ le oa i vá do dǝ̀ salmon kpánu mǝ. 8 Mi ɖɔŋu ízɔn ciaji tó agéaŋù kǝkǝ íváɖó fair havens lǝ tǝbɔ lasé. 9 Mínɔ ciajoí kǝ́kǝ̀ i gámǝ̀ vayi yudatɔ̀wó didilamǝŋu zan cá vayi vɔ̀n vɔ̀n vá lǝ jíamǝ lǝ axuají. 10 Pɔ̀lù lǝ nú nǝ̀ wó bǝ̀: míantɔ̀ wó ́ ǝnú sùgbɔ ka dan hǝn lǝ míá mɔnzɔnzɔn ílá mǝ ŋnyi agbànwó alo ǝ̀huan mǝ núwó ɖeɖei o, amǝɖoó gbǝ lá tǝ́ŋ ci mǝ . 11 Vɔ̀à amǝ lǝ kuhuan kiɖǝ̀ ehuntɔ́ á wó nyɔ nyɔ̀n sɔ̀ jagán ye ŋkɔ wi Pɔ̀lù ye nyɔan . 12 Tɔjí huáwó gbanɖǝxóá ŋuyɔ kǝkǝ wá tǝŋ nɔn lǝ̀na le vúvɔ̀gamǝ ó ta ɖóá, amǝ sugbɔ nɔn dǝ̀ji bǝ̀ míádí ɖǝdó taŋnyɔ̀ò mía tǝ̀ŋ ɖò phoenix i ci lena lǝ vùvɔ gamǝ. 13 Phoenix lǝ nyi kreta ye tɔjihun gbanɖǝxò ɖeka, le nyindɔndoxó. Kǝ aya fáfá ɖeká xocó à fodǝ vá á, amawó bubǝ̀ yoó didia kà jǝji. i wo ɖǝ ega kponkpǝan dǝ ehuan mǝ i, zɔn kreta ye gǝ̀a ŋù. 14 Kǝkǝ à lǝ zan, aya senŋú ɖǝkà xo có axukpoá ye fɔdǝ và. 15 Kǝ aya lǝ̀ dɔn tɔjihúán kǝkǝ igro à migbɔjin ikprɔɛ dó. 16 Mi ɖɔŋu izɔn kauda xukpóá ŋú i à krovíá ŋcí ci mǝ o. 17 Wócɔ́ à krovia do eji ídǝkɛ dǝ enúŋú ke wó le si bǝ̀ miŋ̀kà va ci syrthe ye có wɛ́jí óà wóvrun avɔàn dǝ éji i kpɔ aya xoxoa dò. 18 Ayaxoxoa senŋú í ́dáya nǝ̀ mí kǝ̀kǝ̀ ke éŋukǝa, amǝkǝ lǝ tɔjihúan msawó tɔ̀ à gbànwò fɔfɔ dǝ̀cimǝ. 19 Ye nyicɔa mǝá wó fɔnú kǝ lǝ huán mǝ awò see cɔ̀nŋgbin dǝ̀ cia mǝ. 20 Kǝ̀ aya cúá lǝ xo í mí ŋgbǝ kpɔ̀ nyidɔn kidǝ̀ wretíwíwó o kǝkǝ i ázan jǝ̀à ǝmɔ̀nkpɔ̀kpɔ̀ bù dǝ mì bǝ̀ mì ŋkàà gbǝ gán o. 21 Kǝ wó gbǝ ɖú kpɔ̀ idŋdià, Pɔ̀lú có í ́ lǝ nú nǝ̀ wò bǝ̀: tinyǝwò, ŋnyibǝ̀ mìmɛ sǝ tinŋ nyɔ i mi ci kreta, á nyi bǝ enú ́ vǝ̀vǝ̀ ŋnáwó mi i míà nú́wò see lá bú o. 22 Ífia mádó ŋúsǝn mí bǝ̀ tɔjíhuán lá tǝŋ cí cia mǝ vɔ̀ à, amǝɖǝ̀ yé gbǝ ŋná ci mǝ o. 23 Ǝ zàn là nǝ àn Mawu ye ŋǝdòtɔ̀ , kǝ mǝ ŋlǝ i ŋ lǝ sǝn ca. 24 Lǝ núbǝ :< ŋ́ká vɔ̀nvɔ̀n o kpɔ̀ wò ka kprɔ wó yi césar gbɔ, Mawu lǝ yéé nù nyɛn wɔ̀wɔ̀ wò mǝ án cɔ̀ ǝnù ɖǝ̀siaɖǝ nǝ wo. 25 Càgbǝ̀ ŋna tɔ áá́, nɔ̀nví nye wó nì dóji, ɖo ŋɖó xɔsǝ dǝ̀ tiŋ Mawu jí, í í ŋ nyán bǝ̀ nǝ nǝ̀ nú wò á jɔ̀ dǝ̀ jí nyǝ sigbǝ Mawu núi ŋ nǝ. 26 Vɔ a nǝ mi yi kɔ kǝ̀kǝ̀ áá mi an vɛ cí ahúkpó ɖǝ̀kà ji.>> 27 Ŋ kǝ̀kǝ̀ wúinǝatɔ̀mǝ án áhúà Andriatique ǝci à lǝ̀ hɔ̀n badabada, lǝ zan gán dó mǝ, í tɔjíhun lǝ kpɔ̀ bǝ yé wò lǝ tǝbŋ ago. 28 Wó cɔ̀ jìjǝ̀nu í sǝŋ kpɔ tɔ̀ a yé yiyimǝ í wó kpɔ̀ mɛntru wui, kǝ wò gbǝ̀ zɔn yi ŋkɔ huɛ ɛɖǝ̀ká á wó gbǝ cɔ̀ jijǝ̀ nù án dǝ ci mǝ i lǝ kpɔ̀ mɛ́ntru amǝ wui atɔ̀n. 29 Wɔ̀ lǝ vɔ̀nvɔ̀n bǝ̀ yé wó ŋká ku tɔ jí hun an séŋ́ lɔ̀ kpǝ o, í wó cɔ̀ gavi ámǝ̀nǝ í seŋ ɖi dǝ tɔ a mǝ í sa ka wò dǝ í sǝŋ sa dǝ tɔ̀jìhún án; í wó nǝ̀ lǝ̀ ŋ̀ nan kǝ̀kǝ̀ un kǝ̀ ì wò lǝ̀ ɖǝ̀xòm dɛ. 30 Tɔ jihùn kutɔ̀ a wó lǝ jí tóxó nǝ wó á nɔntǝ́ lǝ tɔ a jí́ kidǝ susú bǝ́ wò á gbǝ̀ ǝhunán dǝ lǝ ŋ̀ nan, í wó lǝ̀ ɖó ayée bǝ yée yoó ka vɛ ɖi cótí wó dǝ ŋkɔ̀ nǝ yé wò à cɔ̀ hun i sǝ̀ŋ cíká dǝ́ lǝ̀ ŋ̀nan. 31 Vɔ̀ à Pɔ̀lù lǝ nù nǝ̀ àhùàgan kidǝ sɔ̀ ja wò bǝ̀:< amǝ ŋnan wó ́ ŋlǝ hun án mǝ án, wó ŋka xɔ mi dá gbǝ̀ o>> 32 Kǝ i nu nǝ an, sɔ̀ja wò coka wò ì ǝhun an tɔ̀ zɔnzɔn. 33 Ǝŋun kǝ gbɔ̀ nɔn fùùn, í Pɔ̀lú yɔ wó bǝ wó á vá xɔ̀ ǝnù dudu.<< ì nu nǝ wó bǝ̀ 34 :Ǝgba í lǝ nyín ŋkǝ̀kǝ̀ wuinǝantɔ sɔ̀n ùn kǝ mi lǝ̀̀ nɔntǝ̀ kpɔ̀ xíxǝ̀á ǝnú mandú mandú. To kúkú ɖǝ̀ɖǝ̀ mǝ án, mi xɔ ǝnù nǝ̀ mi an du; cagbǝ ǝnu dudi í nyin agbǝ; í ǝ̀dà ǝkú ɖǝ̀kà ŋ̀kaá nyɔn lǝ tá nǝ̀ mi o>> 35 Kǝ̀ ì nu ǝnyɔ lá ́ wo vɛ áá, ǝ̀cɔ̀ kpɔnɔn í yra lǝ Mawu yémǝnuvǝvǝmǝ lǝ wo ŋkɔ ; i mɛn nǝ̀ wó í wó tɔ́ɛ̀ dudu. 36 Í wó xɔ ǝnu dudu a kidǝ áyǝ títɛ . 37 Ǝ̀di amǝ amǝnǝ le kadrǝ̀ mǝ ì lǝ tɔjì hun an mǝí va ìì kɔ. 38 Kǝ wó kpɔ̀ ǝ̀nu ì lǝ dú á, ǝnan í tɔjihún án ŋ́gbǝ̀ kpǝn o, cagbǝ wó lɔ̀ yòvò wɔ kǝ lǝ̀̀, hun an mǝ wó kɔ dǝ̀ ahúmǝ. 39 Kǝ ǝŋkǝ̀ á wo ŋgbǝ̀ lǝ̀ kpɔ anyingbán jǝ̀sio vɔ a wò lǝ kpɔ̀ gbájàji ɖǝkà kidǝ ahú tó í wó lǝ biɔ̀ wò ɖǝ̀kió sǝ bǝ yǝ wò á tǝŋ̀ ku hun tó l ŋ̀nàn an. 40 Í wó tú k aa wó í ɖǝ ǝ nú kǝ nàn í tɔ̀jìhún án nɔ̀ntǝ lǝ axù á ji í trɔ̀ dò àvɔ̀n kǝ̀ nàn nǝ ì tɔjíhún án zɔnnǝ í wó tùta agǝ tò. 41 Vɔa , kǝ wó yikɔ̀ agǝ̀ á tó áá axua yé kancé amǝvǝ va dó go wó ì zán hun án dǝ akpàɖǝ̀kà̀ . Ǝhun an yé zanzán dǝ̀ akpàɖǝ̀kà nán bǝ̀ ǝ hùn àn cì lǝ ŋ̀nàn. axú á yé dán wɔ̀wɔ̀ nan bǝ tɔjihùnn àn tɔ̀ gbàngbàn cò ŋgbǝ̀. 42 Sɔ̀ja wò susù ì nyin bǝ̀ yé wò à wu gamǝnɔntɔ à wò sée lǝ hun àn mǝ cagbǝ nǝ̀ amǝɖǝ̀ ŋ̀kà xùtɔ̀ í sí o. 43 À hùàgan, cagbǝ̀ nǝ a tǝ̀ŋ xɔ Pɔ̀lù dagbǝ à̀a ǝ̀gbǝ̀ nǝ̀ yé sɔ̀ja wò bǝ̀ wò kà wu wò o wò á gbǝ̀ àmǝ̀ sí à mǝ̀ ɖɛ̀ nǝ wò à xùtɔ̀ dò. 44 Sǝ̀ ŋ̀yi jì à, amǝkǝ wò ŋ̀ nyàn tɔ̀ xùxù awò cɔ̀ atìkpakpa kǝ wò krǝ̀n dǝ ci a jì à wò ì zɔn jì kǝ̀kǝ̀ ì và agǝ̀tò.
1 Mìvá do dé àxùkpóà ji (àbràkpá) keŋ gbɔ̀xí í vá nyá bé wóyɔ́nǝ léenà be malta 2 Leléna towo nyɔ̄ adé dé miáŋú. Ke écí́ leja, i vuʋɔ̀ lewɔ̀ata, wó bɔ̀zò nǝmí be miáxú.Wóxɔmí i kpede miaŋú. 3 Ké Petro cɔ́ ánáke ɖéká de ézoamǝa, édà ɖeka do le anakea mǝ i tro de alɔmǝ cà̀obe zozoatɔ̀, 4 Ke ameawó kpɔ edā kpótó ŋnà trɔ́dé yé gbǝtínuā, wó́le nú nǝ nadekiwó be:Amǝwutɔ́ i amǝlá́ la nyí kòkòkò̀,éteŋú do á́brákpá cóaxùamǝ, gaŋke kò́jo dodo ɖótɔ́a ŋji be, ná yi àgbeà ji o. 5 Gaŋke, ehùhù àlɔ̀ ,i edā gejɛn dé ezòámǝ, i enudé ŋwɛ̀ o. 6 Amǝàwó le kpɔ́ emɔ̄ be akɛn ɖù i àgejɛn íkú zédéká.Ke wó le kpɔ́mɔ̄ kéké ivā le ɖiŋdià, enúdé ŋle wɔ̀ Petro oa, wótrɔ́ susu itɔ́ núní be, Mawu ɖáwó i ànyi. 7 Ămǝgãxócici ɖékà le àxukpóà ji yé ŋkɔ̀ inyi pudio, yéxó tebɔ̀̀ léná, éxɔ̀ mí nyɔŋgbi i mi zɛn gbɔ́ nǝ ŋkeke amǝtɔ̌. 8 Evámǝ be publio ye mǝgā le mrɛnxó dɛ, ɖobe àsra lée,(huevɔ́)lée), ilé de àdɔ̄mǝ ca, Pɔlu yi gbɔ̀, i xoɖe, i dàsí de ji i yɔdɔɛ. 9 Le enùjɔjɔ ila yi ŋgbea, dɔ̌nɔ̌ ke le áxúkpɔ́a ji awo see tɔ́ Pɔlu gbɔ vává, i ida edɔ̀ nǝ wó. 10 Klodé bùbù miáŋu, ināmi énú sugbɔwó, i ke miɖó tɔjihû ika cóà, wócɔ́ enù ɖe siaɖe ke miá téŋú́ va hiã̃ de ehũ̃amǝ né mi. 11 Le wreti amǝtɔ̃ yé ŋgbeá, miɖó́ éhũ ɖeká keŋù wó́ŋrɔ̃ dó́ be: Zeus viwo. Tɔjihũa có Aleksandria wá́ ci axúkpó́á ji le vùvɔ̀ gamǝa. 12 Ke mivá́ ɖó Sirakusaa, mínɔ̄ lénà nǝ ŋkeke àmǝtɔ̄. 13 Ke micó lénà, míváɖó Regio, ye ŋkegbeamǝà, aya ɖéká xo có àfɔde, le ŋkeke eveatɔ́ jia, mi vaɖo Puteoli. 14 Míkpɔ́ nɔ̄ví ɖékáwó lenà, i wó ɖe kuku nǝmibé mia nɔ̄ yewó gbɔ, ixɔ ŋkeke adré. Ke mìcóà, mi tùtà, Roma. 15 Ke, nɔ̄vi ke le Romawo se, be migbɔnɔ̄a, wóva dógomí le kéké Apio fi mǝ kiɖe amǝjró zɛnxó amǝtɔ̄awo mǝ bȩ yewo àkpɔ́ mí. Ke Pɔlu kpɔ́ nɔ̄viawoa, ede akpé nǝ Mawu, i ido ŋusɛ̄n. 16 Ke míɖó Romà wò ɖǝmɔ̀n nǝ Pɔ̀lù bǝ ̀ nànɔ̀n ɖekiasí vo a wó ɖǝ sajawò bǝ wàlǝ jɔ ŋú. Ye nycɔmǝa, Paolo yɔ yuɖàtǝ̀wò mǝganxò wó bɔ i bé: 17 Nɔvínyǝwo, tò gbɔ̀ bǝ nyǝŋwɔnu manyɔ̀n ɖǝ o , kpo, ŋǝŋ da lǝ mì̀a tǝgbiwò se dǝ̀ jio a, mìa tǝ wò tiŋ̀ dǝ gà kpámǝ le yerusalem i cɔŋ dasi nǝ romatɔwo . 18 Ke wó vá kunyɔan mǝ kitò a, wová dǝ̀ dǝsii bǝ̀ nyǝ ŋwo enúɖǝ kǝ jǝ nǝ̀ ekù o, i wòjibǝ yǝwà gbǝ̀ ŋɖɛ́. 19 Yúdátówó gbǝ̀ wónú wɔwɔa ná keku ŋvá be roma ye fiɔgan cesar ŋtá ná co ny ɔmǝŋ̀ tógbɔ bǝ̀ nyǝŋ nú nyɔvɔɛn ɖǝ̀ dǝ̀ mìan dua ŋú o. 20 Enúkǝ dɔ i ŋleji bǝ̀ mákpɔ̀ mí nǝ̀ má xo nu kiɖǝ mìan nǝ, ɖibǝ israël viwó i dɔ̀ ì wó dǝ̀gaŋ ɖɛ́. 21 Wó ɖóŋú nɛn bǝ́: Míáwó mí ŋxɔ wémá ɖǝ́ có yúda ku có eŋúwò alɔ amǝɖǝ́ ŋcó yúda ivá nú enyɔvɔɛn ɖǝ́ có nuwò o. 22 Ífia mi ji bǝ́ míase tɔ susu ɖobǝ́ amewó lǝ xonu có tɔɔ́háŋú le àfisiàfí. 23 Wóɖó ŋkǝkǝ nǝ́ wPɔlu ke ŋkǝkǝa suan, amǝwó see va bɔ dǝ Pɔlu gbɔ lǝfi izǝan. Ǝdǝ Mose ye sea, Mawu gbǝfán ɖǝtɔ́wó wémáá, Mawu ye fiɔɖuɖu kiɖǝ amǝkǝ Yesu nyia mǝ néwó. Elǝ ɖǝgɔmǝ nǝ́wó có nyidín kǝkǝ ezandó. 24 Amǝɖowó kaɖǝ enyɔ kǝ ìlǝ núá jí vɔa amǝɖǝwo ŋká ɖǝ ji o. 25 Kǝ mámán vá wòmǝ̀a, gbɔxò nǝ̀ wá kakaà , Pɔ̀lù nu nǝ̀ wò bǝ̀ gbɔngbɔn kɔ kɔa yǝ nyɔ jɔ kǝ ixonu nǝ mìan tɔgbiwo to Mawu gbǝfan ɖǝtɔ̀ yesaya ji bǝ̀. 26 Yi nǝ̀ nà vɛ nú nǝ̀ wò bǝ̀: mían see kiɖǝ̀ mían tówo, vɔa mì ŋná sǝgɔmǝ oo, mían kpɔɛ gàn vɔ̀ à mi ŋnà dǝsii oo. 27 Ɖóbǝ̀ dukɔan yǝ susù kù ye tówó kú, i wó mìǝ̀n ŋkúví nǝ ŋnyi enǝ aá wánǝnǝ lǝ sǝtónú ilǝ kpɔ̀ ŋunú í wó susúwó álǝ sǝ núgɔmǝ nǝ̀ wátrɔ̀ dǝ eŋùnyǝ nǝ ma dadɔ̀nǝwó Enyɔ kǝ mi lǝ gbǝa ɖò amǝ bù lǝmǝ kǝ ŋnyi yudátɔ̀àwó o gbɔ i wo xɔɛ 28 Pɔ̀lù wu yǝ nyɔan nu bǝ Enyɔ kǝ mi lǝ gbǝa, ɖɔ̀ amǝ bú lǝmǝ kǝ ŋnyi yudátɔ̀awó o gbɔ i wo xɔɛ. 29 Ki inu enǝa yudatɔ̀wò yi ivɛ le nyɔan kpɔ̀. 30 Pɔ̀lù hájáxɔ lǝ afiɖǝ̀kà ì nɔn lǝ̀ na nǝ xovǝ amǝkǝ vá nǝ gbɔ̀a wóá, exonǝ wó see. 31 Í na lǝ dǝgbǝ̀fan Mawu ye fiɔɖuxóá et na le kpránù có yesu ŋu, amǝɖǝ xǝ̀ mɔn nɛn o.